Historie úprav

CK

Odpověděl/a – 17.listopad 21:42

Tady nikdo nenapsal odpověď. Nejspíš nejjednodušší je představit si píst, kterým bude místo páry pohybovat voda měnící se v led. Když si to představíme jako cyklický děj, půjde jednoduše o tepelný motor pouze s tím, že pracuje při nižší teplotě a síla působí obráceně. Do takového motoru je dodáváno teplo a odchází menší teplo. Ten rozdíl je odevzdáván prací, kerou vykonává píst. Poměr mezi dodaným teplem a odvedenou prací by nám dával účinnost motoru . . . tak je spíš otázka, jaká by byla účinnost motoru pracujícího se skupenskou změnou. Asi by byl také docela pomalý.

CK

Odpověděl/a – 17.listopad 22:06

Tady nikdo nenapsal odpověď. Nejspíš nejjednodušší je představit si píst, kterým bude místo páry pohybovat voda měnící se v led. Když si to představíme jako cyklický děj, půjde jednoduše o tepelný motor pouze s tím, že pracuje při nižší teplotě a síly při smrštění a rozpínání působí obráceně. Do takového motoru je dodáváno teplo a odchází menší teplo. Ten rozdíl je odevzdáván prací, kerou vykonává píst. Poměr mezi dodaným teplem a odvedenou prací by nám dával účinnost motoru . . . tak je spíš otázka, jaká by byla účinnost motoru pracujícího se skupenskou změnou. Asi by byl také docela pomalý.
Představme si třeba takovýto mrazový motor dávaný střídavě do mrazu a na sluníčko – tím vidíme, že převádí tepelnou energii ze slunce do nějaké mrazivé místnosti, ovšem část té energie předá ve formě mechanické práce, tedy síly působící po dráze. Pokud by se taková práce třeba třením změnila celá v teplo, což by se v případě těch pukajících trubek (asi) dělo, je tím dáno, že objem energie přicházející a odcházející je stejný