annas

Odpověděl/a – 22.duben 12:01

1. "Podle Bible by se sice měl Kristus vrátit na tento svět až v den Posledního soudu, někteří obzvlášť horliví věřící ale nechtějí tak dlouho čekat a rozhodli se vzít věci do vlastních rukou. Věří, že s pomocí genetického klonování si pořídí Spasitele vlastního – a dost si od toho slibují.

Dnes existují nejméně tři relikvie, u nichž existuje jistá naděje, že by mohly obsahovat genetický materiál Ježíše. Jednou z nich je slavné turínské plátno nesoucí na sobě otisk osoby nápadně podobné Ježíšovi (přičemž zastáncům jeho pravosti se stále daří celkem úspěšně odrážet argumenty skeptiků).

Mnohem méně je ale slyšet o dalších dvou předmětech: o takzvané potní roušce z Ovieda a tunice z Argenteuil. Přitom jejich výzkum ukázal, že mohou představovat i další argumenty podporující pravost turínského plátna.

Potní rouška z Ovieda je kus látky odpovídající té, kterou – podle Janova evangelia – Ježíšovi otřeli tvář při snímání z kříže. Je utkaná ze stejného materiálu a stejným způsobem jako turínské plátno. Také zastoupení pylových zrn na obou kusech je shodné. V obou případech pocházejí z rostlin kvetoucích v oblasti Jeruzaléma. Roušku uchovává španělská církev v katedrále Svatého Salvátora v Oviedu.

Tunika dnes patří obci Argenteuil nedaleko Paříže. Jedná se o vlněný spodní oděv, který také zmiňuje Evangelium sv. Jana v souvislosti s ukřižováním Ježíše. Analýzy prokázaly, že osoba, které kdysi patřila, měla stejnou krevní skupinu jako člověk, který byl zabalen to turínského plátna, i ten, kterého otírali rouškou z Ovieda. Což by samo o sobě ještě moc neznamenalo, kdyby nešlo o skupinu AB negativní, která je nejvzácnější (vyskytuje se jen u 2 až 5 procent populace), zato je ale hojnější právě ve východním Středomoří.

Testy pomocí radiouhlíkové metody sice tvrdily, že každý kus pochází z jiné doby, někteří odborníci je ale zpochybňují.

Podle nich byly vzorky odebrány z poškozených a později opravených míst, navíc se metoda nehodí pro materiál, který je neustále vystaven novému znečišťování organickými látkami. " atd.
J. A. Novotný
http://www.en­viweb.cz/prin­tclanek/gmo/9146­0/

2. T urínské plátno v Čechách.
"Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?
V roce 2000 překvapila Sympozium o turínském plátně zpráva, že jedna ze dvou chybějících částí turínského plátna, byla údajně darována Karlu IV. v roce 1353 (*18), a nachází někde v Čechách. Našemu nejoblíbenějšímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. ji údajně daroval Geoffrey de Charny na pokyn papeže Inocence VI. Karel byl znám svou zbožností a vášnivou oblibou relikvií, jež pilně shromažďoval a často i násilím na původních majitelích vynucoval.(*19, *20)

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické). Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?"

A nebo, vzato ze zcela jiného konce – co když DNA=bůh? (*27)

Pokusí se někdo ze získané DNA opravdu naklonovat Krist

Je velmi nepravděpodobné, že se o podrobné zkoumání někdo v budoucnosti nepokusí.

A půjde se dokonce ještě dál. Věřím, že se již dnes papeži špatně spí po představě, že by někdo mohl zkusit Ježíše klonovat. (jak chytlavě lákavá představa pro všechny fantasty a psavce SCI-FI!) (*28) "
http://www.osel­.cz/1014-zkoumani-jezisovy-dna-rozresi-esi-zahadu.html

---

3.
Oživia Krista?

V súvislosti s relikviami mnohým napadla myšlienka: Keď sa na nich dochovala krv, dal by sa Kristus naklonovať?

