Historie úprav
Odpověděl/a – 7.květen 9:20
Přímá řeč oživuje vypravování, ale není jeho jediným znakem. . Aby šlo o vypravování, k tomu je třeba mnohem víc.
Z popisu se dovíme, jak proběhl určitý děj, činnost, jak vypadá, ososba, předmět atd. Proto by měl být popis výstižný, abychom si vytvořili představu o popisovaném objekt nebo probíhajícím ději.
V popisu se přímá řeč běžně nepoužívá, ale při dějovém popisu, je možné využít. Jenže ne vždy, nedá se bez dalších pdrobností, tématu popisu atd., odpovědět. Ale stále platí, že je nutné dodržet popisný postup.
Např. Budete-li např. popisovat cestu do školy od ranního vstávání až k budově školy, tedy sled událostí, můžete vložil přímou řečí. Nebo použít vniltřní monolog.
Např. ..... Nastupíte do autobusu, kamarádka na vás volá: „Držím ti místo“. Pokračujete, kudy autobus pokračoval atd.
Odpověděl/a – 7.květen 11:36
Přímá řeč oživuje vypravování, ale není jeho jediným znakem. . Aby šlo o vypravování, k tomu je třeba mnohem víc.
Z popisu se dovíme, jak proběhl určitý děj, činnost, jak vypadá, osoba, předmět atd. Proto by měl být popis výstižný, abychom si vytvořili představu o popisovaném objektu nebo probíhajícím ději.
V popisu se přímá řeč běžně nepoužívá, ale při dějovém popisu, je možné využít. Jenže ne vždy, nedá se bez dalších pdrobností, tématu popisu atd., odpovědět. Ale stále platí, že je nutné dodržet popisný postup.
Např. Budete-li třeba. popisovat cestu do školy od ranního vstávání až k budově školy, tedy sled událostí, můžete vložil přímou řečí. Nebo použít vniltřní monolog.
Např. Nastoupím do autobusu, kamarádka na mě volá: „Držím ti
místo“.
Pokračujete a popisuje, kudy vedla další cesta atd.