Historie úprav
Odpověděl/a – 23.červenec 9:14
Něco ke kultuře jazykové a kultuře vyjadřování. Podílejí se na
jejím utváření všichni uživatelé jazyka, především však politici,
pracovníci hromadných sdělovacích prostředků, učitelé. Či spíš by
měli, ne vždy projev těchto jedinců svědčí o kultuře
vyjadřování.
Lidé mají k češtinu kladný vztah, nebo vůbec žádný, nezajímají se
o něj. Často považují za zbytečnou mluvnici, ,Projeví se to v pravopise
i ve vyjadřování. . Setkali jsme se s tím i zde na Odpovědích.
Napadlo mě slovo purismus, který již v minulosti bojoval o čistotu jazyka. Dnes by se mohl zaměřit na nadměrné pronikání anglicismů do češtiny, nesprávné užívání cizích slov bez znalosti jejich významů, především očištění jazyka od vulgarismů ve veřejném projevu. Některá slova by se měla stát tabu. Bohužel se s nimi setkávají i děti ve školce. ˇČasto jsou zvukomalebná, děti si zapamatují to, co často slyší. Kde je chyba?
K obhroublosti jazyka vede jejich užívání v televizních pořadech atd. V různých zábavných vystoupeních největší smích vzbuzují dvojsmyslné vtipy, sprostá slova, která někteří považují za žádoucí. Hrubost, vulgárnost jako by se stala módní záležitostí, souvisí zřejmě s nadměrným expresívním vyjadřováním, ironizováním , zesmžňvoaáním. , To, co se zpravila nelíbí starší generaci, mladí nehodnotí tak přísně, považují za normální.
Vytrácí se zdvořilost, chybí jazykový cit, chybí četba, zábava či filmy bez vulgarismů. Ani novináři nejsou vzorem pro spisovnost.
„Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, vy lidé čeští.Máte v rukou stradivárky a hrajete na nich jako šumaři“ . Pavel Eisner
Odpověděl/a – 23.červenec 9:21
Něco ke kultuře jazykové a kultuře vyjadřování.
Podílejí se na jejím utváření všichni uživatelé jazyka, především
však politici, pracovníci hromadných sdělovacích prostředků, učitelé.
Či spíš by měli, ne vždy projev těchto jedinců svědčí o kultuře
vyjadřování
.
Lidé mají k češtině buď kladný vztah, nebo vůbec žádný, nezajímají
se o něj. Často považují za zbytečnou mluvnici, ,Projeví se to
v pravopise i ve vyjadřování. . Setkali jsme se s tím i zde na
Odpovědích.
Napadlo mě slovo purismus, který již v minulosti bojoval o čistotu jazyka. Dnes by se mohl zaměřit na nadměrné pronikání anglicismů do češtiny, nesprávné užívání cizích slov bez znalosti jejich významů, především na očištění jazyka od vulgarismů ve veřejném projevu. Některá slova by se měla stát tabu. Bohužel se s nimi setkávají i děti ve školce. Často jsou zvukomalebná, děti si zapamatují to, co často slyší. Kde je chyba?
K obhroublosti jazyka vede jejich užívání v televizních pořadech atd. V různých zábavných vystoupeních největší smích vzbuzují dvojsmyslné vtipy, sprostá slova, která někteří považují za žádoucí. Hrubost, vulgárnost jako by se stala módní záležitostí, souvisí zřejmě s nadměrným expresívním vyjadřováním, ironizováním, zesměšňováním. To, co se zpravila nelíbí starší generaci, mladí nehodnotí tak přísně, považují za normální.
Vytrácí se zdvořilost, chybí jazykový cit, slovní zásoba – četba, i když ani knihy již nejsou často vzorem dokonalé češtiny, zábava či filmy bez vulgarismů. Ani novináři nejsou vzorem pro spisovnost.
„Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, vy lidé čeští.Máte v rukou stradivárky a hrajete na nich jako šumaři“ . Pavel Eisner