Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 8.březen 23:50

Říká se, že možná kolem 150 i víc. V historii prý takoví i žili. Potíž je se záznamy, jenže ještě větší potíž je, že ty záznamy se nevedou dlouho (krátká moderní historie +100 a něco málo více let) a lidé v historii (dle kultur) žili odlišně, s jinou mentalitou, návyky a mohlo být navíc plno vyjímečných jedinců. Liší se podle různých studií a vědců (těžko říct, jak hodnověrných), někteří říkají maximálně 125, jiní 140, 150 (to bývá časté), 160 a další uvádějí i třeba 200, 300 a 500 let. Někteří dokonce uvádějí, že limit ani není, tedy žádná smrt věkem a že v lidském těle je možnost opakované obnovy a tedy nestárnutí (či jeho zastavení v jistém věku).
Ale geneticky, biologicky to vlastně není vůbec jisté (nehledě na studie a názory některých vědců). Věda to neví, jen předpokládá. Jsou zde mezery a velké neznámo.
Spíš to podle mě bude o mentalitě, psychice, než tělesnosti (či, že to první má na to druhé zcela zásadní vliv).
Je zde thaumaturgie a prokázané „nadpřirozené“ schopnosti. Je zde stav, kdy člověk může cítit (i ovlivňovat) každou buňku, ale dokonce i každý atom v těle… změna struktur, transformace, regenerace, obnova (kam se hrabe „přirozená“ dlouhověkost).

Disraeli

Odpověděl/a – 9.březen 0:00

Říká se, že možná kolem 150 i víc. V historii prý takoví i žili. Potíž je se záznamy, jenže ještě větší potíž je, že ty záznamy se nevedou dlouho (krátká moderní historie +100 a něco málo více let) a lidé v historii (dle kultur) žili odlišně, s jinou mentalitou, návyky a mohlo být navíc plno vyjímečných jedinců. Liší se podle různých studií a vědců (těžko říct, jak hodnověrných), někteří říkají maximálně 125, jiní 140, 150 (to bývá časté), 160 a další uvádějí i třeba 200, 300 a 500 let. Někteří dokonce uvádějí, že limit ani není, tedy žádná smrt věkem a že v lidském těle je možnost opakované obnovy a tedy nestárnutí (či jeho zastavení v jistém věku). I bez technologií.
Ale geneticky, biologicky to vlastně není vůbec jisté (nehledě na studie a názory některých vědců). Věda to neví, jen předpokládá. Jsou zde mezery a velké neznámo.
Spíš to podle mě bude o mentalitě, psychice, než tělesnosti (či, že to první má na to druhé zcela zásadní vliv).
Je zde thaumaturgie a prokázané „nadpřirozené“ schopnosti. Je zde stav, kdy člověk může cítit (i ovlivňovat) každou buňku, ale dokonce i každý atom v těle… změna struktur, transformace, regenerace, obnova (kam se hrabe „přirozená“ dlouhověkost).