annas

Odpověděl/a – 19.září 15:08

Jde je o shodu hlásek.

J. Rejzek Etymologický slovník

Výraz paštika se k nám dostal z němčiny.
Štika jako slovo praslovanské má základ indoevropský.

"Paštika, dříve i paštyka, mor. paštéka. Nejspíš úpravou z německého. Pastete, střhn. pastēde, pastēte, to pak asi ze střlat. pastatum,pastata (srov.i fr.pâté tv.) od lat. pasta ‘těsto’ Původně ‘pečivo z těsta plněné jemným masem aj.’.

štika, štičí. Jde o všeslovanské slovo. Psl.*ščuka n má jistý původ, uvažuje se o ie. *skeu-, nejspíš ve významu ‘štvát, vrhat (se)’, podle její dravosti."

annas

Odpověděl/a – 19.září 15:09

Jde je o shodu hlásek.

J. Rejzek Etymologický slovník

Výraz paštika se k nám dostalo z němčiny., nikoliv z italštiny.

Štika jako slovo praslovanské má základ indoevropský.

"Paštika, dříve i paštyka, mor. paštéka. Nejspíš úpravou z německého. Pastete, střhn. pastēde, pastēte, to pak asi ze střlat. pastatum,pastata (srov.i fr.pâté tv.) od lat. pasta ‘těsto’ Původně ‘pečivo z těsta plněné jemným masem aj.’.

štika, štičí. Jde o všeslovanské slovo. Psl.*ščuka n má jistý původ, uvažuje se o ie. *skeu-, nejspíš ve významu ‘štvát, vrhat (se)’, podle její dravosti."

annas

Odpověděl/a – 19.září 15:21

Jde je o shodu hlásek.

J. Rejzek Etymologický slovník

Výraz paštika se k nám dostal z němčiny., nikoliv z italštiny.

Štika jako slovo praslovanské má základ indoevropský.

"Paštika, dříve i paštyka, mor. paštéka. Nejspíš úpravou z německého. Pastete, střhn. pastēde, pastēte, to pak asi ze střlat. pastatum,pastata (srov.i fr.pâté tv.) od lat. pasta ‘těsto’ Původně ‘pečivo z těsta plněné jemným masem aj.’.

štika, štičí. Jde o všeslovanské slovo. Psl.*ščuka má nejistý původ, uvažuje se o ie. *skeu-, nejspíš ve významu ‘štvát, vrhat (se)’, podle její dravosti."

annas

Odpověděl/a – 20.září 12:49

Jde je o shodu hlásek.

J. Rejzek Etymologický slovník

Výraz paštika se k nám dostal z němčiny., nikoliv z italštiny.

Štika jako slovo praslovanské má základ indoevropský.

"Paštika, dříve i paštyka, mor. paštéka. Nejspíš úpravou z německého. Pastete, střhn. pastēde, pastēte, to pak asi ze střlat. pastatum,pastata (srov.i fr.pâté tv.) od lat. pasta ‘těsto’ Původně ‘pečivo z těsta plněné jemným masem aj.’.

štika, štičí. Jde o všeslovanské slovo. Psl.*ščuka má nejistý původ, uvažuje se o ie. *skeu-, nejspíš ve významu ‘štvát, vrhat (se)’, podle její dravosti."

--
Ad Keplere,

mýlíte se, ryba i paryba spolu souvisejí, pokud jde o název.

„Předpona pa = dává jménům, k nimž je připojena, význam zmirňovací n. zhoršující, takže se jimi označuje jen něco podobného n. zdánlivě takového, co vyjadřuje jméno samo.“
PSJC

Je to vidět i v odborném názvu.
Parybay – Chondrichthyes – . pochází z řec. chondros = chrupavka, ichthys = ryba.

Ryby – Osteichthyes = kostnaté ryby – z řec. ost -= kost + ichthyes = ryba.

Stejně tak páprda – starý člověk – podle pápěrka – přikloněním se k prdět. Toto slovo bylo již v indoevropských jazycích, z pohledu češtiny jde o prehistoric­kou dobu.

Jiří Rejzek: Etymologický slovník

annas

Odpověděl/a – 20.září 16:14

Jde je o shodu hlásek.

J. Rejzek Etymologický slovník

Výraz paštika se k nám dostal z němčiny., nikoliv z italštiny.

Štika jako slovo praslovanské má základ indoevropský.

"Paštika, dříve i paštyka, mor. paštéka. Nejspíš úpravou z německého. Pastete, střhn. pastēde, pastēte, to pak asi ze střlat. pastatum,pastata (srov.i fr.pâté tv.) od lat. pasta ‘těsto’ Původně ‘pečivo z těsta plněné jemným masem aj.’.

štika, štičí. Jde o všeslovanské slovo. Psl.*ščuka má nejistý původ, uvažuje se o ie. *skeu-, nejspíš ve významu ‘štvát, vrhat (se)’, podle její dravosti."

--
Ad Keplere,

mýlíte se, ryba i paryba spolu souvisejí, pokud jde o název.

„Předpona pa = dává jménům, k nimž je připojena, význam zmirňovací n. zhoršující, takže se jimi označuje jen něco podobného n. zdánlivě takového, co vyjadřuje jméno samo.“
PSJC

Je to vidět i v odborném názvu.
Paryby – Chondrichthyes – . pochází z řec. chondros = chrupavka, ichthys = ryba.

Ryby – Osteichthyes = kostnaté ryby – z řec. ost -= kost + ichthyes = ryba.

Stejně tak páprda – starý člověk – podle pápěrka – přikloněním se k prdět. Toto slovo bylo již v indoevropských jazycích, z pohledu češtiny jde o prehistoric­kou dobu.

Jiří Rejzek: Etymologický slovník