Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 4.březen 23:16

Nejde o trestný čin, chybí zavinění.

K trestnému činu je nutné naplnit následující znaky trestného činu: subjekt, (pachatel),dále porušení, ohrožení objektu (zájem chráněný zákonem, zde život a zdraví), objektivní stránka (souvislost mezi vaším jednáním, zmáčknutí spouště, a následkem, smrtí airsofťáka) a subjektivní stránka (zavinění). Vy jste naplnil všechny ostatní, kromě zavinění.

Zavinění je nutno ve kvalitě úmyslu nebo nedbalosti. Nejednáte úmyslně, dle ust. § 18 odst. 4 trestního zákoníku, neboť jednáte v tzv. skutkovém omylu. Nejednáte ani nedbale, neboť jste vzhledem k okolnostem nemohl vědět, že můžete způsobit porušení nebo ohrožení zájmu společnosti (a contrario § 16 odst. 2 písm. b trestního zákoníku).

Ergo nejednáte zaviněně a nejde o trestný čin.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 4.březen 23:22

Nejde o trestný čin, chybí zavinění.

K trestnému činu je nutné naplnit následující znaky trestného činu: subjekt, (pachatel),dále porušení, ohrožení objektu (zájem chráněný zákonem, zde život a zdraví), objektivní stránka (souvislost mezi vaším jednáním, zmáčknutí spouště, a následkem, smrtí airsofťáka) a subjektivní stránka (zavinění). Vy jste naplnil všechny ostatní, kromě zavinění.

Zavinění je nutno ve kvalitě úmyslu nebo nedbalosti. Nejednáte úmyslně, dle ust. § 18 odst. 4 trestního zákoníku, neboť jednáte v tzv. skutkovém omylu. Nejednáte ani nedbale, neboť jste vzhledem k okolnostem nemohl vědět, že můžete způsobit porušení nebo ohrožení zájmu společnosti (a contrario § 16 odst. 2 písm. b trestního zákoníku).

Ergo nejednáte zaviněně a nejde o trestný čin.

Ještě doplnil k výše uvedeným hovnům.

Podle Kepplera bys musel prokázat… Takovýhle povědomí o právu nemá snad ani průměrnej středoškolskej záškolák. Trestný čin je nutný prokázat vám, ne abyste vy prokazoval, že ste ho nespáchal.

K tomu, co říká o kuličkovce. To je jako argumentace bankovního lupiče, že to myslel ze srandy. Pokud někdo jedná tak, že se snaží vyvolat nějaký dojem (že někoho je schopen zastřelit), není možné objektivně v tu chvíli přezkoumávat, zda tomu tak je. Záměrem takové osoby je, aby si ostatní mysleli, že je toho schopná, tedy že má skutečnou zbraň, proto se k ní přistupuje skutečně tak, jako by toho schopná byla, dokud nevyplynou z okolností pochybnosti o tom, že nejde o zbraň.