„Moja odpoveď znie: Nie. Ak pripustíme, že Turínske plátno a oviedská šatka obsahujú Kristovu krv, mala by existovať možnosť klonovať Ježiša Krista. Prečo to teda nemôžeme urobiť? Lebo krv obsahuje bunky červených krviniek a tie nemajú jadro. Ak nemáme jadro, ktoré je nositeľom chromozómov, nemôžeme klonovať,“ vysvetľuje hematológ Antonio Lopez Borrasca.

Na šatke sa však mohli zachovať biele krvinky s jadrom. „Je to možné, ale treba mať na zreteli čas, ktorý odvtedy uplynul. Jadrá buniek rýchlo odumierajú. Kristus zomrel na zadusenie, všetky jeho bunky teda odumreli na nedostatok kyslíka. A odumreté bunky sa nedajú použiť na klonovanie. Klonovanie Krista sa teda nedá uskutočniť.“
https://www.cas­.sk/clanok/220795/k­ed-sa-zachovala-kristova-krv-dal-by-sa-naklonovat/

annas

Odpověděl/a – 22.duben 12:03

1. "Podle Bible by se sice měl Kristus vrátit na tento svět až v den Posledního soudu, někteří obzvlášť horliví věřící ale nechtějí tak dlouho čekat a rozhodli se vzít věci do vlastních rukou. Věří, že s pomocí genetického klonování si pořídí Spasitele vlastního – a dost si od toho slibují.

Dnes existují nejméně tři relikvie, u nichž existuje jistá naděje, že by mohly obsahovat genetický materiál Ježíše. Jednou z nich je slavné turínské plátno nesoucí na sobě otisk osoby nápadně podobné Ježíšovi (přičemž zastáncům jeho pravosti se stále daří celkem úspěšně odrážet argumenty skeptiků).

Mnohem méně je ale slyšet o dalších dvou předmětech: o takzvané potní roušce z Ovieda a tunice z Argenteuil. Přitom jejich výzkum ukázal, že mohou představovat i další argumenty podporující pravost turínského plátna.

Potní rouška z Ovieda je kus látky odpovídající té, kterou – podle Janova evangelia – Ježíšovi otřeli tvář při snímání z kříže. Je utkaná ze stejného materiálu a stejným způsobem jako turínské plátno. Také zastoupení pylových zrn na obou kusech je shodné. V obou případech pocházejí z rostlin kvetoucích v oblasti Jeruzaléma. Roušku uchovává španělská církev v katedrále Svatého Salvátora v Oviedu.

Tunika dnes patří obci Argenteuil nedaleko Paříže. Jedná se o vlněný spodní oděv, který také zmiňuje Evangelium sv. Jana v souvislosti s ukřižováním Ježíše. Analýzy prokázaly, že osoba, které kdysi patřila, měla stejnou krevní skupinu jako člověk, který byl zabalen to turínského plátna, i ten, kterého otírali rouškou z Ovieda. Což by samo o sobě ještě moc neznamenalo, kdyby nešlo o skupinu AB negativní, která je nejvzácnější (vyskytuje se jen u 2 až 5 procent populace), zato je ale hojnější právě ve východním Středomoří.

Testy pomocí radiouhlíkové metody sice tvrdily, že každý kus pochází z jiné doby, někteří odborníci je ale zpochybňují.

Podle nich byly vzorky odebrány z poškozených a později opravených míst, navíc se metoda nehodí pro materiál, který je neustále vystaven novému znečišťování organickými látkami. " atd.
J. A. Novotný
http://www.en­viweb.cz/prin­tclanek/gmo/9146­0/

2. T urínské plátno v Čechách.
"Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?
V roce 2000 překvapila Sympozium o turínském plátně zpráva, že jedna ze dvou chybějících částí turínského plátna, byla údajně darována Karlu IV. v roce 1353 (*18), a nachází někde v Čechách. Našemu nejoblíbenějšímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. ji údajně daroval Geoffrey de Charny na pokyn papeže Inocence VI. Karel byl znám svou zbožností a vášnivou oblibou relikvií, jež pilně shromažďoval a často i násilím na původních majitelích vynucoval.(*19, *20)

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické). Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?"
A nebo, vzato ze zcela jiného konce – co když DNA=bůh?

