Historie úprav

aliendrone

Odpověděl/a – 15.červen 5:06

Tak především bych ROZDĚLIL tu „víru“ z otázky na víru ve smyslu teologickém a důvěru v něco/někoho. Nastoupím-li do dopravního prostředku, nemám VÍRU, že dojede do cílové destinace, nýbrž DŮVĚRU, že s jistou (řekněme ZNAČNOU) pravděpodobností to tak bude, stejně tak to je i s mírou jisté důvěry v člověka atd. Nechci to rozebírat dle „češtinologického hlediska/pravidel“, podle kterých to s tou vírou takto formulovat zajisté jde, ale podle mne je to trochu matoucí.

Víra ve smyslu teologickém sice formálně – syntakticky je ekvivalentní víře, že (mám-li použít Keplerovo oblíbené) když vypustím ruprechta si toho nikdo nevšimne, ale po stránce významu/obsahu jde o zcela rozdílné věci, pro které (tak jako pro mnohé jiné věci) máme shodný termín. Podle mne tedy. ;)

ad 1 – Rozhodně NEDÁ! Pravdivost můžeme ověřovat, potvrdit či vyvrátit, teologická víra (základní předpoklad) tuto zkoušku/ověření odmítá a pracuje VÝHRADNĚ s předpokladem neoddiskutovatelné pravdivosti BEZ jakéhokoliv podložení/důkazu. Jinak by to nebyla VÍRA.
Pokud se přesto pustí na toto pole, VŽDY přijímá jednostrannou argumentaci/důkazy. Typicky – v Bibli se píše „toto“, což lze perfektně aplikovat na „tamto“ (reálná situace – např. „splněné proroctví“) > ergo je to DŮKAZ PRAVDIVOSTI/o­právněnosti víry. NIKDY naopak, tedy že toto je v ROZPORU s Biblí, ergo je to důkaz její neplatnosti. :)

ad – 2 „Věřím, tedy vím!“ platí absolutně, vychází to z logické podstaty výroku. Pokud by výrok neplatil v závěru je vyloučené, aby platil v premise. Pokud premisa platí, platí i závěr, jinak to s vírou nejde.

MNOHEM zajímavější je Descartesovo „Myslím, tedy jsem!“, ale pouštět se do rozboru – na to FAKTICKY nemám teď sílu. ;) :) Ostatně na tomto políčku kopaly i mnohem výkonnější bedny, než je ta moje, takže proč nosit dříví do lesa. :) Obzvláště „výživné“ je prý čtení Heideggera v originále [což se prý MUSÍ, všechny překlady jsou údajně matoucí/nedos­tatečně výstižné > pro mne vyloučeno, já ještě tak „Herr ober, ein bier bitte!“ a „Noch einmal bitte“ a podobné vrcholné výkony německé rétoriky ;) :)], ale pokud mohu posloužit znalostí českého překladu, tak i ten vydá za parádní jatka. ;) :D :D Každopádně se do rozboru výše zmíněného výroku nepustím, život je TAK krátký! :)

ad 3 – Pan Vymazal by se měl alespoň TROCHU snažit, když už se (pravděpodobně) živí žvaněním. Nejspíše spoléhá na fakt, že takové blbosti mohou číst jen lidé mentálně insuficientní, tudíž nehrozí, že by se nad výrokem ZAMYSLELI! Je dost možné, že by přišel i na „něco onačejšího“, ale to už je spojené s tím „otravně namáhavým přemýšlením“, takže vítězí korunová sazba za slovo. ;) :D :D

ad 4 – Podle mne to tak je. Což ji ovšem neupírá hodnotu jak z teologického, tak z historického hlediska – z obou úhlů ohledu jde vysoce hodnotný zdroj poznání.

Je třeba si uvědomit, že je Bible nejen souhrn faktů (reálných historických skutečností, jakkoliv třebas převzatých či zamlžených), ale především směs, lépe kvintesence názorů nejlepších mozků příslušných období na celou tu „záležitost kolem Boha“, která je nám podávána v prudce koncentrované for­mě.

