Odpověděl/a – 19.únor 15:34
Představ si zeměkouli. Rozřízneš ji na rovníku na dvě poloviny. Jižní polokouli zahodíš. Severní polokouli rozřízneš na dvě poloviny tak, aby řez procházel nultým poledníkem a zemskou osou. Získáš tak dvě čtvrtiny zeměkoule. Jednu zahodíš. Tu druhou dál rozřízneš tak, aby byl řez opět procházel zemskou osou a byl kolmý na předchozí řez. Ze vzniklých dvou osmin jednu zahodíš.
Zemský povrch na tom, co ti zbyde, je část kulové plochy omezené oblouky tří největších kružnic.
Odpověděl/a – 19.únor 17:19
Představ si zeměkouli. Rozřízneš ji na rovníku na dvě poloviny. Jižní polokouli zahodíš. Severní polokouli rozřízneš na dvě poloviny tak, aby řez procházel nultým poledníkem a zemskou osou. Získáš tak dvě čtvrtiny zeměkoule. Jednu zahodíš. Tu druhou dál rozřízneš tak, aby byl řez opět procházel zemskou osou a byl kolmý na předchozí řez. Ze vzniklých dvou osmin jednu zahodíš.
Zemský povrch na tom, co ti zbyde, je část kulové plochy omezené oblouky tří největších kružnic.
Doplňuji:
Ad největší kružnice – představ si míč. Polož ho na rovnou podložku.
A teď ho krájej shora dolů kolmo na podložku. Postupuj od levého okraje
míče k pravému. Když se podíváš na řez, nejdřív máš malou
kružnici, ta se postupně zvětšuje, až dojdeš k největší kružnici.
A pak se zase začne zmenšovat. Takže i ta největší kružnice dává
smysl a když si to člověk představí, dojde mu, že jinde být nemůže
(bavíme se pořád o kulovém tělese) a není teda potřeba ji víc
specifikovat.
Ad sférické kino, neumím odpovědět, gtřeba někdo jiný.