Historie úprav

da ny

Odpověděl/a – 4.srpen 10:27

To nemá s dnešní společností vůbec nic společného.
Kdysi se krmili psi od stolu. Bohužel slané, kořeněné i sladké. To nikdo po staletí neřešil. Dostávali většinou co zbyla, bylo k mání. Jiní baštili šunku a jatýrka.

Psí konzervy, podle výrobce a složení bývaly a často jsou velmi kvalitní.
Je dobré sledovat ve složení podíl masa a dalších příměsí.
Ke konzumaci pr člověka určené nejsou! Jako perličku uvedu, že v 70. letech stály psí konzervy (kvalitní), velmi málo peněz. Někteří studenti (VŠ) v nouzi, nebo aby měli na cigarety/alkohol se „živili“, právě psími konzervami. tehdy byly na veškeré potraviny jiné normy (přísnější, kvalitnější).
Se zvířaty/psy je to jako s lidmi.
Někdo jí maso kuřecí z akcí (nejlevnější), jiný bifteky, roštěnou a vepřovou panenku. Někdo baští vysokojakostní, dražší šunku, ryby, čabajku a uherák. Jiný se spokojí se salámem/párkem s nízkým obsahem masa (30 – 40%), jiný s výrobním salámem. Někomu to stačí, další na to nemají peníze.
Jeden pes žere luxusní konzervy, jiný levné, méně kvalitní a masité. S granulemi je to podobné. Zvíře, které nemá na výběr, pak z hladu sežere vše. Někdo pejskům vaří, protože na konzervy nemá dostatek peněz a ty méně kvalitní či neznačkové kupovat nechce.
Člověk vždy platí nejen za kvalitu, ale také za značku (za jídlo, žrádlo pro psy, za potravinové doplňky, ta léky).
Je tedy logické, že psí konzerva z kuřecího/sle­pičího masa je levnější, než ze zvěřiny nebo jehněčí.
Pes, stejně jako lidé, může mít nesnášenlivost (obilí, kuřecí maso aj.). Preferuje určité chutě a i to se mění. Náš pejsek baštil granule z lososa. Nyní o ně nestojí (někdy se změní složení, nebo to Němci na lince „sekají“ pro východní blok = odlišné složení, nejen potravin pro lidi, ale i pro zvířata atd.). Ty německé psi a kočky sní s chutí. Stejnou značku, zakoupenou zde, určenou na náš trh, někdy nevezmou do huby.
Přiznám, že jednou jedinkrát jsem vzala do úst mini kousek ze psí konzervy.

Nemám jedinou touhu a potřebu baštit se psem jeho žrádlo. Sem tam dostane ochutnat u mého (rybu, šunku, zeleninu), když si ho vezmu na hlídání.

da ny

Odpověděl/a – 4.srpen 10:36

To nemá s dnešní společností vůbec nic společného.
Kdysi se krmili psi od stolu. Bohužel slané, kořeněné i sladké. To nikdo po staletí neřešil. Dostávali většinou co zbyla, bylo k mání. Jiní baštili šunku a jatýrka.
Zvíře má jiné trávicí pochody, než člověk.
Někdy má sice konzerva až 100% podílu masa, ale je určena pro ně. Zpracováním, složením.

Psí konzervy, podle výrobce a složení bývaly a často jsou velmi kvalitní.
Je dobré sledovat ve složení podíl masa a dalších příměsí.
Ke konzumaci pr člověka určené nejsou! Jako perličku uvedu, že v 70. letech stály psí konzervy (kvalitní), velmi málo peněz. Někteří studenti (VŠ) v nouzi, nebo aby měli na cigarety/alkohol se „živili“, právě psími konzervami. tehdy byly na veškeré potraviny jiné normy (přísnější, kvalitnější).
Se zvířaty/psy je to jako s lidmi.
Někdo jí maso kuřecí z akcí (nejlevnější), jiný bifteky, roštěnou a vepřovou panenku. Někdo baští vysokojakostní, dražší šunku, ryby, čabajku a uherák. Jiný se spokojí se salámem/párkem s nízkým obsahem masa (30 – 40%), jiný s výrobním salámem. Někomu to stačí, další na to nemají peníze.
Jeden pes žere luxusní konzervy, jiný levné, méně kvalitní a masité. S granulemi je to podobné. Zvíře, které nemá na výběr, pak z hladu sežere vše. Někdo pejskům vaří, protože na konzervy nemá dostatek peněz a ty méně kvalitní či neznačkové kupovat nechce.
Člověk vždy platí nejen za kvalitu, ale také za značku (za jídlo, žrádlo pro psy, za potravinové doplňky, ta léky).
Je tedy logické, že psí konzerva z kuřecího/sle­pičího masa je levnější, než ze zvěřiny nebo jehněčí.
Pes, stejně jako lidé, může mít nesnášenlivost (obilí, kuřecí maso aj.). Preferuje určité chutě a i to se mění. Náš pejsek baštil granule z lososa. Nyní o ně nestojí (někdy se změní složení, nebo to Němci na lince „sekají“ pro východní blok = odlišné složení, nejen potravin pro lidi, ale i pro zvířata atd.). Ty německé psi a kočky sní s chutí. Stejnou značku, zakoupenou zde, určenou na náš trh, někdy nevezmou do huby.
Přiznám, že jednou jedinkrát jsem vzala do úst mini kousek ze psí konzervy.

Nemám jedinou touhu a potřebu baštit se psem jeho žrádlo. Sem tam dostane ochutnat u mého (rybu, šunku, zeleninu), když si ho vezmu na hlídání.