Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 29.květen 19:19

jak vysvtluje Jilří Rejzek v Etymologickém slovmíku

ves, víska, vesnice, vesnička, vesnický, vesničan(ka), náves. Praslovanské l. *vьsь je příbuzné s gótskm, . weihs tv., latinským . vīcus ‘ves, osada, čtvrť’, eckým ř. oĩkos ‘obydlí, domácnost,rod’A­vesta vīs-‘dům,ves,klan­’,stindické . víś- ‘bydliště, dům’, vše z indoevropského *u̯eik̸-, *u̯ik̸-, *u̯oik̸o- ‘dům, ves’.

Z významů je zřejmé, že původně šlo o sídliště příslušníků jednoho rodu. Srov. i litevské. viẽšpats ‘pán’, sti. viś-páti ‘pán (domu)’."

Jak je vidět z etymologie, slovo pochází z indoevrospského jazyka, objevují sei v jiných jazycích, ale od současnosti se l iší významem. j

"Obec, obecní, obecný, obecenstvo, obcovat, občina. Jinde jen adj. – p. obcy ‘cizí’(tj.vlas­tně‘obecní,ne­patřící k mé rodině’), Psl. *obьt’ь je odvozeno od indoevropského předl. *obhi ( :ob).

Původní význam byl ‘to, co je okolo’, pak ‘co je společné’ů-

annas

Odpověděl/a – 29.květen 19:24

Jak vysvětluje Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku

"ves, víska, vesnice, vesnička, vesnický, vesničan(ka), náves. Praslovanské *vьsь je příbuzné s gótským weihs tv., latinským vīcus ‘ves, osada, čtvrť’, řeckým oĩkos ‘obydlí, domácnost, rod’, jazyk avesta vīs-‘dům, ves ,klan’,stindické víś- ‘bydliště, dům’, vše z indoevropského *u̯eik̸-, *u̯ik̸-, *u̯oik̸o- ‘dům, ves’.

Z významů je zřejmé, že původně šlo o sídliště příslušníků jednoho rodu. Srov. i litevské. viẽšpats ‘pán’, stindické viś-páti ‘pán (domu)’."

Jak je vidět z etymologie, slovo pochází z indoevropského jazyka, objevuje s i v jiných jazycích, ale od současnosti se liší významem.

"Obec, obecní, obecný, obecenstvo, obcovat, občina. Jinde jen adj. – polsky . obcy ‘cizí’(tj.vlastně ‘obecní, nepatřící k mé rodině’), Psl. *obьt’ь je odvozeno od indoevropského předl. *obhi ( :ob).

Původní význam byl ‘to, co je okolo’, pak ‘co je společné’".

Obě slova jsou už staročeský, obě pocházejí z indoevropského jazyka.

annas

Odpověděl/a – 29.květen 19:38

Jak vysvětluje Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku

"ves, víska, vesnice, vesnička, vesnický, vesničan(ka), náves. Praslovanské *vьsь je příbuzné s gótským weihs tv., latinským vīcus ‘ves, osada, čtvrť’, řeckým oĩkos ‘obydlí, domácnost, rod’, jazyk avesta vīs-‘dům, ves ,klan’,stindické víś- ‘bydliště, dům’, vše z indoevropského *u̯eik̸-, *u̯ik̸-, *u̯oik̸o- ‘dům, ves’.

Z významů je zřejmé, že původně šlo o sídliště příslušníků jednoho rodu. Srov. i litevské. viẽšpats ‘pán’, stindické viś-páti ‘pán (domu)’."

Jak je vidět z etymologie, slovo pochází z indoevropského jazyka, objevuje s i v jiných jazycích, ale od současnosti se liší významem.

"Obec, obecní, obecný, obecenstvo, obcovat, občina. Jinde jen adj. – polsky . obcy ‘cizí’(tj.vlastně ‘obecní, nepatřící k mé rodině’), Psl. *obьt’ь je odvozeno od indoevropského předl. *obhi ( :ob).

Původní význam byl ‘to, co je okolo’, pak ‘co je společné’".

Obě slova jsou už staročeský, obě pocházejí z indoevropského jazyka.
–
Gestav uvedl dědina, takž doplním původ.

dědit, zdědit, vydědit, podědit, děd, dědic, dědina.

Dědina je nářeční výraz, místo, kde vládne děd, tedy rodová ves, kde vládne děd.