Historie úprav
Odpověděl/a – 11.srpen 0:13
trochu bych to upřesnila:
V současné době náš vinařský zákon definici dezertního vína nemá,
laicky se do něj řadí všechna sladká vína spadající do kategorie
likérových a fortifikovaných. Likérová vína jsou přirozeně sladká vína
s min. 17,5% obj. alkoholu, fortifikovaná jsou dolihovaná vína s až
cca 24%.
Sladké víno je víno s obsahem zbytkového cukru nad 45 g/l, jedná se
o výběrová vína, ledová a slámová (v ČR). Rozdělení dle zbytkového
cukru je charakteristické pro střední Evropu (ČR, Německo, Rakousko…),
např. Francie obsah cukru neudává, vína tak nerozděluje a i velmi
kvalitní fr.víno smí být za určitých podmínek doslazené.
Naši vinaři plní sladká vína do 0,5 lahví, ledové, slámové do
0,2–0,35. Ono toho výsledného produktu z těch hroznů až tolik není…
Opít se z jedné lahve do němoty je takřka nemožné… a nejen sladkost,
ale i cena vína trochu znemožňuje vypít větší množství…
Fortifikované víno je víno dolihované (vinným alkoholem)- portské, madeira, sherry, u nás např. Hruška, Špalek… Má vyšší obsah alkoholu než běžné víno, vyrobeno může být v suché i sladké verzi…
Dezertní víno tak může být v podstatě i jakékoliv víno s uměle přidaným cukrem, moštem, či jinak přislazené, kdy zvýšený obsah cukru zároveň prokvasí na vyšší obsah alkoholu. Dost často tak vídám při domácí výrobě „obývákových vín“ z různých druhů ovoce (rybíz, třešně, višně…)
Mnohé země při doslazování vín nemají až tak přísná pravidla, tak je často k mání na trhu sladký Kagor, sladká moldavská vína všeobecně, občas řecká a pod. Vzhledem k chybějící definici je a) (asi) prodejci mohou nabízet jako dezertní sladká vína, b) zákazníci mohou vnímat jako dezertní sladká vína. Jejich cena nebývá velká, na opití „stačí“… Jen po nich druhý den více bolí hlava…
…co pil pán spící v lese- nevím… :o)
(tiché víno přirozeně vykvasí až do 15%, záleží na klima, kde hrozny rostou, v Chile, na jihu Francie a p. mají běžně vyšší obsah alkoholu než my…)
Odpověděl/a – 11.srpen 0:55
trochu bych to upřesnila:
V současné době náš vinařský zákon definici dezertního vína nemá,
laicky se do něj řadí všechna sladká vína spadající i do kategorie
likérových/ fortifikovaných.
Sladké víno je víno s obsahem zbytkového cukru nad 45 g/l, jedná se
o výběrová vína, ledová a slámová (v ČR). Rozdělení dle zbytkového
cukru je charakteristické pro střední Evropu (ČR, Německo, Rakousko…),
např. Francie obsah cukru neudává, vína tak nerozděluje a i velmi
kvalitní fr.víno smí být za určitých podmínek doslazené.
Naši vinaři plní sladká vína do 0,5 lahví, ledové, slámové do
0,2–0,35. Ono toho výsledného produktu z těch hroznů až tolik není…
Opít se z jedné lahve do němoty je takřka nemožné… a nejen sladkost,
ale i cena vína trochu znemožňuje vypít větší množství…
Fortifikované/ likérové víno je víno dolihované (vinným alkoholem)- portské, madeira, sherry, u nás např. Hruška, Špalek… Má vyšší obsah alkoholu než běžné víno (až cca 24%), vyrobeno může být v suché i sladké verzi…
Dezertní víno tak může být v podstatě i jakékoliv víno s uměle přidaným cukrem, moštem, či jinak přislazené, kdy zvýšený obsah cukru zároveň prokvasí na vyšší obsah alkoholu. Dost často tak vídám při domácí výrobě „obývákových vín“ z různých druhů ovoce (rybíz, třešně, višně…)
Mnohé země při doslazování vín nemají až tak přísná pravidla, tak je často k mání na trhu sladký Kagor, sladká moldavská vína všeobecně, občas řecká a pod. Vzhledem k chybějící definici je a) (asi) prodejci mohou nabízet jako dezertní sladká vína, b) zákazníci mohou vnímat jako dezertní sladká vína. Jejich cena nebývá velká, na opití „stačí“… Jen po nich druhý den více bolí hlava…
…co z toho pil pán spící v lese- nevím… :o)
(tiché víno přirozeně vykvasí až do 15%, záleží na klima, kde hrozny rostou, v Chile, na jihu Francie a p. mají běžně vyšší obsah alkoholu než my…)