Není jednoduché to absorbovat – ti lidé (autoři) nám v krátkosti podávají VÝSLEDKY svého někdy i celoživotního úsilí a s ohledem na jejich množství si Bible v náročnosti na zpracování nijak nezadá s moderními filozofickými díly géniů, jako třeba Wittgensteinův „Tractatus Logico-Philosophicus“, jakkoliv je znát značné úsilí kompilátorů o co největší srozumitelnos­t/pochopitelnos­t/osvojitelnos­t, s čímž se moderní filozofická díla pochopitelně vůbec neobtěžují. (Předpokládá se, že čtenář bude dostatečně na výši, aby dílo pojmul „ad hoc“ na rozdíl od Bible, kde je kladen značný důraz na oslovení/zpřís­tupnění pro co nejširší okruh čtenářů.)

A aby to NEBYLO zase až „tak moc jednoduché“, je NUTNÉ vzít při studiu v úvahu i fakt RŮZNORODOSTI/ter­mínové NEDOSTATEČNOSTI a nepřesnosti PŘEKLADŮ!

viz (předpokládám, že jste se přehmátla a jde Vám o „Př XXVIII, 26“ [Př 28:26]) tato pasáž zde: https://www.bi­ble.com/cs/bi­ble/15/PRO.28­.26.B21 ,
zde: http://www.bi­blenet.cz/b/Prov/28 ,
a zde: https://wol.jw­.org/cs/wol/b/r­29/lp-b/Rbi8/B/2000­/20/28#study=dis­cover

Už jen z této jediné popsané pasáže (jejích překladů) je zřejmé JAK MOC je nutné uvážlivě k problematice přistupovat. A věřte mi, takhle to je prakticky s CELOU Biblí! V podstatě se dostáváme do situace, kdy se honíme za „nejpůvodnějším zdrojem – originálem“, který pochopitelně NEEXISTUJE!

Bible (Starý zákon) byla kanonizována v dnešní podobě přibližně v 5.st. př.n.l., přičemž jednotlivé zdroje pochází i z 12.st.př.n.l. a jsou nezřídka pouhým PŘEPISEM textů JEŠTĚ STARŠÍCH! > např. biblická potopa > mezopotámský „Epos o Gilgamešovi“. I kdybychom nebyli [většina z nás] závislí na překladatelích ze starověkých biblických jazyků, jsme tak jako tak odkázáni na NOVĚJŠÍ kompilace, jejichž výklad/překlad lze vždy zpochybnit právě nalezeným STARŠÍM či ekvivalentně starým JINÝM textem.;) :D :D

NICMÉNĚ bez ohledu na Př. XXVIII, 26 bychom se na svůj rozum spoléhat MĚLI (ale NEJEN POUZE na svůj!), protože ten na rozdíl od víry poskytuje odpovědi (víra zdánlivě též, ve skutečnosti poskytuje POUZE TVRZENÍ, nic víc). Ostatně – pokud přijmeme tezi, že „Bůh existuje“, je NEVYHNUTELNÉ z faktu, že nás Bůh „obdařil rozumem“ [nebo alespoň NĚKTERÉ z nás ;) :D] vyvodit závěr, že ho MÁME používat. :)

Uff, uff! Vy mi tedy dáváte zabrat, jen co je pravda. Otázka mi přišla VELMI vhod (nemůžu spát), ale že jsem tak smělý madam, nebylo by tam pro příště nějaké odlehčenější, humorné až lehce frivolní téma? (Ale ne zase MOC, aby ten chlívák Kepler neměl radost a ostatní zločinci jako např. Dochy, Edison či nedejbože strašlivá *** [raději to nenapíši, ale má to cosi společného se zmrzlou vodou] do toho s náramným potěšením nekibicovali? Přeci jen není nad SPLENDID ISOLATION.) ;) :)

