Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 23.září 20:02

Veřejnost je tzv.. sociální skupina v širším slova smyslu. Je to jakékoliv množství lidí, mezi nimiž jsou vztahy, že se musí posuzovat společně. Např. žijí v jednom městě, okrese, kraji, zemi atd.

Z toho pohledu se rozlišuje – komunita, veřejnost, dav.

Ve svých poznámkách ze sociologie jsem našla, číslo kolem 150 osob, záleží na tom, zda jsou osloveni adresně nebo neadresně.

annas

Odpověděl/a – 24.září 9:11

Veřejnost je tzv.. sociální skupina v širším slova smyslu. Je to jakékoliv množství lidí, mezi nimiž jsou vztahy, že se musí posuzovat společně. Např. žijí v jednom městě, okrese, kraji, zemi atd.

Z toho pohledu se rozlišuje – komunita, veřejnost, dav.

Ve svých poznámkách ze sociologie jsem našla, číslo kolem 150 osob, záleží na tom, zda jsou osloveni adresně nebo neadresně. Šlo o v veřejnosti z hlediska tematického členění společnosti – kulturní.
–
Že se opravdu liší pohledy na veřejnosti, potvrzuje sociologický slovník
"Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“
(Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382)

annas

Odpověděl/a – 24.září 10:15

Veřejnost je tzv.. sociální skupina v širším slova smyslu. Je to jakékoliv množství lidí, mezi nimiž jsou vztahy, že se musí posuzovat společně. Např. žijí v jednom městě, okrese, kraji, zemi atd.

Z toho pohledu se rozlišuje – komunita, veřejnost, dav.

Ve svých poznámkách ze sociologie jsem našla, číslo kolem 150 osob, záleží na tom, zda jsou osloveni adresně nebo neadresně. Šlo o v veřejnosti z hlediska tematického členění společnosti – kulturní.
–
Že se opravdu liší pohledy na veřejnosti, potvrzuje sociologický slovník
"Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“
(Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382)
…
Přehlédla jsem kategorii, omlouvám se. Proto doplňuji. Je samozřejmě rozdíl mezi veřejností z pohledu práva a sociologie.

V oblasti veřejjného ohrožení se za veřejnost považují více jako 2 osoby.

„Veřejné pohoršení“ ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nastává v případě současného naplnění tří znaků:
musí být spácháno veřejně,
jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje.
Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti."

http://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/verejne-pohorseni

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 2 As 69/2003–50)."