Historie úprav
Odpověděl/a – 12.září 9:02
Je třeba rozlišit pojmy náročnost a estetickou stránku díla, sílu jeho působení na city, vnímání krásy všemi smysly. K
Cílem umění je vytvořit umělecké dílo, které je nadčasové , vychovává diváky i posluchače atd.
Většina posluchačlů ani znalců se neshodne – umělecká literatura, hudba, sochařství, divadlo atd. – každý je jinak naladěný či nastavený – vnímá jinými smysly – zrakem, sluchem, očima, hmatem – jiný zapojí všechny smysly.
K vytvoření uměleckého díla je třeba mít nadání, talent atd. Zpravidla nestačí jen píle.
Řemeslně je náročné sochařství, sochař pracuje s různými druhy materiálů, práce vyžaduje zručnost, představivos atd. Je třeba pracovat přesně, když něco zkazí, je náročné začínat znova .
Určitě není snadné nacvičování divadelního představení, ať jde o kterýkoliv žánr. Znalost textu, zkoušky atd. Herci se stávají někým jiným …
Literatura – napsat dobrou knihu, která zaujme čtenáře, není procházka růžovým sadem. Aby dílo zaujalo, autor musí mít nápad – jako u všech druhů umění – origijnální myšlenklul, zaujmout hned na začátku, správně rozvíjet příběh, postavy musí půobit skutečně atd.
Hudba – jde jednak o její vytváření, které je vlastní vyvoleným, ale z pohledu širšího okruhu o její vnímání.
Domnívám se, že vnímání hudby působí na emoce nejrychleji, záleží na prostředí, okolnostech a důvodech poslechu. Člověk se s ní setkává od narození až do konce života.
Hudebník často interpretuje dílo určitého skladatele, který do hudby
vložil část sebe, ale i on skladbu interpretuje tak, jak ji vznímá, a
předává posluchačům. Tak se umělecká skladba stává zářitkem i pro
ostatní. Ale i ten, který klasickou hudbu nemusí, si určitě něco vybere,
co ho zaujme.
Působí sice na sluch, ale dovede zahřát i u srdce.
Skladatel hudebního díla musí mít hudební nadání, unajít inspiraci, ovládat hudební teorii.
Opakuji, základem umělecké tvorby je nápad, fantazie, využití asociaci.
Z mnoha náhodně vzniklých myšlenek však zpravidla použije n některé.
Pak je autor hodí na papír, zapíše do not, vytesá do kamene, nakreslí,
vyfotografuje, atd.
–
„Hudba je jedním z nejkrásnějších a nejnádhernějších darů božích.
Je jedním z nejlepších umění. Noty oživují slova. Hudba zahání duchu
smutek, jako bychom se dívali na krále Saula. Je nejlepší útěchou pro
zarmoucené lidi, jí se srdce upokojí, občerství a osvěží.“
Martin Luther
Odpověděl/a – 12.září 9:11
Je třeba rozlišit pojmy náročnost a estetickou stránku díla, sílu jeho působení na city, vnímání krásy všemi smysly. K
Cílem umění je vytvořit umělecké dílo, které je nadčasové , vychovává diváky i posluchače atd.
Většina posluchačlů ani znalců se neshodne – umělecká literatura, hudba, sochařství, divadlo atd. – každý je jinak naladěný či nastavený – vnímá jinými smysly – zrakem, sluchem, očima, hmatem – jiný zapojí všechny smysly.
K vytvoření uměleckého díla je třeba mít nadání, talent atd. Zpravidla nestačí jen píle. Umění se každý nenaučí na rozdíl od řemesla.
Řemeslně je náročné sochařství, sochař pracuje s různými druhy materiálů, práce vyžaduje zručnost, představivos atd. Je třeba pracovat přesně, když něco zkazí, je náročné začínat znova .
Určitě není snadné nacvičování divadelního představení, ať jde o kterýkoliv žánr. Znalost textu, zkoušky atd. Herci se stávají někým jiným …
Literatura – napsat dobrou knihu, která zaujme čtenáře, není procházka růžovým sadem. Aby dílo zaujalo, autor musí mít nápad – jako u všech druhů umění – origijnální myšlenklul, zaujmout hned na začátku, správně rozvíjet příběh, postavy musí půobit skutečně atd.
Hudba – jde jednak o její vytváření, které je vlastní vyvoleným, ale z pohledu širšího okruhu o její vnímání.
Domnívám se, že vnímání hudby působí na emoce nejrychleji, záleží na prostředí, okolnostech a důvodech poslechu. Člověk se s ní setkává od narození až do konce života.
Hudebník často interpretuje dílo určitého skladatele, který do hudby
vložil část sebe, ale i on skladbu interpretuje tak, jak ji vznímá, a
předává posluchačům. Tak se umělecká skladba stává zářitkem i pro
ostatní. Ale i ten, který klasickou hudbu nemusí, si určitě něco vybere,
co ho zaujme.
Působí sice na sluch, ale dovede zahřát i u srdce.
Skladatel hudebního díla musí mít hudební nadání, unajít inspiraci, ovládat hudební teorii.
Opakuji, základem umělecké tvorby je nápad, fantazie, využití asociaci.
Z mnoha náhodně vzniklých myšlenek však zpravidla použije jen některé.
Pak je autor hodí na papír, zapíše do not, vytesá do kamene, nakreslí,
vyfotografuje, atd. Jak říkal Jan Werich: „celej vtip umění je v tom:
komu není dáno, tomu se dát nedá.“
–
Na závěr dva citáty …
„Hudba je jedním z nejkrásnějších a nejnádhernějších darů božích.
Je jedním z nejlepších umění. Noty oživují slova. Hudba zahání duchu
smutek, jako bychom se dívali na krále Saula. Je nejlepší útěchou pro
zarmoucené lidi, jí se srdce upokojí, občerství a osvěží.“ Martin
Luther
–
“… Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký
umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší, protože umění
je komunikace.“ Jan Werich