annas

Odpověděl/a – 15.červen 9:27

Tak především bych ROZDĚLIL tu „víru“ z otázky na víru ve smyslu teologickém a důvěru v něco/někoho. Nastoupím-li do dopravního prostředku, nemám VÍRU, že dojede do cílové destinace, nýbrž DŮVĚRU, že s jistou (řekněme ZNAČNOU) pravděpodobností to tak bude, stejně tak to je i s mírou jisté důvěry v člověka atd. Nechci to rozebírat dle „češtinologického hlediska/pravidel“, podle kterých to s tou vírou takto formulovat zajisté jde, ale podle mne je to trochu matoucí.

Víra ve smyslu teologickém sice formálně – syntakticky je ekvivalentní víře, že (mám-li použít Keplerovo oblíbené) když vypustím ruprechta si toho nikdo nevšimne, ale po stránce významu/obsahu jde o zcela rozdílné věci, pro které (tak jako pro mnohé jiné věci) máme shodný termín. Podle mne tedy. ;)

ad 1 – Rozhodně NEDÁ! Pravdivost můžeme ověřovat, potvrdit či vyvrátit, teologická víra (základní předpoklad) tuto zkoušku/ověření odmítá a pracuje VÝHRADNĚ s předpokladem neoddiskutovatelné pravdivosti BEZ jakéhokoliv podložení/důkazu. Jinak by to nebyla VÍRA.
Pokud se přesto pustí na toto pole, VŽDY přijímá jednostrannou argumentaci/důkazy. Typicky – v Bibli se píše „toto“, což lze perfektně aplikovat na „tamto“ (reálná situace – např. „splněné proroctví“) > ergo je to DŮKAZ PRAVDIVOSTI/o­právněnosti víry. NIKDY naopak, tedy že toto je v ROZPORU s Biblí, ergo je to důkaz její neplatnosti. :)

ad – 2 „Věřím, tedy vím!“ platí absolutně, vychází to z logické podstaty výroku. Pokud by výrok neplatil v závěru je vyloučené, aby platil v premise. Pokud premisa platí, platí i závěr, jinak to s vírou nejde.

MNOHEM zajímavější je Descartesovo „Myslím, tedy jsem!“, ale pouštět se do rozboru – na to FAKTICKY nemám teď sílu. ;) :) Ostatně na tomto políčku kopaly i mnohem výkonnější bedny, než je ta moje, takže proč nosit dříví do lesa. :) Obzvláště „výživné“ je prý čtení Heideggera v originále [což se prý MUSÍ, všechny překlady jsou údajně matoucí/nedos­tatečně výstižné > pro mne vyloučeno, já ještě tak „Herr ober, ein bier bitte!“ a „Noch einmal bitte“ a podobné vrcholné výkony německé rétoriky ;) :)], ale pokud mohu posloužit znalostí českého překladu, tak i ten vydá za parádní jatka. ;) :D :D Každopádně se do rozboru výše zmíněného výroku nepustím, život je TAK krátký! :)

ad 3 – Pan Vymazal by se měl alespoň TROCHU snažit, když už se (pravděpodobně) živí žvaněním. Nejspíše spoléhá na fakt, že takové blbosti mohou číst jen lidé mentálně insuficientní, tudíž nehrozí, že by se nad výrokem ZAMYSLELI! Je dost možné, že by přišel i na „něco onačejšího“, ale to už je spojené s tím „otravně namáhavým přemýšlením“, takže vítězí korunová sazba za slovo. ;) :D :D

ad 4 – Podle mne to tak je. Což ji ovšem neupírá hodnotu jak z teologického, tak z historického hlediska – z obou úhlů ohledu jde vysoce hodnotný zdroj poznání.

Je třeba si uvědomit, že je Bible nejen souhrn faktů (reálných historických skutečností, jakkoliv třebas převzatých či zamlžených), ale především směs, lépe kvintesence názorů nejlepších mozků příslušných období na celou tu „záležitost kolem Boha“, která je nám podávána v prudce koncentrované for­mě.

