Historie úprav
Odpověděl/a – 6.září 13:08
Těžko říct. Všichni Němci ani Češi nenakupují bezvýhradně v marketech.
Proto jen obecně, Určitě složení potravin naše zdraví ovlivňuje -
.
Jenže další skutečností je to, že i supeermarkety vydávají některé
potraviny za české, I když to není pravda.
Z toho plyne, že lidé jsou to, co jedí, I když to někdy nevědí.
Druhá skutečnost, která nahrává nekvalitním potravinám.
“Výrobci taky většinou říkají, že pro Čechy je při nákupu potravin velmi důležitým kritériem cena. Díky jinému složení se tak výrobek na českém trhu může prodávat levněji.
Komise EU uvádí, že přesné složení výrobku totiž musí být vždy na jeho obale. Zákazník tak má jasnou informaci o tom, co kupuje.
Na druhou stranu ovšem souhlasí, že jestli výrobce propaguje svůj produkt jako stejný, ale jeho složení se v různých zemích liší, je to klamání spotřebitele.
Podle zdrojů Aktuálně.cz je ale proti iniciativě Německo. Nutnost nabízet stejně kvalitní potraviny by pro jeho firmy nejspíš znamenala vyšší náklady. Vzhledem k citlivosti tématu ale Německo se svou kritikou nechce vystoupit veřejně. Země Visegrádu tak doufají, že nakonec získají podporu ostatních států EU."
Takže jen čekat, kdy dojde k nápravě. České výrobky se najdou na farmářských trzích, ale někdy si myslím, že trhovcům jde někdy víc o sebe – vydělat.
Odpověděl/a – 6.září 16:26
Těžko říct. Všichni Němci ani Češi nenakupují bezvýhradně v marketech.
Proto jen obecně, Určitě nesprávné složení potravin naše zdraví
ovlivňuje negativně. Ale záleží množství, pravidelně konzumaci atd.
.
Jenže další skutečností je to, že i supermarkety vydávají některé
potraviny za české, I když to není pravda.
Z toho plyne, že lidé jsou to, co jedí, I když to někdy nevědí.
Druhá skutečnost, která nahrává nekvalitním potravinám.
“Výrobci taky většinou říkají, že pro Čechy je při nákupu potravin velmi důležitým kritériem cena. Díky jinému složení se tak výrobek na českém trhu může prodávat levněji.
Komise EU uvádí, že přesné složení výrobku totiž musí být vždy na jeho obale. Zákazník tak má jasnou informaci o tom, co kupuje.
Na druhou stranu ovšem souhlasí, že jestli výrobce propaguje svůj produkt jako stejný, ale jeho složení se v různých zemích liší, je to klamání spotřebitele.
Podle zdrojů Aktuálně.cz je ale proti iniciativě Německo. Nutnost nabízet stejně kvalitní potraviny by pro jeho firmy nejspíš znamenala vyšší náklady. Vzhledem k citlivosti tématu ale Německo se svou kritikou nechce vystoupit veřejně. Země Visegrádu tak doufají, že nakonec získají podporu ostatních států EU."
Takže jen čekat, kdy dojde k nápravě. České výrobky se najdou na farmářských trzích, ale občas si myslím, že trhovcům jde někdy víc o sebe než o spotřebitele – co nejvíc vydělat.
Odpověděl/a – 8.září 8:28
Těžko říct. Všichni Němci ani Češi nenakupují výhradně v marketech.
Proto jen obecně, Určitě nesprávné složení nejen u stejných názvů
potravin naše zdraví ovlivňuje negativně. Ale záleží na množství,
pravidelně konzumaci atd.
.
Jenže další skutečností je to, že i supermarkety vydávají některé
potraviny za české, I když to není pravda.
Z toho plyne, že lidé jsou to, co jedí, I když to někdy nevědí.
Druhá skutečnost, která nahrává nekvalitním potravinám.
“Výrobci taky většinou říkají, že pro Čechy je při nákupu potravin velmi důležitým kritériem cena. Díky jinému složení se tak výrobek na českém trhu může prodávat levněji.
Komise EU uvádí, že přesné složení výrobku totiž musí být vždy na jeho obale. Zákazník tak má jasnou informaci o tom, co kupuje.
Na druhou stranu ovšem souhlasí, že jestli výrobce propaguje svůj produkt jako stejný, ale jeho složení se v různých zemích liší, je to klamání spotřebitele.
Podle zdrojů Aktuálně.cz je ale proti iniciativě Německo. Nutnost nabízet stejně kvalitní potraviny by pro jeho firmy nejspíš znamenala vyšší náklady. Vzhledem k citlivosti tématu ale Německo se svou kritikou nechce vystoupit veřejně. Země Visegrádu tak doufají, že nakonec získají podporu ostatních států EU."
Takže jen čekat, kdy dojde k nápravě. České výrobky se najdou na farmářských trzích, ale občas si myslím, že trhovcům jde někdy víc o sebe než o spotřebitele – co nejvíc vydělat.