Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 12.září 11:46

Je třeba si uvědomit, v které době se k nám germanismy dostaly.

Patří mezi ně jednak výrazy přejaté v minulosti, které se stále používají, i když jsou občas zkomolené, počeštěné, nebo nevíme, že jsou to slova německého původu. Hodně výrazů jako citátů je v literatuře , která zachycuje 1. nebo 2. světovou válku.

Nově se germanismy objevují málo – z poslední doby v literatuře, např. er-forma, du-forma, ich-foma, leitmotiv aj

Stále se používají slova původem z němčiny – šlechta, rytíř, barva, flaška, groš, švagr atd, v nářečích např. šmakovat, fošna, piglovat atd
–
Něco k používání germanismu a anglicismů viz otázka.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-anglicismum
–
Při používání cizích je nutné znát jejich význam a rozluišovat je, jinak dochází k nesmyslným spojením.
Např. standardní, spontánní atd. Mnozí nepoužívají ani české výrazy správně – samozdřejmě, svadba, modlitba, protežovat x protěžovat atd.
–
Uznávám zásadu, používat cizí slova tehdy, pokud není výraz v češtině.

„Používat cizí termity je vysoké rizoto. Používání cizích slov je velmi nesymfonické a je to zároveň veliké rizoto, protože může dojít ke katastrálnímu fiakru.“
Více zde: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/pou­zivani-cizich-slov/

Čeština je krásný jazyk, nadměrným používáním cizích slov, když máme český původní výraz, ji degradujeme.

quentos

Odpověděl/a – 12.září 11:50

Je třeba si uvědomit, v které době se k nám germanismy dostaly.

Patří mezi ně jednak výrazy přejaté v minulosti, které se stále používají, i když jsou občas zkomolené, počeštěné, nebo nevíme, že jsou to slova německého původu. Hodně výrazů jako citátů je v literatuře, která zachycuje 1. nebo 2. světovou válku.

Nově se germanismy objevují málo – z poslední doby v literatuře, např. er-forma, du-forma, ich-foma, leitmotiv aj

Stále se používají slova původem z němčiny – šlechta, rytíř, barva, flaška, groš, švagr atd, v nářečích např. šmakovat, fošna, piglovat atd
–
Něco k používání germanismů a anglicismů viz otázka.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-anglicismum
–
Při používání cizích je nutné znát jejich význam a rozlišovat je, jinak dochází k nesmyslným spojením.
Např. standardní, spontánní atd. Mnozí nepoužívají ani české výrazy správně – samozdřejmě, svadba, modlitba, protežovat x protěžovat atd.
–
Uznávám zásadu, používat cizí slova tehdy, pokud není výraz v češtině.

„Používat cizí termity je vysoké rizoto. Používání cizích slov je velmi nesymfonické a je to zároveň veliké rizoto, protože může dojít ke katastrálnímu fiakru.“
Více zde: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/pou­zivani-cizich-slov/

Čeština je krásný jazyk, nadměrným používáním cizích slov, když máme český původní výraz, ji degradujeme.

annas

Odpověděl/a – 12.září 11:51

Je třeba si uvědomit, v které době se k nám germanismy dostaly.

Patří mezi ně jednak výrazy přejaté v minulosti, které se stále používají, i když jsou občas zkomolené, počeštěné, nebo nevíme, že jsou to slova německého původu. Hodně výrazů jako citátů je v literatuře , která zachycuje 1. nebo 2. světovou válku.

Nově se germanismy objevují málo – z poslední doby v literatuře, např. er-forma, du-forma, ich-foma, leitmotiv aj

Stále se používají slova původem z němčiny – šlechta, rytíř, barva, flaška, groš, švagr atd, v nářečích např. šmakovat, fošna, piglovat atd
–
Něco k používání germanismu a anglicismů viz otázka.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-anglicismum
–
Při používání cizích slov je nutné znát jejich význam a správně je použít , jinak dochází k nesmyslným spojením.
Např. standarta x standard, standardní, spontánní atd. Mnozí nepoužívají ani české výrazy správně: samozdřejmě, svadba, modlitba, protežovat x protěžovat atd.
–
Uznávám zásadu, používat cizí slova tehdy, pokud není jiný adekvátní výraz v češtině. Myslím běžný jazyk, nikoliv jazyk odborný.

