annas

Odpověděl/a – 9.únor 16:02

Něco z historie jedné obce. Vypadá to tak, že ano.

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
V dalším odkazu ser uvádí nepřímo – myslivci mohli být jen politicky spolehliv občané.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice. Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“. Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů.

Přímo to není uvedené,, ale záleží na tom, jak budete číst mezi řádky. Myslivec musel být cčlenm ČSMS,

V hlavě 1, článku 6 Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960 se praví, že: „Národní fronta Čechů a Slováků , v níž jsou sdruženy společenské organizace, je politickým výrazem svazku pracujících měst a venkova , vedeného Komunistickou stranou Československa“.
Členství v ČSMS zůstalo podle zákona o myslivosti i nadále jednou z hlavních podmínek pro získání a držení loveckého lístku a tedy i pro výkon práva myslivost, což platilo i pro občany, jimž byla myslivost povoláním. atd.:"
http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

annas

Odpověděl/a – 9.únor 16:04

Něco z historie jedné obce. Vypadá to tak, že ano.

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
V dalším odkazu se uvádí nepřímo – myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

annas

Odpověděl/a – 9.únor 16:49

1. Něco z historie jedné obce. Vypadá to tak, že uurčitých podmínek ano.

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
2. V dalším odkazu se uvádí, že myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

annas

Odpověděl/a – 9.únor 19:35

1. Něco z historie jedné obce. Vypadá to tak, že někde ano. Záleželo na VO KSČ. Je to vidět ze zápisů v kronice, které jsem uvedla.

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
2. V dalším odkazu se uvádí, že myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

annas

Odpověděl/a – 10.únor 9:54

1. . Vypadá to tak, že někde na členství záleželo podle rozhodnutí VO KSČ. Je to vidět ze zápisů v kronice, které jsem uvedla.

Něco z historie jedné obce

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
2. V dalším odkazu se uvádí, že myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

annas

Odpověděl/a – 14.únor 10:33

Ptáte se na dobu „hlubokého socialismu“, šlo o dobu 50. let, stranické procesy, čístky ve školství či různých organizacích.

Takže se domnívám, že informace v odkazech jsou pravdivé. Záleželo na rozhodnutí VO KSČ, kdo byl spolehlivý, kdo dostal doporučení, Přednost měli určitě členové KSČ-

Kdo byl podle tehdejších měřítek spolehlivý?
„Držení a používání zbraně komunisté v roce 1949 rozšířili zákonem o zbraních a střelivu. I když bylo právo držení a nošení zbraně zachováno, státní orgány dostaly instrukce, komu ho lze povolit a komu ne. atd.“

https://cs.wi­kibooks.org/wi­ki/D%C4%9Bjiny_Ko­rolup/Korolupy_po_ko­lektivizaci

"Zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Na jeho základě začaly po únorovém převratu v roce 1948 pracovat tzv. akční výbory, které se postaraly o politickou očistu myslivců z řad majitelů a nájemců honiteb, kterým také z odchodem zkonfiskovali i zbraně.

Při ROH byly zřizovány pod dohledem KSČ závodní dělnické myslivecké kluby a těm byly ukradené honitby přidělovány. Vedle toho vznikaly pod dozorem KSČ lidové myslivecké společnosti, které se později sloučily s dělnickými kluby v tzv. kolektivní myslivosti atd. "
http://www.hvoz­dna.cz/kultura-vzdelani-a-volny-cas/oddily-a-spolky/honebni-spolecenstvi/

V 60. letech to bylo jinak.

1. Jak to bylo v 50. letech, tedy době „hlubokého socialismu“, svědčí zápisy v kronice.

Něco z historie jedné obce

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
2. V dalším odkazu se uvádí, že myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html