Odpověděl/a – 12.únor 2:50
Pan Beer4Real je bohužel ÚPLNĚ vedle jak ta jedle :)
Samozřejmě, že ano. Odpověď na otázku
„Jak rychle plyne čas?“ je
„Čas plyne tak rychle (či pomalu) podle toho, jak rychle (či pomalu) se
pohybuje inertní (uzavřená) soustava, jejíž rychlost "toku“ času nás
zajímá (a také na tom, jsme-li mi jako pozorovatelé vůči této soustavě
v klidu, či se také pohybuje nějakou „vyšší rychlostí“, ale to už
je speciální relativita a to je na delší povídání).„
Čím je rychlost této pohybující se soustavy blíže k rychlosti světla,
tím pomaleji v této soustavě čas plyne.
Hypoteticky (samozřejmě prakticky je to nemožné, protože nic hmotného
nedokáže dosáhnout rychlosti světla) – pokud by se soustava pohybovala
rychlostí světla, čas by v ní "byl zastaven“; a pokud by dokonce
překonala rychlost světla, čas by v ní „šel pozpátku“ (pozn. ⇒ toto
není možno si představit :D )
Dejme tedy tomu, že jsme pozorovatelé stojící na Zemském povrchu
(„rychlost pohybu Země“ si můžeme představit jako „rychlost rotace
Země kolem Slunce“ – Země jako objekt /soustava/, jenž se nachází
v gravitačním poli těžšího objektu /Slunce/, sleduje zakřivení „nitek
přediva časoprostoru“, které je způsobeno přítomností Slunce), a
abychom si to vše lépe představili, staneme se svědky experimentu tzv.
„dilatace času“.
Dva bratři – dvojčata – ve věku 25let se (v NASA v Hustonu :D)
musejí rozloučit, protože jeden z těchto bratří je kosmonaut, který
poletí na 50 let do vesmíru, kde se bude se svojí raketou /uzavřenou
soustavou/ po celou dobu letu pohybovat rychlostí blížící se rychlosti
světla. Když se onen kosmonaut vrátí po 50 letech zpět na Zemi,
samozřejmě na něj čeká jeho bratr. Jeden druhému se nestačí divit, když
na sebe pohlédnou – bratr, který zůstal na Zemi, zestárl „pro nás
klasicky“ o 50 let a je teď stařec. Bratr, který se ve vesmíru pohyboval
50 let rychlostí blížící se rychlosti světla, vypadá, jako by nezestárl
ani o jeden jediný rok.
Jaká je tedy ta skutečná rychlost „toku“ času? Obojí je přece pravdou,
obojí se stalo – jeden (za tentýž časový úsek) zestárl, druhý ovšem
ne a hlavní roli v tom sehrála právě rychlost, kterou se oba bratři
„pohybovali“ (raketa s rychlostí blízkou „c“ a „rotace Země kolem
Slunce“).
Odpověděl/a – 19.únor 14:14
Pan Beer4Real je bohužel ÚPLNĚ vedle jak ta jedle :)
Samozřejmě, že ano. Odpověď na otázku
„Jak rychle plyne čas?“ je
„Čas plyne tak rychle (či pomalu) podle toho, jak rychle (či pomalu) se
pohybuje inertní (uzavřená) soustava, jejíž rychlost "toku“ času nás
zajímá (a také na tom, jsme-li mi jako pozorovatelé vůči této soustavě
v klidu, či se také pohybuje nějakou „vyšší rychlostí“, ale to už
je speciální relativita a to je na delší povídání).„
Čím je rychlost této pohybující se soustavy blíže k rychlosti světla,
tím pomaleji v této soustavě čas plyne.
Hypoteticky (samozřejmě prakticky je to nemožné, protože nic hmotného
nedokáže dosáhnout rychlosti světla) – pokud by se soustava pohybovala
rychlostí světla, čas by v ní "byl zastaven“; a pokud by dokonce
překonala rychlost světla, čas by v ní „šel pozpátku“ (pozn. ⇒ toto
není možno si představit :D )
Dejme tedy tomu, že jsme pozorovatelé stojící na Zemském povrchu
(„rychlost pohybu Země“ si můžeme představit jako „rychlost rotace
Země kolem Slunce“ – Země jako objekt /soustava/, jenž se nachází
v gravitačním poli těžšího objektu /Slunce/, sleduje zakřivení „nitek
přediva časoprostoru“, které je způsobeno přítomností Slunce), a
abychom si to vše lépe představili, staneme se svědky experimentu tzv.
„dilatace času“.
Dva bratři – dvojčata – ve věku 25let se (v NASA v Hustonu :D)
musejí rozloučit, protože jeden z těchto bratří je kosmonaut, který
poletí na 50 let do vesmíru, kde se bude se svojí raketou /uzavřenou
soustavou/ po celou dobu letu pohybovat rychlostí blížící se rychlosti
světla. Když se onen kosmonaut vrátí po 50 letech zpět na Zemi,
samozřejmě na něj čeká jeho bratr. Jeden druhému se nestačí divit, když
na sebe pohlédnou – bratr, který zůstal na Zemi, zestárl „pro nás
klasicky“ o 50 let a je teď stařec. Bratr, který se ve vesmíru pohyboval
50 let rychlostí blížící se rychlosti světla, vypadá, jako by nezestárl
ani o jeden jediný rok.
Jaká je tedy ta skutečná rychlost „toku“ času? Obojí je přece pravdou,
obojí se stalo – jeden (za tentýž časový úsek) zestárl, druhý ovšem
ne a hlavní roli v tom sehrála právě rychlost, kterou se oba bratři
„pohybovali“ (raketa s rychlostí blízkou „c“ a „rotace Země kolem
Slunce“).
Beer: jasně a Einstein se obrátil v hrobě :D čas rozhodně NENÍ konstantní, čas je zcela a naprosto relativní ;) vygůgli si pojem „dilatace času“ ;)