Pokusí se někdo ze získané DNA opravdu naklonovat Krista?

Je velmi nepravděpodobné, že se o podrobné zkoumání někdo v budoucnosti nepokusí.

A půjde se dokonce ještě dál. Věřím, že se již dnes papeži špatně spí po představě, že by někdo mohl zkusit Ježíše klonovat. (jak chytlavě lákavá představa pro všechny fantasty a psavce SCI-FI!) (*28) "
http://www.osel­.cz/1014-zkoumani-jezisovy-dna-rozresi-esi-zahadu.html

---

3. Oživia Krista?
V súvislosti s relikviami mnohým napadla myšlienka: Keď sa na nich dochovala krv, dal by sa Kristus naklonovať?

„Moja odpoveď znie: Nie. Ak pripustíme, že Turínske plátno a oviedská šatka obsahujú Kristovu krv, mala by existovať možnosť klonovať Ježiša Krista. Prečo to teda nemôžeme urobiť? Lebo krv obsahuje bunky červených krviniek a tie nemajú jadro. Ak nemáme jadro, ktoré je nositeľom chromozómov, nemôžeme klonovať,“ vysvetľuje hematológ Antonio Lopez Borrasca."

Na šatke sa však mohli zachovať biele krvinky s jadrom. „Je to možné, ale treba mať na zreteli čas, ktorý odvtedy uplynul. Jadrá buniek rýchlo odumierajú. Kristus zomrel na zadusenie, všetky jeho bunky teda odumreli na nedostatok kyslíka. A odumreté bunky sa nedajú použiť na klonovanie. Klonovanie Krista sa teda nedá uskutočniť.“
https://www.cas­.sk/clanok/220795/k­ed-sa-zachovala-kristova-krv-dal-by-sa-naklonovat/

annas

Odpověděl/a – 22.duben 12:08

1. "Podle Bible by se sice měl Kristus vrátit na tento svět až v den Posledního soudu, někteří obzvlášť horliví věřící ale nechtějí tak dlouho čekat a rozhodli se vzít věci do vlastních rukou. Věří, že s pomocí genetického klonování si pořídí Spasitele vlastního – a dost si od toho slibují.

Dnes existují nejméně tři relikvie, u nichž existuje jistá naděje, že by mohly obsahovat genetický materiál Ježíše. Jednou z nich je slavné turínské plátno nesoucí na sobě otisk osoby nápadně podobné Ježíšovi (přičemž zastáncům jeho pravosti se stále daří celkem úspěšně odrážet argumenty skeptiků).

Mnohem méně je ale slyšet o dalších dvou předmětech: o takzvané potní roušce z Ovieda a tunice z Argenteuil. Přitom jejich výzkum ukázal, že mohou představovat i další argumenty podporující pravost turínského plátna.

Potní rouška z Ovieda je kus látky odpovídající té, kterou – podle Janova evangelia – Ježíšovi otřeli tvář při snímání z kříže. Je utkaná ze stejného materiálu a stejným způsobem jako turínské plátno. Také zastoupení pylových zrn na obou kusech je shodné. V obou případech pocházejí z rostlin kvetoucích v oblasti Jeruzaléma. Roušku uchovává španělská církev v katedrále Svatého Salvátora v Oviedu.

Tunika dnes patří obci Argenteuil nedaleko Paříže. Jedná se o vlněný spodní oděv, který také zmiňuje Evangelium sv. Jana v souvislosti s ukřižováním Ježíše. Analýzy prokázaly, že osoba, které kdysi patřila, měla stejnou krevní skupinu jako člověk, který byl zabalen to turínského plátna, i ten, kterého otírali rouškou z Ovieda.

Což by samo o sobě ještě moc neznamenalo, kdyby nešlo o skupinu AB negativní, která je nejvzácnější (vyskytuje se jen u 2 až 5 procent populace), zato je ale hojnější právě ve východním Středomoří.

