Historie úprav
Odpověděl/a – 13.listopad 17:01
Hadímu tvaru těla se pochopitelně přizpůsobil tvar i uložení
vnitřních orgánů, které jsou většinou rovněž protažené. Párové
orgány bývají obvykle zredukovány na jeden (zatímco druhý zakrní), popř.
jsou v těle uloženy za sebou. Naprostá většina hadů má např. jen jednu
funkční, pravou prodlouženou plíci, druhá buď úplně chybí, nebo je
jenom velice malá. Výjimku tvoří opět někteří hroznýšovití a
slepákovci, u kterých jsou vyvinuty oba plicní vaky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hadi
Odpověděl/a – 13.listopad 17:04
Hadímu tvaru těla se pochopitelně přizpůsobil tvar i uložení
vnitřních orgánů, které jsou většinou rovněž protažené. Párové
orgány bývají obvykle zredukovány na jeden (zatímco druhý zakrní), popř.
jsou v těle uloženy za sebou. Naprostá většina hadů má např. jen jednu
funkční, pravou prodlouženou plíci, druhá buď úplně chybí, nebo je
jenom velice malá. Výjimku tvoří opět někteří hroznýšovití a
slepákovci, u kterých jsou vyvinuty oba plicní vaky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hadi
Doplňuji:
Hadi používají své plíce dokonce vědomě nezávisle a střídavě! Jedním
okamžikem, kdy je tato anomálie patrná, je při polykání kořisti. V tom
okamžiku je velká plíce stlačena, aby umožnila průchod kořisti. Aby se
had neudusil, dýchá v té chvíli výhradně svou malou plící. Výdechy
jsou krátké a mělké. Dalším okamžikem je „komunikace zvířete“.
Pokud had zasyčí, použije k tomu objem vzduchu své velké plíce.
Zasyčení je nečekaně výrazné a hlasité, celé tělo se výrazně
zploští. Účinek bývá zajištěn.
Při lovu naopak zůstává zvíře dlouho nadechnuto do své velké plíce a dýchá krátce a intenzivně pomocí své malé plíce. Pokud by při lovu skončilo s kořistí např. ve vodě nebo tlamou v nedýchatelné poloze třeba zabořeno do hlíny, zásoba vzduchu velké plíce mu vydrží na tak dlouhou dobu, že mezitím stihne kořist zadusit. Prvním, co po uvolnění smyček had udělá, bývá výrazný výdech a nádech velké plíce.