Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 6.březen 14:23

Rozhodně ani jedno.. Kdybych musel, tak volím Indii. Ale oba státy, obě kultury mají svoje problémy, blbé podmínky (v něčem).

Vlastní cestou, nebo společnou cestou, ale mimo EU. Tou vlastní myslím – proč někoho kopírovat a nezařídit si to po svém, tak jak je to ideální…
Monarchistickou, dobře vedenou a organizovanou, se svobodnou ekonomikou, volný trh, nulové daně, vyspělou, obnovující staré kulutry/civilizace a brát si z nich to nejlepší (z organizace, ale i umění a přístupu k životu.. podporující „primitivní“ a nekonzumní život, ale zároveň i bohatou kulturu a vývoj), jednoduché zákony a byrokracie, bez větších regulací, atd.
Cesou spravedlnosti, správného vedední a efektivní organizace; cestou blahobytu, morálky/lidskosti (dobrých mravů), svobody – bez zbytečných závazků (vůči státu atd), cestou spokojenosti/štěs­tí, přátelství a zároveň povznášející duchovno a kulturu/civilizaci (stavby, čistota, technologie, umění, poezie – a aby byl takový i život, tj. poetický. Ale v republice to nejde; jak se říká monarchie je poezie a republika je jen próza a to dost bídná).

Disraeli

Odpověděl/a – 6.březen 14:29

Rozhodně ani jedno.. Kdybych musel, tak volím Indii. Ale oba státy, obě kultury mají svoje problémy, blbé podmínky (v něčem).

Vlastní cestou, nebo společnou cestou, ale mimo EU. Tou vlastní myslím – proč někoho kopírovat a nezařídit si to po svém, tak jak je to ideální…
Monarchistickou, dobře vedenou a organizovanou, se svobodnou ekonomikou, volný trh, nulové daně, vyspělou, obnovující staré kulutry/civilizace a brát si z nich to nejlepší (z organizace, ale i umění a přístupu k životu.. podporující „primitivní“ a nekonzumní život, ale zároveň i bohatou kulturu a vývoj), jednoduché zákony a byrokracie, bez větších regulací, atd.
Cesou spravedlnosti, správného vedední a efektivní organizace; cestou blahobytu, morálky/lidskosti (dobrých mravů), svobody – bez zbytečných závazků (vůči státu atd), cestou spokojenosti/štěs­tí, přátelství a zároveň povznášející duchovno a kulturu/civilizaci (stavby, čistota, technologie, umění, poezie – a aby byl takový i život, tj. poetický. Ale v republice to nejde; jak se říká monarchie je poezie a republika je jen próza a to dost bídná).

Už ve starověku (i později) jsem měli doslova velkolepé říše, civilizace a kultury, které si v ničem nezadaly s dnenší dobou a v lecčem fungovaly líp (anebo alespoň něco měly lepšího/snazšího, efektivnějšího, nádhernějšího). Byly tu mezopotámské říše a království jako Sumer, Akkad, Babylonie, pak Perská říše, Římská, Egypt, africká království/říše, Čína (a jiný východ) stejně jako indické státy a různě novodobější říše (Osmanská, Safiovská, Mughalská,…) a každá mělo něco v čem byly kulutrně skvělé. Osobně si myslím, že ještě v tomto století dojde k určité obnově a kombinací těch historických říší (tolik druhů systémů – právních, organizačních/správ­ních, politických, přístupů k životu, umění/kultur, architektury,…). Bohaté – dochuvně/kulturně i jinak, včetně materiálního.
Takže bych uvítal kdyby Evropa (a nejen) ta prošla jistou obnovou/návratem, restaurací, reformami a přeměnou v nové (i staré) způsoby a řád.