Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 2.listopad 15:19

Typologií osobností nejen učitelů je několik, někdo se zamřuje na reakce, jiný dbá na tradici, zabývá se i výchovou, jiný striktně trvá na vědomostio z učebnice, jinému jde o pochopení, tedy samostatný výklad, návaznost uřiva atd.

Döring se ztsožňuje s názory jiného psychologa, oba berou hodnoty, které jsou důležité v životě.

Ani jeden učitel či jiný jedinec není čistý typ. převažují různé hodnoty, které upřednostňují. Dnes se sspíř hovoří o několioka druzích inteligence, která je důležitá v různých povoláních, nejen učitelských.

S náboženským typem jsem se setkala s rozvojem křesťanství,. tzv. scholastice – veškeré poznání se zakládá na víře. a náboženství. Myslím si, že náboženský t yp – kromě toho – co uvádíte – vycházel z mravního principu, někdy byl citový, jiny spíš vědecký.

Záleželo na tom, zda byl přísně věřící, nebo jen vlažný,. Řekla bych, že dnes jde či mělo by jít spíš o morálku a mravní hodnoty nejen u učitele, ale měl by je i vštěpovat žákům.

Jak jsem napsala, v každém člověku se prolíná stránka sociální, empatická, iintelektulální, praktická atd.Jak jsem napsala výš, souvisí to také s různými druhy inteligence, kterých je několiok druhů.

http://www.national-geographic.cz/clan­ky/clovek-ma-8-druhu-inteligence-jak-jste-na-tom-vy.html

Co psycholog, poedagog teoretik, to jiný názor. Takže z každého je třeba vybrat to správné.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 2.listopad 16:51

Typologií osobností nejen učitelů je několik, někdo se zaměřuje na reakce, jiný dbá na tradici, zabývá se i výchovou, jiný striktně trvá na vědomostech z učiva, , tedy samostatný výklad, návaznost uřiva atd.

Döring se ztotožňuje s názory jiného psychologa, oba berou hodnoty, které jsou důležité v životě.

Ani jeden učitel či jiný jedinec není čistý typ., převažují různé hodnoty, které upřednostňují. Dnes se spíš hovoří o několika druzích inteligence, která je důležitá v různých povoláních, nejen učitelských.

S náboženským typem jsem se setkala s rozvojem křesťanství,. tzv. scholastice – veškeré poznání se zakládalo na víře. a náboženství. Myslím si, že náboženský t yp – kromě toho – co uvádíte – vycházel z mravního principu, někdy byl citový, jiny spíš vědecký.

Záleželo na tom, zda byl učitel přísně věřící, nebo jen vlažný,. Řekla bych, že dnes jde či mělo by jít spíš o morálku a mravní hodnoty nejen u učitele, ale měl by je i vštěpovat žákům.

Jak jsem napsala, v každém člověku se prolíná stránka sociální, empatická, iintelektulální, praktická atd.J Souvisí to také s různými druhy inteligence,

http://www.national-geographic.cz/clan­ky/clovek-ma-8-druhu-inteligence-jak-jste-na-tom-vy.html

Co psycholog, pedagog teoretik, to jiný názor. Takže z každého je třeba vybrat to správné.