Odpověděl/a – 22.únor 1:07
Někteří pod nimi spatřují šílené konspirační teorie. Historicky
šlo o nenávist a závist. Židé zpravdila nějací finačníci,
obchodníci – velmi bohatí. Uměli v tom chodit a hlídali si (sledovali)
trh a peníze, proto se taky i v krizích stalo, že všichni ostatní chudli,
ale Židé vlemi bohatli. Měli například majetek uložený v nějakých
komoditách, cenných kovech a ve velkých krizích, kdy se hodnoty peněz
snížily na minimum Židé skupovali spoustu majetku za pár šupů.
A všichni je za to nenáviděli. Oni jen byli chytřejší než ostatní a
rozuměli financím a trhu. Po dlouhou dobu neměli své místo na světě
(neměli vlastní stát atd.), nebyli nikým plně přijímání (národy ani
jinými náboženstvími), tak jim nezbývalo než cestovat/kočovat a naučit
se chodit v těch kruzích. A protože se to naučili, tak byli poměrně
akceptování, jak v křesťanském, tak islámském světě – kde se často
volně pohybovali, cestovali, stěhovali se, obchodovali a spolupracovali mezi
sebou. Protože byli bohatí, měli zboží (z různých koutů světa), tak
byli „přijímáni“ ostatními. Jen jako obchodníci a spíš byli trpěni a
každý jim záviděl.
Kam sahá přímý počátek té nenávisti nevím. Ale křesťané se od nich
distancovali skoro hned. Jako první spolupracovali proti polyteistům, ale
jakmile se křesťanství stalo dominantní a římská říše ho plně
převzala, tak kromě polyteistů začalo pronásledovat také Židy. Od té
doby to asi vydrželo a judaismus nikdy neměl tak mocenské základny jako
křesťanství nebo Islám. A oboje většinou považovaly svou víru za tu
pravou a ostatní za kacířství, které se muselo trestat (hlavně
v křesťanském světě. Židé se velmi často uchylovali do muslimských
zemí, protože tam byli víc přijímáni).
Odpověděl/a – 22.únor 1:11
Někteří pod nimi spatřují šílené konspirační teorie. Historicky
šlo o nenávist a závist. Židé zpravdila nějací finačníci,
obchodníci – velmi bohatí. Uměli v tom chodit a hlídali si (sledovali)
trh a peníze, proto se taky i v krizích stalo, že všichni ostatní chudli,
ale Židé vlemi bohatli. Měli například majetek uložený v nějakých
komoditách, cenných kovech a ve velkých krizích, kdy se hodnoty peněz
snížily na minimum Židé skupovali spoustu majetku za pár šupů.
A všichni je za to nenáviděli. Oni jen byli chytřejší než ostatní a
rozuměli financím a trhu. Po dlouhou dobu neměli své místo na světě
(neměli vlastní stát atd.), nebyli nikým plně přijímání (národy ani
jinými náboženstvími), tak jim nezbývalo než cestovat/kočovat a naučit
se chodit v těch kruzích. A protože se to naučili, tak byli poměrně
akceptování, jak v křesťanském, tak islámském světě – kde se často
volně pohybovali, cestovali, stěhovali se, obchodovali a spolupracovali mezi
sebou. Protože byli bohatí, měli zboží (z různých koutů světa), tak
byli „přijímáni“ ostatními. Jen jako obchodníci a spíš byli trpěni a
každý jim záviděl.
Kam sahá přímý počátek té nenávisti nevím. Ale křesťané se od nich
distancovali skoro hned. Jako první spolupracovali proti polyteistům, ale
jakmile se křesťanství stalo dominantní a římská říše ho plně
převzala, tak kromě polyteistů začalo pronásledovat také Židy. Od té
doby to asi vydrželo a judaismus nikdy neměl tak mocenské základny jako
křesťanství nebo Islám. A oboje většinou považovaly svou víru za tu
pravou a ostatní za kacířství, které se muselo trestat (hlavně
v křesťanském světě. Židé se velmi často uchylovali do muslimských
zemí, protože tam byli víc přijímáni).
V temné, středověké a nezvzdělané Evropě byli Židé vzděláni
(v různých vědách, nejen ve finačnictví, mimi jiné často
i v lékařství). Tam se trestala všechna vzdělanost. Židé k těm
vědám přicházeli na východě v arabských zemích – která byla v té
době oproti křesťanství mnohem pokrokovější a vycházeli z antických
věd, na které navazovali. A protože Židé cestovali mezi Evropou, tak ty
své znalsoti přenášeli mezi sebou i do Evropy, kde se to neshledávalo moc
přijatelně.