annas

Odpověděl/a – 8.září 8:30

„Forrest Gump: Moje máma vždycky říkávala: "Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, který kousek si vytáhneš.“

Pokud jste viděl tento film, pochopíte, jaký měl život. I když byl trochu opožděné dítě, jeho život byl neuvěřitelný, zpočátku před vším utíkal, později is uvědomil, že to není řešení atd. Ale nakonec se mu podařilo ze všech situací vyváznout šťastně.
–
Podle knihy, nakonec i filmu se Gumpův život podobal bonboniéře. I když něco očekával, dopadlo to často jinak, i když si vytáhl stejný bonbon.

Každý den nám přináší něco jinému, co očekáváme, nebo nás naopak překvapí. Stejně tak, když si vybereme oblíbený bonbon, záleží na tom, jakou máme náladu, chuť atd. Každý výrobce má jiný výrobní postup.

Někoho baví život ochutnávat postupně stejně tak, jako si vybírá bonbony z bonboniery. Stále poznávat něco nového.

Když se ohlédneme zpátky, uvědomíme si, že třeba včerejší den byl lepší, že bonbon, který si vybereme dnes, nám lépe chutná atd… Nebo si na chuť zvykneme a už nás nic nového nepřekvapí.

annas

Odpověděl/a – 8.září 8:49

„Forrest Gump: Moje máma vždycky říkávala: "Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, který kousek si vytáhneš.“

Pokud jste viděl tento film, pochopíte, jaký měl život. I když byl trochu opožděné dítě, jeho život byl neuvěřitelný, zpočátku před vším utíkal, později is uvědomil, že to není řešení atd. Ale nakonec se mu podařilo ze všech situací vyváznout šťastně.
–
Podle knihy, nakonec i filmu, se Gumpův život podobal bonboniéře. I když něco očekával, dopadlo to často jinak, i ačkoliv si vytáhl stejný bonbon.

Každý den nám přináší něco jinému, co očekáváme, nebo jsme naopak překvapeni. Stejně tak, když si vybereme oblíbený bonbon, záleží na tom, jakou máme náladu, chuť atd. Kromě toho má každý výrobce jiný výrobní postup.
I když nám určitý bonbon chutná, v životě to vždy tak není
 …

Někoho baví život ochutnávat postupně stejně tak, jako si vybírat bonbony z bonboniery. Stále poznávat něco nového.

Když se ohlédneme zpátky, uvědomíme si, že třeba včerejší den byl lepší, že bonbon, který si vybereme dnes, nám lépe chutná atd… Nebo si na chuť zvykneme a už nás nic nového nepřekvapí. Čast i chuť bonbonu na jazyku hořkne.

Dá se říct, že život jako bonboniéru je možné brát v širším slova smyslu jak, že v životě jsou mnohé situace zabalené třeba v pěkném obalu, (když ptáčka lákají, pěkně mu zpívají), ale je- li vždy dobré to, co je uvnitř, poznáme, až ochutnáme.