„Používat cizí termity je vysoké rizoto. Používání cizích slov je velmi nesymfonické a je to zároveň veliké rizoto, protože může dojít ke katastrálnímu fiakru.“
Více zde: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/pou­zivani-cizich-slov/

Čeština je krásný jazyk, nadměrným používáním cizích slov, když máme český původní výraz, ji degradujeme.

annas

Odpověděl/a – 12.září 12:00

Je třeba si uvědomit, v které době se k nám germanismy dostaly.

Patří mezi ně jednak výrazy přejaté v minulosti, které se stále používají, i když jsou občas zkomolené, počeštěné, nebo nevíme, že jsou to slova německého původu. Hodně výrazů jako citátů je v literatuře , která zachycuje 1. nebo 2. světovou válku.

Nově se germanismy objevují málo – z poslední doby v literatuře, např. er-forma, du-forma, ich-foma, leitmotiv aj

Stále se používají slova původem z němčiny – šlechta, rytíř, barva, flaška, groš, švagr atd, v nářečích např. šmakovat, fošna, piglovat atd
–
Něco k používání germanismu a anglicismů viz otázka.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-anglicismum
–
Při používání cizích slov je nutné znát jejich význam a správně je použít , jinak dochází k nesmyslným spojením.
Např. standarta x standard, standardní, spontánní atd. Mnozí nepoužívají ani české výrazy správně: samozdřejmě, svadba, motlitba, protežovat x protěžovat atd.
–
Uznávám zásadu, používat cizí slova tehdy, pokud není jiný adekvátní výraz v češtině. Myslím běžný jazyk, nikoliv jazyk odborný.

„Používat cizí termity je vysoké rizoto. Používání cizích slov je velmi nesymfonické a je to zároveň veliké rizoto, protože může dojít ke katastrálnímu fiakru.“
Více zde: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/pou­zivani-cizich-slov/

Čeština je krásný jazyk, nadměrným používáním cizích slov, když máme český původní výraz, ji degradujeme. Stále platí – všeho s mírou.

annas

Odpověděl/a – 12.září 13:31

Je třeba si uvědomit, v které době se k nám germanismy dostaly.

Patří mezi ně jednak výrazy přejaté v minulosti, které se stále používají, i když jsou občas zkomolené, počeštěné, nebo nevíme, že jsou to slova německého původu. Hodně výrazů jako citátů je v literatuře , která zachycuje 1. nebo 2. světovou válku.

Nově se germanismy objevují málo – z poslední doby v literatuře, např. er-forma, du-forma, ich-foma, leitmotiv aj

Stále se používají slova původem z němčiny – šlechta, rytíř, barva, flaška, groš, švagr atd, v nářečích např. šmakovat, fošna, piglovat atd
–
Něco k používání germanismu a anglicismů viz otázka.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-rikate-anglicismum
–
Při používání cizích slov je nutné znát jejich význam a správně je použít , jinak dochází k nesmyslným spojením.
Např. standarta x standard, standardní, spontánní atd. Mnozí nepoužívají ani české výrazy správně: samozdřejmě, svadba, motlitba, protežovat x protěžovat atd.
–
Uznávám zásadu, používat cizí slova tehdy, pokud není jiný adekvátní výraz v češtině. Myslím běžný jazyk, nikoliv jazyk odborný.

„Používat cizí termity je vysoké rizoto. Používání cizích slov je velmi nesymfonické a je to zároveň veliké rizoto, protože může dojít ke katastrálnímu fiakru.“
Více zde: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/pou­zivani-cizich-slov/

Čeština je krásný jazyk, nadměrným používáním cizích slov, když máme český původní výraz, ji degradujeme. Stále platí – všeho s mírou.
–
Je pravda, že v hanáckém dialektu se objevilo mnoho „upravených“ germanismů, některé přetrvávají, dědí se.

.Ale neřekla bych, že se opoužíval ve velkém množství, navíc všechny výrazy, které jste uedl z oblasti Hané. Mladá generace už hanácky mluví minimálně, vyjadřuje se v neoficiálním projevu obecnou hanáčtinou nebo češtinou.

Např. furt j slyšet často, jíme zemsky jabka, erteple spíš v podhůří, že bychom chodili do domu přes forhaus, jsem neslyšela hodně dlouho, stejně tak nesedáváme v cimře, ale v obýváku,, věci kolem nás jsou často na draka, nebo jde o šmejd, Klení himlhergot je už také málokdy slyšet.