Odpověděl/a – 1.listopad 16:14
V tomto případě jsou důležité dva datumy (vyplacené odstupné nemá na poskytování nemoc.dávek žádný vliv):
Pokud se práce neschopným stane zaměstnanec PŘED ukončením
prac.poměru, tedy například během výpovědní doby, tak se na jeho
nárocích nic nemění:
1.-3.den zadarmo
4.-14.den náhrada od zaměstnavatele za promaroděné obvyklé pracovní
dny
od 15.dne náhrada od státu za každý kalendářní den… a se souhlasem
lékaře a posudkové komise, může nemoc trvat klidně rok
Pokud se práce neschopným stane bývalý zaměstnanec do 8 dní po skončení prac.poměru, v tz. ochranné lhůtě, pak bude mít nárok na nemocenské dávky od státu od 15.dne nemoci. Prvních 15 dní je bez náhrady.
Pokud se práce neschopným stane bývalý zaměstnanec později (netýká se žen, které nastupují nemocenskou v souvislosti s těhotenstvím), pak má smolíka !
Odpověděl/a – 2.listopad 8:31
V tomto případě jsou důležité dva datumy (vyplacené odstupné nemá na poskytování nemoc.dávek žádný vliv):
Pokud se práce neschopným stane zaměstnanec PŘED ukončením
prac.poměru, tedy například během výpovědní doby, tak se na jeho
nárocích nic nemění:
1.-3.den zadarmo
4.-14.den náhrada od zaměstnavatele za promaroděné obvyklé pracovní
dny
od 15.dne náhrada od státu za každý kalendářní den… a se souhlasem
lékaře a posudkové komise, může nemoc trvat klidně rok
Pokud se práce neschopným stane bývalý zaměstnanec do 8 dní po skončení prac.poměru, v tz. ochranné lhůtě, pak bude mít nárok na nemocenské dávky od státu od 15.dne nemoci. Prvních 15 dní je bez náhrady.
Pokud se práce neschopným stane bývalý zaměstnanec později (netýká se
žen, které nastupují nemocenskou v souvislosti s těhotenstvím), pak má
smolíka !
Doplňuji:
To Michala:
Vysvětlím to na příkladu:
Varianta ad a), b) jsou OK, ale ve třetím případě už z nové neschopenky žádné dávky nepoplynou ☹
p.s. příště svůj dotaz zapište normálně jako novou otázku, nikoli jako odpověď, byť k podobné otázce !