Historie úprav
Odpověděl/a – 26.prosinec 21:56
Že tomu nerozumíte, mě ani nepřekvapuje. Spíš se divím, že očekáváte, že Vám to tady někdo vysvětlí, když ani nepíšete, odkud to máte, kdo Vám to řekl nebo z čeho jste to vytrhl. Můžu toliko hádat – opakuji: hádat – že to máte z nějaké esoterické literatury od nějakého okultisty, theologa, šamana nebo podobného psedovědeckého fantasty.
Starověcí stoikové například měli za to, že existuje jakási veliká duše nebo praduše, od níž se oddělují její části a sestupují na Zemi do lidí, v nichž se projevují jako jejich myšlení a vědomí si sama sebe, tedy jako lidská duše. Po smrti lidského těla tato lidská duše tělo opouští a opět se vrací do jednotně praduše a splývá s ní. Člověk je tedy prostředek k vykonání vůle oné praduše (boha) ve světě, má nějaký úkol, který má splnit. Z těchto představ čerpalo též mladé křesťanství. Viz císař a filosof Marcus Aurélius.
Podobný základ mají představy, že celý tento svět je „prostoupen“ takovou praduší (bohem) a tam, kde se tato praduše „dotýká“ lidského mozku („prostupuje“ ho), dochází k lidskému myšlení a cítění. Lidské myšlení (duše) je tedy „napojeno“ na jakousi všeobjímající síť myšlení, komunikuje s ní a je jejím produktem.
To je jistě zajímavá a romantická představa. Ovšem existence takové duševní sítě nebyla prokázána. Samozřejmě, že myšlení jednotlivých lidí je podobné. To může být dáno jednak společným genetickým základem, který se u živočišného druhu prosadil a tedy velkou podobností jednotlivých mozků (neuronových sítí) druhu homo sapiens stejně jako třeba mozků druhu loxodonta africana, jednak kulturním působením a výchovou lidí ve společném prostředí. Skandující fanoušci podporující totéž mužstvo mohou snadno nabýt pocitu, že jsou jedno vědomí. Ne, nejsou. Každý má své. Ovšem jejich duše mohou být „naladěny na stejnou vlnu“ působením prostředí, které se k nim dostává přes jakžtakž známé smysly. Takže, ač má každý z nich vlastní vědomí, jejich subjektivní prožívání může být velmi podobné. Ale to je věc názoru.
Možná, že „básník“ chtěl říct něco jiného. Bohužel s ním ani s Vámi nejsem jedno vědomí, takže nevím, co. 🙂
Odpověděl/a – 26.prosinec 22:06
Že tomu nerozumíte, mě ani nepřekvapuje. Spíš se divím, že očekáváte, že Vám to tady někdo vysvětlí, když ani nepíšete, odkud to máte, kdo Vám to řekl nebo z čeho jste to vytrhl. Můžu toliko hádat – opakuji: hádat – že to máte z nějaké esoterické literatury od nějakého okultisty, theologa, šamana nebo podobného psedovědeckého fantasty.
Starověcí stoikové například měli za to, že existuje jakási veliká duše nebo praduše, od níž se oddělují její části a sestupují na Zemi do lidí, v nichž se projevují jako jejich myšlení a vědomí si sama sebe, tedy jako lidská duše. Po smrti lidského těla tato lidská duše tělo opouští a opět se vrací do jednotné praduše a splývá s ní. Člověk je tedy prostředek k vykonání vůle oné praduše (boha) ve světě, má nějaký úkol, který má splnit. Z těchto představ čerpalo též mladé křesťanství. Viz císař a filosof Marcus Aurélius.
Podobný základ mají představy, že celý tento svět je „prostoupen“ takovou praduší (bohem) a tam, kde se tato praduše „dotýká“ lidského mozku („prostupuje“ ho), dochází k lidskému myšlení a cítění. Lidské myšlení (duše) je tedy „napojeno“ na jakousi všeobjímající síť myšlení, komunikuje s ní a je jejím produktem.
To je jistě zajímavá a romantická představa. Ovšem existence takové duševní sítě nebyla prokázána. Samozřejmě, že myšlení jednotlivých lidí je podobné. To může být dáno jednak společným genetickým základem, který se u živočišného druhu prosadil a tedy velkou podobností jednotlivých mozků (neuronových sítí) druhu homo sapiens stejně jako třeba mozků druhu loxodonta africana, jednak kulturním působením a výchovou lidí ve společném prostředí. Skandující fanoušci podporující totéž mužstvo mohou snadno nabýt pocitu, že jsou jedno vědomí. Ne, nejsou. Každý má své. Ovšem jejich duše mohou být „naladěny na stejnou vlnu“ působením prostředí, které se k nim dostává přes jakžtakž známé smysly. Takže, ač má každý z nich vlastní vědomí, jejich subjektivní prožívání může být velmi podobné. Ale to je věc názoru.
Možná, že „básník“ chtěl říct něco jiného. Bohužel s ním ani s Vámi nejsem jedno vědomí, takže nevím, co. 🙂