Historie úprav
Odpověděl/a – 13.leden 9:29
Odpovím trochu nepřímo. Mně je sympatické to pojetí náboženství, které nehledí na pobožnost a rituály, ale na „srdce“ člověka a na to, jak se projevuje v jeho činech. Čeho je srdce plné, to se prodírá navenek samo, člověk se do toho nemusí nutit ani nad tím přemýšlet. Ty úryvky níže zobrazují Boha jako někoho, kdo je drsný a pevný, ale právě proto, aby zůstal spravedlivý a milosrdný – aby nebyl pokřivován a zneužíván. Taková představa Boha může být, myslím, blízká i ateistům, protože ateismus je především bojem proti zneužívání Božího jména a v tom smyslu je jistě Bohu milý.
„Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše
slavnostní shromáždění. Když mi přinášíte zápalné oběti a své
oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho
vykrmeného dobytka ani nepohlédnu. Pryč ode mne s halasem tvých písní,
tvé brnkání na harfy už nechci slyšet. Raději ať se valí právo jako
vody, spravedlnost jak proudící potok.“
(prorok Ámos, 5, 21–24, Český ekumenický překlad s mírnou korekcí
podle slovenského překladu)
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království
nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou
v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém
jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných
činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne,
kdo se dopouštíte nepravosti.‘“
(Evangelium podle Matouše 7,21–23, Český ekumenický překlad)
„Nikdo nelituje zla, jež spáchal, neřekne: ‚Čeho jsem se to
dopustil!‘ Všichni se znovu dávají v běh jako kůň, který pádí do
bitvy. I čáp na nebi zná svůj čas, hrdlička, vlaštovka a jeřáb
dodržují čas svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovy řády. Jak
můžete říkat: ‚Jsme moudří, my máme Hospodinův zákon‘? Ano, jenže
jej falšuje falešné rydlo písařů.“
(Jerejmjáš 8, 6–8, Český ekumenický překlad)
Odpověděl/a – 13.leden 10:36
Odpovím trochu nepřímo. Mně je sympatické to pojetí náboženství, které nehledí na pobožnost a rituály, ale na „srdce“ člověka a na to, jak se projevuje v jeho činech. Čeho je srdce plné, to se prodírá navenek samo, člověk se do toho nemusí nutit ani nad tím přemýšlet. Ty úryvky níže zobrazují Boha jako někoho, kdo je drsný a pevný, ale právě proto, aby zůstal spravedlivý a milosrdný – aby nebyl pokřivován a zneužíván. Taková představa Boha může být, myslím, blízká i ateistům, protože ateismus je především bojem proti zneužívání Božího jména a v tom smyslu je jistě Bohu milý.
„Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše
slavnostní shromáždění. Když mi přinášíte zápalné oběti a své
oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho
vykrmeného dobytka ani nepohlédnu. Pryč ode mne s halasem tvých písní,
tvé brnkání na harfy už nechci slyšet. Raději ať se valí právo jako
vody, spravedlnost jak proudící potok.“
(prorok Ámos, 5, 21–24, Český ekumenický překlad s mírnou korekcí
podle slovenského překladu)
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království
nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou
v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém
jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných
činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne,
kdo se dopouštíte nepravosti.‘“
(Evangelium podle Matouše 7,21–23, Český ekumenický překlad)
„Nikdo nelituje zla, jež spáchal, neřekne: ‚Čeho jsem se to
dopustil!‘ Všichni se znovu dávají v běh jako kůň, který pádí do
bitvy. I čáp na nebi zná svůj čas, hrdlička, vlaštovka a jeřáb
dodržují čas svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovy řády. Jak
můžete říkat: ‚Jsme moudří, my máme Hospodinův zákon‘? Ano, jenže
jej falšuje falešné rydlo písařů.“
(Jeremjáš 8, 6–8, Český ekumenický překlad)