Testy pomocí radiouhlíkové metody sice tvrdily, že každý kus pochází z jiné doby, někteří odborníci je ale zpochybňují.

Podle nich byly vzorky odebrány z poškozených a později opravených míst, navíc se metoda nehodí pro materiál, který je neustále vystaven novému znečišťování organickými látkami. " atd.
J. A. Novotný
http://www.en­viweb.cz/prin­tclanek/gmo/9146­0/

2. T urínské plátno v Čechách.
"Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?
V roce 2000 překvapila Sympozium o turínském plátně zpráva, že jedna ze dvou chybějících částí turínského plátna, byla údajně darována Karlu IV. v roce 1353 (*18), a nachází někde v Čechách. Našemu nejoblíbenějšímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. ji údajně daroval Geoffrey de Charny na pokyn papeže Inocence VI. Karel byl znám svou zbožností a vášnivou oblibou relikvií, jež pilně shromažďoval a často i násilím na původních majitelích vynucoval.(*19, *20)

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické).

Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?"

http://www.osel­.cz/1014-zkoumani-jezisovy-dna-rozresi-esi-zahadu.html
–
3. Oživia Krista?
V súvislosti s relikviami mnohým napadla myšlienka: Keď sa na nich dochovala krv, dal by sa Kristus naklonovať?

„Moja odpoveď znie: Nie. Ak pripustíme, že Turínske plátno a oviedská šatka obsahujú Kristovu krv, mala by existovať možnosť klonovať Ježiša Krista. Prečo to teda nemôžeme urobiť? Lebo krv obsahuje bunky červených krviniek a tie nemajú jadro. Ak nemáme jadro, ktoré je nositeľom chromozómov, nemôžeme klonovať,“ vysvetľuje hematológ Antonio Lopez Borrasca."

Na šatke sa však mohli zachovať biele krvinky s jadrom. „Je to možné, ale treba mať na zreteli čas, ktorý odvtedy uplynul. Jadrá buniek rýchlo odumierajú. Kristus zomrel na zadusenie, všetky jeho bunky teda odumreli na nedostatok kyslíka. A odumreté bunky sa nedajú použiť na klonovanie. Klonovanie Krista sa teda nedá uskutočniť.“
https://www.cas­.sk/clanok/220795/k­ed-sa-zachovala-kristova-krv-dal-by-sa-naklonovat/

annas

Odpověděl/a – 22.duben 15:50

1. "Podle Bible by se sice měl Kristus vrátit na tento svět až v den Posledního soudu, někteří obzvlášť horliví věřící ale nechtějí tak dlouho čekat a rozhodli se vzít věci do vlastních rukou. Věří, že s pomocí genetického klonování si pořídí Spasitele vlastního – a dost si od toho slibují.

Dnes existují nejméně tři relikvie, u nichž existuje jistá naděje, že by mohly obsahovat genetický materiál Ježíše. Jednou z nich je slavné turínské plátno nesoucí na sobě otisk osoby nápadně podobné Ježíšovi (přičemž zastáncům jeho pravosti se stále daří celkem úspěšně odrážet argumenty skeptiků).

Což by samo o sobě ještě moc neznamenalo, kdyby nešlo o skupinu AB negativní, která je nejvzácnější (vyskytuje se jen u 2 až 5 procent populace), zato je ale hojnější právě ve východním Středomoří.

Testy pomocí radiouhlíkové metody sice tvrdily, že každý kus pochází z jiné doby, někteří odborníci je ale zpochybňují.

" atd.
J. A. Novotný
http://www.en­viweb.cz/prin­tclanek/gmo/9146­0/

2. T urínské plátno v Čechách.
"Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?
V roce 2000 překvapila Sympozium o turínském plátně zpráva, že jedna ze dvou chybějících částí turínského plátna, byla údajně darována Karlu IV. v roce 1353 (*18), a nachází někde v Čechách. Našemu nejoblíbenějšímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. ji údajně daroval Geoffrey de Charny na pokyn papeže Inocence VI. Karel byl znám svou zbožností a vášnivou oblibou relikvií, jež pilně shromažďoval a často i násilím na původních majitelích vynucoval.(*19, *20)

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické).

Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?"

http://www.osel­.cz/1014-zkoumani-jezisovy-dna-rozresi-esi-zahadu.html
–
3. Oživia Krista?
V súvislosti s relikviami mnohým napadla myšlienka: Keď sa na nich dochovala krv, dal by sa Kristus naklonovať?

„Moja odpoveď znie: Nie. Ak pripustíme, že Turínske plátno a oviedská šatka obsahujú Kristovu krv, mala by existovať možnosť klonovať Ježiša Krista. Prečo to teda nemôžeme urobiť? Lebo krv obsahuje bunky červených krviniek a tie nemajú jadro. Ak nemáme jadro, ktoré je nositeľom chromozómov, nemôžeme klonovať,“ vysvetľuje hematológ Antonio Lopez Borrasca."

Na šatke sa však mohli zachovať biele krvinky s jadrom. „Je to možné, ale treba mať na zreteli čas, ktorý odvtedy uplynul. Jadrá buniek rýchlo odumierajú. Kristus zomrel na zadusenie, všetky jeho bunky teda odumreli na nedostatok kyslíka. A odumreté bunky sa nedajú použiť na klonovanie. Klonovanie Krista sa teda nedá uskutočniť.“
https://www.cas­.sk/clanok/220795/k­ed-sa-zachovala-kristova-krv-dal-by-sa-naklonovat/

annas

Odpověděl/a – 22.duben 18:18

1. "Podle Bible by se sice měl Kristus vrátit na tento svět až v den Posledního soudu, někteří obzvlášť horliví věřící ale nechtějí tak dlouho čekat a rozhodli se vzít věci do vlastních rukou. Věří, že s pomocí genetického klonování si pořídí Spasitele vlastního – a dost si od toho slibují.

Dnes existují nejméně tři relikvie, u nichž existuje jistá naděje, že by mohly obsahovat genetický materiál Ježíše. Což by samo o sobě ještě moc neznamenalo, kdyby nešlo o skupinu AB negativní, která je nejvzácnější (vyskytuje se jen u 2 až 5 procent populace), zato je ale hojnější právě ve východním Středomoří.

Testy pomocí radiouhlíkové metody sice tvrdily, že každý kus pochází z jiné doby, někteří odborníci je ale zpochybňují.“
J. A. Novotný
http://www.en­viweb.cz/prin­tclanek/gmo/9146­0/

2. Turínské plátno v Čechách
.
"Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické).

Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?"

http://www.osel­.cz/1014-zkoumani-jezisovy-dna-rozresi-esi-zahadu.html
–
3. Oživia Krista?
V súvislosti s relikviami mnohým napadla myšlienka: Keď sa na nich dochovala krv, dal by sa Kristus naklonovať?

„Moja odpoveď znie: Nie. Ak pripustíme, že Turínske plátno a oviedská šatka obsahujú Kristovu krv, mala by existovať možnosť klonovať Ježiša Krista. Prečo to teda nemôžeme urobiť? Lebo krv obsahuje bunky červených krviniek a tie nemajú jadro. Ak nemáme jadro, ktoré je nositeľom chromozómov, nemôžeme klonovať,“ vysvetľuje hematológ Antonio Lopez Borrasca."

Na šatke sa však mohli zachovať biele krvinky s jadrom. „Je to možné, ale treba mať na zreteli čas, ktorý odvtedy uplynul. Jadrá buniek rýchlo odumierajú. Kristus zomrel na zadusenie, všetky jeho bunky teda odumreli na nedostatok kyslíka. A odumreté bunky sa nedajú použiť na klonovanie. Klonovanie Krista sa teda nedá uskutočniť.“
https://www.cas­.sk/clanok/220795/k­ed-sa-zachovala-kristova-krv-dal-by-sa-naklonovat/