Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 26.březen 21:13

Já jsem četl desítky knih od různé řady autorů převážně z 19. nebo počátku 20. století – vědecké (odborné) i scifi, které „předvídaly“ hromadu technologií, vynálezů a objevů. Náhoda to samozřejmě není, ale jejich předvídání je vcelku jednoduché… Tedy není to žádné voodoo ani náhoda (jako náhoda v jakém smyslu?).
Zkrátka autoři buď byli vědci nebo do vědy zažraní a nad podobnými vynálezy se prostě zamysleli. Za jedno čistá fatazie (co by mohlo být), za druhé opatřená o jisté vědecké náležitosti. I když to třeba podle jejich popisů nefungovalo a nebylo vždy přesně tak, jak si to oni představovali. Někteří auroři byli blízko (tomu popisu toho budoucího vynálezu) jiní trochu dále. Ale celá tato „magie“ na tomto poli není ničím nadpřirozeným ani šíleným. Různí autoři desítky let píšou o něčem, co teprve bude. A často se trefili i s téměř dokonalou přesností.

Fantazie/před­stavivost + kreativita, nápaditost (můžou, ale taky nemusí být totožné s tím předchozím) + nějaké vědecké znalosti + nějaký vědecký základ/znalosti, technologie v současnosti, ze kterého by se mohlo dát vycházet (v praxi anebo v teorii – pro predikci). A můžeš z toho mít nějaký budoucí vynález.

Na konci 18. století můžu předpovídat různé parní vynálezy – už mám dokonce vynalezený první parní stroj (i když veřejnosti a vědci zatím moc neuznávaný – BTW vtipná ta vědecká objektivita, nezaujatost a otevřenost. Jakýkoli skepticismus k duši, nepoznanému, „nadpřirozenu“, bohu aj. ale de facto každý velký vynález/objev byl tvrdě zpochybňován, zesměšňován a byly vytvářené šíleené „protiteorie“ proč je to šílenost a proč to nemůže existrovat. U stovky různých vědeckých objevů a vynálezů). Akorát si tu myšlenku zvětším a spojím s něčím dalším, třeba většími technologiemi a třeba lodí – a hle: parník.
Můžu na počátku 19. století předpovídat samojezdící kočáry (bez koní) nebo něco jako auta… máme páru a různé technologie/prů­mysl, jistou automatičnost a strojovou propracovanost. Proč by to nějak nemohlo jezdit „samo“, či na základě nějaké technologie.
Na základě vědeckých poznatků (a vývoje vědy a techniky) můžu předpovídat lety do vesmíru a na Měsíc… přestože myšlenky cestováním vesmírem jsou staré tisíce let, zde poprvé se skloubí z technikou/vědou – protože k tomu směřuje a de facto to není daleko. Jistě první let do vsemíru byl až na počátku 60. let, ale pracovalo se na tom už roky předtím, ve (vědecké) teorii to existovalo už desítky let předtím a věda/technolohiemi k tomu pomalu spěly i mnohem delší dobu. A tak i o celé století předtím se můžu zamyslet nad tím, jak by to bylo vědecky/technicky proveditelné (už máme balony a postupně i složitější létací stroje, už máme páru a další, už máme kovové přístoje, už máme teorie toho a onoho, už existuje taková a maková technologie, atd atd). Wells o tom psal, Verne o tom psal (1865) a řada dalších.
Můžu předvídat atomovou bombu a obecně jaedrnou energii na samém počátku 20. století – třeba i 40 let před vznikem první atomové bomby, dávno před 2. sv. i projetem Manhattan. Jak? Atomových teorií je hromada díky třeba J. Daltonovi (už od počátku 19. století – nemluvě o starších teoriích), už známe radioaktivitu i E = mc² a přestože ještě nebylo objeveno jaderné štěpení – dá se toho spoustu vymyslet a představit si na základě teorií o atomech a spol a „předvídat“ na základě toho budoucnost. O atomovém výbuchu jsem četl v knížce z r. 1914 od H. G. Wellse (i když si to představoval trochu jinak – ale neméně ničivě). A psal o různých vynálezech dávno před tím, než byly vynalezeny (některé doteď nebyly ;)).

Základ je bujná představivost (to neznamená nereálná/neus­kutečnitelná) a věda. Vycházím z toho, co je, z toho, co může být a spojím to nějak s vědou nebo předpokládanou vědou (budoucími/možnými technologiemi). Cokoli, co si dokážeme představit může NĚKDY, NĚJAK NĚKDE (za nějakých okolností) existovat / fungovat. Jen je potřeba se zamyslet JAK – a pak tomu dodat vědeckost – nemusí nutně ještě dojít k přímému objevu, ale třeba to jen nastínit nebo se to pokusit racionálně vysvětlit – tu funkci (= scifi a jiné). Dodat tomu nápadu nádech vědeckosti.
Takových děl existují stovky, takových autorů desítky. Tos na takovou vědeckou predikci od autora dobrodružné literatury, narazil opravdu poprvé. Vždyť se neustále spekuluje o tom, jak vědci a různí autoři (scifi) přepověděli o desítky nebo i o sto let dříve nějaký ten vynález. Na některé se třeba ještě i stále čeká (scifi je bohatá a autoři měli skvělou představivost a vědecké znalosti už v 19./20. století).