Není jednoduché to absorbovat – ti lidé (autoři) nám v krátkosti podávají VÝSLEDKY svého někdy i celoživotního úsilí a s ohledem na jejich množství si Bible v náročnosti na zpracování nijak nezadá s moderními filozofickými díly géniů, jako třeba Wittgensteinův „Tractatus Logico-Philosophicus“, jakkoliv je znát značné úsilí kompilátorů o co největší srozumitelnos­t/pochopitelnos­t/osvojitelnos­t, s čímž se moderní filozofická díla pochopitelně vůbec neobtěžují. (Předpokládá se, že čtenář bude dostatečně na výši, aby dílo pojmul „ad hoc“ na rozdíl od Bible, kde je kladen značný důraz na oslovení/zpřís­tupnění pro co nejširší okruh čtenářů.)

A aby to NEBYLO zase až „tak moc jednoduché“, je NUTNÉ vzít při studiu v úvahu i fakt RŮZNORODOSTI/ter­mínové NEDOSTATEČNOSTI a nepřesnosti PŘEKLADŮ!

viz (předpokládám, že jste se přehmátla a jde Vám o „Př XXVIII, 26“ [Př 28:26]) tato pasáž zde: https://www.bi­ble.com/cs/bi­ble/15/PRO.28­.26.B21 ,
zde: http://www.bi­blenet.cz/b/Prov/28 ,
a zde: https://wol.jw­.org/cs/wol/b/r­29/lp-b/Rbi8/B/2000­/20/28#study=dis­cover

Už jen z této jediné popsané pasáže (jejích překladů) je zřejmé JAK MOC je nutné uvážlivě k problematice přistupovat. A věřte mi, takhle to je prakticky s CELOU Biblí! V podstatě se dostáváme do situace, kdy se honíme za „nejpůvodnějším zdrojem – originálem“, který pochopitelně NEEXISTUJE!

Bible (Starý zákon) byla kanonizována v dnešní podobě přibližně v 5.st. př.n.l., přičemž jednotlivé zdroje pochází i z 12.st.př.n.l. a jsou nezřídka pouhým PŘEPISEM textů JEŠTĚ STARŠÍCH! > např. biblická potopa > mezopotámský „Epos o Gilgamešovi“. I kdybychom nebyli [většina z nás] závislí na překladatelích ze starověkých biblických jazyků, jsme tak jako tak odkázáni na NOVĚJŠÍ kompilace, jejichž výklad/překlad lze vždy zpochybnit právě nalezeným STARŠÍM či ekvivalentně starým JINÝM textem.;) :D :D

NICMÉNĚ bez ohledu na Př. XXVIII, 26 bychom se na svůj rozum spoléhat MĚLI (ale NEJEN POUZE na svůj!), protože ten na rozdíl od víry poskytuje odpovědi (víra zdánlivě též, ve skutečnosti poskytuje POUZE TVRZENÍ, nic víc). Ostatně – pokud přijmeme tezi, že „Bůh existuje“, je NEVYHNUTELNÉ z faktu, že nás Bůh „obdařil rozumem“ [nebo alespoň NĚKTERÉ z nás ;) :D] vyvodit závěr, že ho MÁME používat. :)

Uff, uff! Vy mi tedy dáváte zabrat, jen co je pravda. Otázka mi přišla VELMI vhod (nemůžu spát), ale že jsem tak smělý madam, nebylo by tam pro příště nějaké odlehčenější, humorné až lehce frivolní téma? (Ale ne zase MOC, aby ten chlívák Kepler neměl radost a ostatní zločinci jako např. Dochy, Edison či nedejbože strašlivá *** [raději to nenapíši, ale má to cosi společného se zmrzlou vodou] do toho s náramným potěšením nekibicovali? Přeci jen není nad SPLENDID ISOLATION.) ;) :)