Historie úprav
Odpověděl/a – 31.leden 19:53
Třeba tak, že se točí. Vzniká točením bez komutace a točí motorem, taky bez komutace. Taky plyne v čase a lze na něm plout jako na vlně. Nakonec je to vlna. Jinak když sde podíváš na průběh, on v zásdadě se mění tok elektronů, ale ne směr pohybu celého vlnění. Ale to už je složitější. Myslím, že pro představu je právě ten alternátor a motor pro představu celkem dobrý příklad. Ještě… třeba taková zářivka: Ta zase bliká. A to v běžné síti v Evropě frekvení 100 Hz. Tedy rozsvítí a zhasně 100× za sekundu. Přitom tok elektronů uvnítř se při tom 50× obrátí. U zářivek na vyšší napětí, nebo u zářivek těsně před smrtí bývá tok elektronů (prezentovaný tím světlem uvnitř) i celkem dobře vidět. Dalším příkladem u točivých strojů je stroboskopický efekt: Při uršitých otáčkách kotouče a nasvícení zářivkou, nebo výbojkou můžeš celkem dobře vidět, jak s měnícími se otáčkami se jakoby mění otáčky (princip stroboskopických otáčkoměrů). Jistý druh strobo otáčkoměru namířený na zářivku (výbojku) ukáže 6000 ot/min. Obdobně výbojky. S LED je to složitější, ty vedou z principu jen jedním směrem a je nutno střídavý proud pro ně upravit.
Nakonec… z čeho vychází vlastně průběh napětí (proudu) v čase? No přece sinus. Tedy hodnota na ose Y v závislosti na úhlu… heleme… natočení vektoru. To pak vyneseno do časové lineární osy sá známou sinusoidu.
Jak vidíš, vše se motá kolem OTÁČENÍ.
Odpověděl/a – 31.leden 19:58
Třeba tak, že se točí. Vzniká točením bez komutace a točí motorem, taky bez komutace. Taky plyne v čase a lze na něm plout jako na vlně. Nakonec je to vlna. Jinak když sde podíváš na průběh, on v zásdadě se mění tok elektronů, ale ne směr pohybu celého vlnění. Ale to už je složitější. Myslím, že pro představu je právě ten alternátor a motor pro představu celkem dobrý příklad. Ještě… třeba taková zářivka: Ta zase bliká. A to v běžné síti v Evropě frekvení 100 Hz. Tedy rozsvítí a zhasně 100× za sekundu. Přitom tok elektronů uvnítř se při tom 50× obrátí. U zářivek na vyšší napětí, nebo u zářivek těsně před smrtí bývá tok elektronů (prezentovaný tím světlem uvnitř) i celkem dobře vidět. Dalším příkladem u točivých strojů je stroboskopický efekt: Při uršitých otáčkách kotouče a nasvícení zářivkou, nebo výbojkou můžeš celkem dobře vidět, jak s měnícími se otáčkami se jakoby „mění“ otáčky (princip stroboskopických otáčkoměrů) a při správné frekvenci s emůže zdát, že se stroj NETOČÍ. Některé provozy proto MUSEJÍ být nasvíceny žárovkami, které nestíhají zhasínat tou frekvencí. Jistý druh strobo otáčkoměru namířený na zářivku (výbojku) ukáže 6000 ot/min. Obdobně výbojky. S LED je to složitější, ty vedou z principu jen jedním směrem a je nutno střídavý proud pro ně upravit.
Nakonec… z čeho vychází vlastně průběh napětí (proudu) v čase? No přece sinus. Tedy hodnota na ose Y v závislosti na úhlu… heleme… natočení vektoru. To pak vyneseno do časové lineární osy sá známou sinusoidu.
Jak vidíš, vše se motá kolem OTÁČENÍ.
