Historie úprav

chudst

Odpověděl/a – 1.červenec 16:25

Popravde receno si myslim, ze hodne dlouho. Teda ty „klasicke“, jak je zname dnes, az nekdy z minuleho stoleti, ale plenky, coby kusy hader, se pouzivaji si myslim odnepameti. (Jedine, co me zarazi je to, jestli na ne mela kdysi i chudina, ale na to se mohla klidne pouzit nejaka stara, roztrhana kosile, apod.)

edit.: tak se pletu. Az od konce 19. stoleti. (http://www.in­kontina.cz/za­jimavosti/248-historie-plen)

V minulém století byly látkové plenky hitem a nejlepším způsobem, jak zvládat „nehody“ dětí, dokud nebyly ve 40. letech vymyšleny plenky na jedno použití. Igelitový přebal přes hadrové plenky byl však vynalezen ještě dříve! Skutečné jednorázové plenky byly v té době ovšem považovány za luxusní záležitost a rozhodně si je nemohl dovolit každý. Jako starodávné pleny se používaly zvířecí kůže, mech, ložní prádlo, listy a podobně. Například děti v tropických oblastech plenky neznaly vůbec, protože byly úplně nahé.

V Evropě se plenková historie začíná psát až od konce 19. století, kdy se začaly používat speciální plenkové kalhotky, šité nebo pletené. Děti dědily celou výbavu včetně plenek v širokém příbuzenstvu, což platilo i pro bohaté rodiny. V prvním měsíci života bylo miminko zabalené do čepičky, košilky, plenky a povijanu, což bylo původně označení pro velmi pracné a velmi pevné zavinutí novorozence do pruhu plátna, později se význam slova omezil na látkový nebo háčkovaný pás, jímž se stahovala peřinka kolem miminka. Starší kojenci byli oblečeni pouze do čepečku, košilky a plenky. Právě kvůli složité technologii povijanu děti nebyly příliš často koupány ani přebalovány. Proti tomu protestovali duchovní, lékaři i porodní báby. Doporučovali, aby rodiče nenechávali své děti v nečistých plenách a předešli tak zdravotním komplikacím. Postupem času se (až na nejchudší rodiny) stala každodenní koupel a pravidelné přebalovaní a omývání miminka pravidlem.

chudst

Odpověděl/a – 1.červenec 16:33

Popravde receno si myslim, ze hodne dlouho. Teda ty „klasicke“, jak je zname dnes, az nekdy z minuleho stoleti, ale plenky, coby kusy hader, se pouzivaji si myslim odnepameti. (Jedine, co me zarazi je to, jestli na ne mela kdysi i chudina, ale na to se mohla klidne pouzit nejaka stara, roztrhana kosile, apod.)

edit.: tak se pletu. Az od konce 19. stoleti. (http://www.in­kontina.cz/za­jimavosti/248-historie-plen)

V minulém století byly látkové plenky hitem a nejlepším způsobem, jak zvládat „nehody“ dětí, dokud nebyly ve 40. letech vymyšleny plenky na jedno použití. Igelitový přebal přes hadrové plenky byl však vynalezen ještě dříve! Skutečné jednorázové plenky byly v té době ovšem považovány za luxusní záležitost a rozhodně si je nemohl dovolit každý. Jako starodávné pleny se používaly zvířecí kůže, mech, ložní prádlo, listy a podobně. Například děti v tropických oblastech plenky neznaly vůbec, protože byly úplně nahé.

V Evropě se plenková historie začíná psát až od konce 19. století, kdy se začaly používat speciální plenkové kalhotky, šité nebo pletené. Děti dědily celou výbavu včetně plenek v širokém příbuzenstvu, což platilo i pro bohaté rodiny. V prvním měsíci života bylo miminko zabalené do čepičky, košilky, plenky a povijanu, což bylo původně označení pro velmi pracné a velmi pevné zavinutí novorozence do pruhu plátna, později se význam slova omezil na látkový nebo háčkovaný pás, jímž se stahovala peřinka kolem miminka. Starší kojenci byli oblečeni pouze do čepečku, košilky a plenky. Právě kvůli složité technologii povijanu děti nebyly příliš často koupány ani přebalovány. Proti tomu protestovali duchovní, lékaři i porodní báby. Doporučovali, aby rodiče nenechávali své děti v nečistých plenách a předešli tak zdravotním komplikacím. Postupem času se (až na nejchudší rodiny) stala každodenní koupel a pravidelné přebalovaní a omývání miminka pravidlem.
Doplňuji:
barbakan: ale Lovci mamutu jsou fikce, za to bych rozhodne ruku do ohne nedaval. Ziskat tenkrat kuzi nebylo snadne a nejsem si jist, jestli by to pouzili coby pleny na miminka. (Ale vse je mozne a mozna mate pravdu.)