annas

Odpověděl/a – 5.září 16:33

Historickým východiskem popisu pohybu těles v gravitačním poli byly tři Keplerovy zákony „nebeské“ mechaniky pro pohyb planet Sluneční soustavy. Johannes Kepler je vyslovil počátkem 17. století v Praze.

Zákon drah

Planety se pohybují po elipsách o malé výstřednosti, v jejichž společném ohnisku leží Slunce.

Zákon ploch

Plošné rychlosti planet jsou konstantní.

Planety se proto v blízkosti Slunce (v okolí perihélia) pohybují rychleji než poblíž afélia, tj. bodu, v němž jsou od Slunce nejdále.

Země se nachází v perihéliu začátkem ledna a v aféliu začátkem července. Proto je na severní polokouli letní půlrok (21. 3. – 23. 9.) delší (186 dní), než 179 dní trvající půlrok zimní (23. 9. – 21. 3.).

Zákon period

Poměry druhých mocnin period – oběžných dob a třetích mocnin velkých poloos drah jednotlivých planet jsou stejné; .

Třetí Keplerův zákon platí s dostatečnou přesností pouze pro „malé“ planety (Merkur, Venuše, Země, Mars). U „velkých“ planet (Jupiter, Saturn) se projevuje značná odchylka.

ebcache.google­usercontent.com/se­arch?q=cache:6­sliTOe1sMUJ:ar­temis.osu.cz:8080/ar­temis/uploaded/214_AF­PRK%252003.doc+&cd=10&­hl=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b
–
Proč to tak je, jako vysokoškolský student určitě najdete sám.
Astronomický koutek – Ota Kéhar – Slovník astronomických pojmů
http://home.zcu­.cz/~kehar/as­trokoutek/slov­nik/slovnik1.html

annas

Odpověděl/a – 5.září 17:16

Určitě znáte jeho zákony, které jsou "historickým východiskem popisu pohybu těles v gravitačním poli. Byly to tři Keplerovy zákony „nebeské“ mechaniky pro pohyb planet Sluneční soustavy. Johannes Kepler je vyslovil počátkem 17. století v Praze.

Zákon drah
Planety se pohybují po elipsách o malé výstřednosti, v jejichž společném ohnisku leží Slunce.

Zákon ploch
Plošné rychlosti planet jsou konstantní.
Planety se proto v blízkosti Slunce (v okolí perihélia) pohybují rychleji než poblíž afélia, tj. bodu, v němž jsou od Slunce nejdále.
Země se nachází v perihéliu začátkem ledna a v aféliu začátkem července. Proto je na severní polokouli letní půlrok (21. 3. – 23. 9.) delší (186 dní), než 179 dní trvající půlrok zimní (23. 9. – 21. 3.).

Zákon period
Poměry druhých mocnin period – oběžných dob a třetích mocnin velkých poloos drah jednotlivých planet jsou stejné; .
Třetí Keplerův zákon platí s dostatečnou přesností pouze pro „malé“ planety (Merkur, Venuše, Země, Mars). U „velkých“ planet (Jupiter, Saturn) se projevuje značná odchylka.

Těmito zákony upřesnil heliocentrickou Koperníkovu soustavu"

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:6sli­TOe1sMUJ:arte­mis.osu.cz:8080/ar­temis/uploaded/214_AF­PRK%252003.doc+&cd=10&­hl=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b

Proč to tak je, jako vysokoškolský student určitě najdete sám.
Astronomický koutek – Ota Kéhar – Slovník astronomických pojmů
http://home.zcu­.cz/~kehar/as­trokoutek/slov­nik/slovnik1.html

„Kepler odvodil své zákony na základě pozorování, která prováděl dánský astronom Tycho Brahe. Odvodil je ze ze systematických a ve své době nejpřesnějších měření Tychona Brahe. Jednalo se původně o empirické vztahy.
Na základě dat získaných Brahem Kepler určil elipsovitou dráhu planety Mars. V roce 1609 ve spisu Astronomia Nova formuloval Kepler své první dva zákony, kterými se řídí pohyb planet.“