Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.srpen 16:53

Je třeba si uvědomit, že jde o lidovou píseň s tancem, která vznikla hodně dávno. Nejde o báchorku, tedy vypravování, ale jsou to krátké veršíky, které se rýmují, aby se snadno zapamatovaly. Navíc kvůli rýmu jsou ve verších zachyceni ptáčci, které lidé dobře znali..

Myslím si, že podle pohybu při předení vznikl tanec zvaný motovidlo, který se tančil v páru rychlými obkročákovými kro­ky.

Jedna věc potřebuje druhou, aby mohla fungovat. Jinak brát znamenalo také tančit, zpívat, dělat něco zhurta, s nadšením .

Ženy předly, přitom si zpívaly, přihlížející tančili. Možná to byly i děti, protože dnes je tato písnička určena jim.

Při přástkách, stejně jako dračkách se scházely dívky a ženy k zábavě, některé pracovaly, jiné je bavily. Také se jedlo – takže v písničce byli ptáčci byli pozváni na jinou svatbu – tehdejší jídlo – hrach a kroupy. Vrabec je sama kost, kdysi se z něj vařila polévka.

Dnes děti znají motovidlo jako někoho, kdo se motá, takže při tance a hudbě se učí zvládat kroky i zpívat.

Děti se učí poznávat skutečnost, pojmenovávat i to, co neviděly. Záleží na učitelích, jak jim význam slov vysvětlí.

Myslím si, že dětí mají jiný guláš v hlavě třeba z homosexuálních partnerských vztahů než z nějakého starého motividla.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.srpen 20:13

Je třeba si uvědomit, že jde o lidovou píseň s tancem, která vznikla hodně dávno. Nejde o báchorku, tedy vypravování, ale jsou to krátké veršíky, které se rýmují, aby se snadno zapamatovaly. Navíc kvůli rýmu jsou ve verších zachyceni ptáčci, které lidé dobře znali..

Myslím si, že podle pohybu motovidla při předení vznikl tanec zvaný motovidlo, který se tančil v páru rychlými obkročákovými kro­ky.

Jedna věc potřebuje druhou, aby mohla fungovat. Motovidlo připomínalo tyč ve tvaru H, na ni se namotávala ručně soukaná příze a také se na něm měřila. Tkalcovský hřeben byl zavěšený na bidle.

Neznám princip tkaní, ale určitě oba předměty s ním souvisely. Takže přenesením významu se bralo = „něco“ dělo, dělalo zhurta, s nadšením – motovidlo i bidlo byly v provozu, jako by tančily..

Ženy předly, přitom si zpívaly, přihlížející tančili. Možná to byly i děti, protože dnes je tato písnička určena jim.

Při přástkách, stejně jako dračkách se scházely dívky a ženy k zábavě, některé pracovaly, jiné je bavily.

Také se jedlo – v písničce byli ptáčci pozváni na jinou svatbu – tehdejší jídlo – hrach a kroupy. Vrabec je sama kost, kdysi se z něj vařila polévka.

Je třeba se dívat na text v době vzniku, vypadá to zcela jinak, než uvádíte vy.

Jak je to dnes, nevím. Děti spíš znají motovidlo jako někoho, kdo se motá, kdo je nemotora, takže při tanci a hudbě se učí zvládat kroky i zpívat, v ruce mají místo bidla, třeba smeták .

Něco je dané, není špatné, ale interpretací a chybným pochopením textu vznikají nesmyly. Platí to i v oblasti ideologie.

Děti se učí poznávat skutečnost, pojmenovávat i to, co neviděly. Záleží na učitelích, jak jim význam slov vysvětlí.

Myslím si, že dětí mají jiný guláš v hlavě třeba z homosexuálních partnerských vztahů než z nějakého starého motovidla.