Disraeli

Odpověděl/a – 26.březen 21:22

Četl jsem desítky knih od různé řady autorů převážně z 19. nebo počátku 20. století – vědecké (odborné) i scifi, které „předvídaly“ hromadu technologií, vynálezů a objevů. Náhoda to samozřejmě není, ale jejich předvídání je vcelku jednoduché… Tedy není to žádné vúdú ani náhoda (náhoda v jakém smyslu?).
Ten autor o tom píše na základě něčeho.. současných nebo svých poznatků a své představivosti.
Zkrátka autoři buď byli vědci nebo do vědy zažraní a nad podobnými vynálezy se prostě zamysleli. Za jedno čistá fatazie (co by mohlo být), za druhé opatřená o jisté vědecké náležitosti. I když to třeba podle jejich popisů nefungovalo a nebylo vždy přesně tak, jak si to oni představovali. Někteří auroři byli blízko (tomu popisu toho budoucího vynálezu) jiní trochu víc mimo. Ale celá tato „magie“ na tomto poli není ničím nadpřirozeným ani šíleným. Dokonce ani až tak překvapivým. Různí autoři desítky let píšou o něčem, co teprve bude. A často se trefili i s téměř dokonalou přesností.

Fantazie/před­stavivost + kreativita, nápaditost (můžou, ale taky nemusí být totožné s tím předchozím) + nějaké vědecké znalosti + nějaký vědecký základ/znalosti, technologie v současnosti, ze kterého by se mohlo dát vycházet (v praxi anebo v teorii – pro predikci). A můžeš z toho mít nějaký budoucí vynález.

Na konci 18. století můžu předpovídat různé parní vynálezy – už mám dokonce vynalezený první parní stroj (i když veřejnosti a vědci zatím moc neuznávaný – BTW vtipná ta vědecká společnosti a jejich objektivita, nezaujatost a otevřenost. Jakýkoli skepticismus/cy­nismus k duši, nepoznanému, „nadpřirozenu“, bohu aj. ale de facto každý velký vynález/objev byl na počátku tvrdě zpochybňován, zesměšňován a byly vytvářené šíleené „protiteorie“ proč je to šílenost a proč to nemůže existrovat. Klidně i dlouhé roky. U stovky různých vědeckých objevů a vynálezů). Akorát si tu myšlenku zvětším a spojím s něčím dalším, třeba většími technologiemi a třeba lodí – a hle: mám parník. Dvacet, třicet let před jeho první výrobou.
Můžu na počátku 19. století předpovídat samojezdící kočáry (bez koní) nebo něco jako auta… máme páru a různé technologie/prů­mysl, jistou automatičnost a strojovou propracovanost. Proč by to nějak nemohlo jezdit „samo“, či na základě nějaké technologie?
Na základě vědeckých poznatků (a vývoje vědy a techniky) můžu předpovídat lety do vesmíru a na Měsíc… přestože myšlenky cestováním vesmírem jsou staré tisíce let, zde poprvé se skloubí z technikou/vědou – a moderními poznatky – protože k tomu směřuje a de facto to není nějak daleko. Jistě první let do vsemíru byl až na počátku 60. let, ale pracovalo se na tom už roky předtím, ve (vědecké) teorii to existovalo už desítky let předtím a věda/technolohiemi k tomu pomalu spěly už mnohem delší dobu. A tak i o celé století předtím se můžu zamyslet nad tím, jak by to bylo vědecky/technicky proveditelné (už máme balony a postupně i složitější létací stroje, už máme páru a další, už máme kovové přístoje, už máme teorie toho a onoho, už existuje taková a maková technologie, atd atd). Wells o tom psal, Verne o tom psal (1865) a řada dalších.
Můžu předvídat atomovou bombu a obecně jaedrnou energii na samém počátku 20. století – třeba i 40 let před vznikem první atomové bomby, dávno před 2. sv. i projetem Manhattan. Jak? Atomových teorií je hromada díky třeba J. Daltonovi (už od počátku 19. století – nemluvě o starších teoriích), už známe radioaktivitu i E = mc² a přestože ještě nebylo objeveno jaderné štěpení – dá se toho spoustu vymyslet a představit si na základě teorií o atomech a spol a „předvídat“ díky tomu budoucnost. O atomovém výbuchu jsem četl v knížce vydané r. 1914 od H. G. Wellse (i když si to představoval trochu jinak – ale neméně ničivě). A psal o různých vynálezech dávno před tím, než byly vynalezeny (některé doteď nebyly ;)).

Základ je bujná představivost (to neznamená nereálná/neus­kutečnitelná) a věda. Vycházím z toho, co je, z toho, co může být a spojím to nějak s vědou nebo předpokládanou vědou (budoucími/možnými technologiemi). Cokoli, co si dokážeme představit může NĚKDY, NĚJAK NĚKDE (za nějakých okolností) existovat / fungovat. Jen je potřeba se zamyslet JAK – a pak tomu dodat vědeckost – nemusí nutně ještě dojít k přímému objevu, ale třeba to jen nastínit nebo se to pokusit racionálně vysvětlit – tu funkci (= scifi a jiné). Dodat tomu nápadu nádech vědeckosti. Nemůžeme si představit ěnco, co by nějak nemohlo existovat. Naopak! Naše mysl je nejspíš dost omezená a naše znalosti nicotné… může jistě existovat něco, o čem nemáme ani páru a co si ani představit nedokážeme (na co naše mysl / chápání – ale ani představivost nestačí).

Takových děl existují stovky, takových autorů desítky. Tos na takovou vědeckou predikci od autora dobrodružné literatury, narazil opravdu poprvé? :O Vždyť se neustále spekuluje o tom, jak různí autoři (scifi) přepověděli o desítky nebo i o sto let dříve nějaký ten vynález. Na některé se třeba ještě i stále čeká (scifi je bohatá a autoři měli skvělou představivost a vědecké znalosti už v 19./20. století).