Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 12.říjen 11:40

Posvícení je vzpomínková slavnost posvěcení kostela a slaví se ve výroční den jeho posvěcení. Na rozdíl od poutě, kterou se připomíná světec, kterému je kostel zasvěcen.

V mé rodné obci bývala jen pouť – kostel byl zasvěcen sv. Kunhutě. Posvícení se u nás neslavilo.
–
Určitě se nedrží všude, ale místně.

Více se dovíte v odkazu.

http://www.ceske-tradice.cz/tra­dice/podzim/pos­viceni-a-hody

annas

Odpověděl/a – 12.říjen 11:51

Posvícení je vzpomínková slavnost posvěcení kostela a slaví se ve výroční den jeho posvěcení. Na rozdíl od poutě, kterou se připomíná světec, kterému je kostel zasvěcen.

V mé rodné obci bývala jen pouť – kostel byl zasvěcen sv. Kunhutě. Posvícení se u nás neslavilo.
–
Určitě se nedrží všude, ale místně.

Více se dovíte v odkazu.

http://www.ceske-tradice.cz/tra­dice/podzim/pos­viceni-a-hody
Doplňuji:
Dnes pouť, posvícení, či hody splývají", pokud jde o určité akce. I když poutě, jak jsem uvedla, jsou v podstatě záležitostí církevní nebo duchovní, protože to byla pouť k patronu nebo do farního kostela.

Posvícení se stalo záležitostí vysloveně světskou se vším veselím a s tanečními zábavami, s průvody, které k tomu patří.

A jaká je tedy tradice posvícení a hodů?

„Je asi velmi dlouhá a má hluboké kořeny. Hody sahají hodně do minulosti, protože víme z literatury, že císař Josef II. se v roce 1786 snažil určitým způsobem omezit posvícenské slavnosti, které se tenkrát zřejmě konaly velmi okázale, tím způsobem, že se snažil sjednotit termín posvícení na třetí neděli říjnovou po sv. Havlu. Od té doby někde slaví císařské nebo také havelské hody. Ve skutečnosti to ovšem bylo tak, že oni je sice podle císaře slavili, ale slavili také podle sebe. Takže někde máme dodnes hody dvoje, letní a císařské. Jinde se těch císařských později zbavili a zůstali u těch původních. Takže hody se konají řekl bych od poloviny srpna až do konce listopadu, těsně před adventem.“

I když se někde tradice udržují, ztratil se původní charakter a důvod jejich oslav. Např. Slovácko, Horácko, Lašsko, částečně Haná. Čechy – nevím.

V odkazu je víc současnost, u odpovědi v odkazu minulost.

http://www.ra­dio.cz/cz/rubri­ka/folklor/pra­ve-zacina-obdobi-hodu-a-posviceni