Odpověděl/a – 24.prosinec 14:24
"Ježíš mluvil často o nebeském království a to přímo „království Boží je ve vás (mezi vámi)“, “ kdo chce být v nebeském království největší buď služebníkem všech“, “ nebudete-li jako děti nevejdete do království nebeského“, „mé království není z tohoto světa“ (Mt 20,26, Lk 18,17, Jan 18,36).
Z uvedených citátů vyplývá, že království Boží není nějaká pozemská moc, ale spíše duchovní nadpřirozené království, které není výsledkem lidského úsilí,ale darem Božím..
Pináší radost a štěstí, je třeba jej svobodně přijmout a radikálně pak změnit své smýšlení a očistit svou duši, království se může zeslabit i ztratit z duše člověka (Mt 13,3–48, Mt 20,1–16, Mt 22,1–14).
Dnešní teologové říkají, že se v katolické církvi království Boží největší mírou uskutečňuje, protože v ní působí a žije Kristus Ježíš a svými svátostmi podporuje růst království v duších svých věrných. Ale právě i v katolické církvi platí, že i mezi dobrou pšenicí bývá i plevel, že s dobrými rybami se v síti církve objevují i špatné ryby.
Právě proto je třeba, aby se věřící v církvi katolické stále modlili za sebe i za druhé „přijď království tvé „, aby si nemysleli, že jen vnější příslušnost k církvi je již královstvím Božím, ale aby si uvědomovali, že království Boží je vláda Boží lásky v duších lidských. atd.
http://postoloprty.farnost.cz/duchovni-slovo/oratio-dominica/prijd-kralovstvi-tve/
Kostely jsou tedy viditelným " vyslanectvím Božího zástupce, ale mají význam jen pro ty, kteří se obracejí k Bohu a na „nebeské království“ se připraví ve svém srdci di duši, tedy vyjádří svou lásku, přijmou je jako „neviditelný“ dar Božího království.
Podle několika různých zdrojů.
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/2-nedele-adventni-cyklus-A-2.html
Odpověděl/a – 25.prosinec 15:34
"Ježíš mluvil často o nebeském království a to přímo „království Boží je ve vás (mezi vámi)“, “ kdo chce být v nebeském království největší buď služebníkem všech“, “ nebudete-li jako děti nevejdete do království nebeského“, „mé království není z tohoto světa“ (Mt 20,26, Lk 18,17, Jan 18,36).
Z uvedených citátů vyplývá, že království Boží není nějaká pozemská moc, ale spíše duchovní nadpřirozené království, které není výsledkem lidského úsilí,ale darem Božím..
Pináší radost a štěstí, je třeba jej svobodně přijmout a radikálně pak změnit své smýšlení a očistit svou duši, království se může zeslabit i ztratit z duše člověka (Mt 13,3–48, Mt 20,1–16, Mt 22,1–14).
Dnešní teologové říkají, že se v katolické církvi království Boží největší mírou uskutečňuje, protože v ní působí a žije Kristus Ježíš a svými svátostmi podporuje růst království v duších svých věrných. Ale právě i v katolické církvi platí, že i mezi dobrou pšenicí bývá i plevel, že s dobrými rybami se v síti církve objevují i špatné ryby.
Právě proto je třeba, aby se věřící v církvi katolické stále modlili za sebe i za druhé „přijď království tvé „, aby si nemysleli, že jen vnější příslušnost k církvi je již královstvím Božím, ale aby si uvědomovali, že království Boží je vláda Boží lásky v duších lidských. atd.
http://postoloprty.farnost.cz/duchovni-slovo/oratio-dominica/prijd-kralovstvi-tve/
Kostely jsou tedy " viditelným" vyslanectvím Božího zástupce, ale mají význam jen pro ty, kteří se obracejí k Bohu a na „nebeské království“ se připraví ve svém srdci či duši, tedy vyjádří svou lásku, přijímají vše jako „neviditelný“ dar Božího království.
Podle několika různých zdrojů.
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/2-nedele-adventni-cyklus-A-2.html
Odpověděl/a – 25.prosinec 15:35
"Ježíš mluvil často o nebeském království a to přímo „království Boží je ve vás (mezi vámi)“, “ kdo chce být v nebeském království největší buď služebníkem všech“, “ nebudete-li jako děti nevejdete do království nebeského“, „mé království není z tohoto světa“ (Mt 20,26, Lk 18,17, Jan 18,36).
Z uvedených citátů vyplývá, že království Boží není nějaká pozemská moc, ale spíše duchovní nadpřirozené království, které není výsledkem lidského úsilí,ale darem Božím..
Pináší radost a štěstí, je třeba jej svobodně přijmout a radikálně pak změnit své smýšlení a očistit svou duši, království se může zeslabit i ztratit z duše člověka (Mt 13,3–48, Mt 20,1–16, Mt 22,1–14).
Dnešní teologové říkají, že se v katolické církvi království Boží největší mírou uskutečňuje, protože v ní působí a žije Kristus Ježíš a svými svátostmi podporuje růst království v duších svých věrných. Ale právě i v katolické církvi platí, že i mezi dobrou pšenicí bývá i plevel, že s dobrými rybami se v síti církve objevují i špatné ryby.
Právě proto je třeba, aby se věřící v církvi katolické stále modlili za sebe i za druhé „přijď království tvé „, aby si nemysleli, že jen vnější příslušnost k církvi je již královstvím Božím, ale aby si uvědomovali, že království Boží je vláda Boží lásky v duších lidských. atd.
http://postoloprty.farnost.cz/duchovni-slovo/oratio-dominica/prijd-kralovstvi-tve/
Kostely jsou tedy " viditelným" vyslanectvím Božího zástupce, ale mají význam jen pro ty, kteří se obracejí k Bohu a na „nebeské království“ se připraví ve svém srdci či duši, tedy vyjádří svou lásku, přijímají vše jako „neviditelný“ dar Božího království.
Podle několika různých zdrojů.
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/2-nedele-adventni-cyklus-A-2.html