Historie úprav
Odpověděl/a – 24.květen 10:01
Příslušníci tohoto starého a váženého cechu jsou často považováni za prototyp sprosťáků a hulvátů. Jistě jde jen o předsudek, ale pokud uvážíme dlaždičské pracovní podmínky, kdy slunce praží na rozpálenou ulici, kolem chodí kibicové a kolena jsou neustálým klečením stále bolavá, nemůžeme se divit, když z dlaždičových úst vylétnou ne zrovna vybraná slova.
Zdroj: zkráceno z-http://www.minutasencyklopedii.cz/
Odpověděl/a – 24.květen 13:14
Příslušníci tohoto starého a váženého cechu jsou často považováni
za prototyp sprosťáků a hulvátů. Jistě jde jen o předsudek, ale pokud
uvážíme dlaždičské pracovní podmínky, kdy slunce praží na rozpálenou
ulici, kolem chodí kibicové a kolena jsou neustálým klečením stále
bolavá, nemůžeme se divit, když z dlaždičových úst vylétnou ne zrovna
vybraná slova.
Doplňuji:
V českých zemích se dlaždičské řemeslo osamostatnilo patrně někdy
v době lucemburské. Informace o dláždění náměstí velkých měst
pocházejí z poloviny 14. století, mnohá se ovšem dlažby dočkala až
o dvě stě nebo tři sta let později. Snad proto, že dláždění nebylo
nejlevnější záležitostí nebo že dlaždičů byl odjakživa
nedostatek.
V Praze roku 1419 jich muselo svou práci zvládnout pouhých sedm, takže se
jednomu nesmíte divit, že si občas zanadává.
Zdroj: zkráceno z-http://www.minutasencyklopedii.cz/