Historie úprav
Odpověděl/a – 19.únor 12:39
Připomněla jsem si slova vědce Jiřího Grygara, který je známý svým myšlením o vztahu víry a vědy. Tvrdil, že věda odpovídá na otázku ""Jak něco funguje, „zatímco víra se ptá " "Proč to tak je? “
Jinak věda se zabývá materiálním světem, víra světem nemateriálním.
Shoda mezi nimi spočívá v tom, že víra uznává materiální svět a věda
svět nemateriální .
Věda je nepochybně člověkem vyvinutý nástroj, jak rozumět světu,
Z filosofie víme, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné.
Podle Kanta, jevy (určitou realitu) = „věci pro sebe,“ poznáme na
základě zkušeností, ale „věci o sobě“ existují samy o sobě,
nezávisle na člověku a jeho poznání; nejsou poznatelné vůbec, protože to
nejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět ani Boha,
jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale
chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost, jak Bůh stvořil svět
podle bible existuje, bez ohledu na to, zda a jak ji vnímáme,, Proto pro
každého může být jiná.
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme
subjektivně, zapojíme emoce, případně poznáváme ve chvíli hnutí mysli,.
Tedy Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat.
Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.
V náboženských příručkách se uvádí výčet Božích vlastností,
například: Bůh je věčný, všudypřítomný, vševědoucí, všemohoucí,
nejvýš svatý, nejvýš spravedlivý.
Žádná z těchto vlastností však nemůže plně postihnout Boží
skutečnost. Je to jen lidský pokus Boha si poněkud přiblížit. Bůh totiž
daleko přesahuje lidskou chápavost., proto není možné na Vaši otázku
.odpověšdět. „Víra je to, čemu věříte, nikoliv to, co víte.
Jsou věci, které jsme nikdy neviděli, a přesto věříme, že existují.
Všichni věříme například v zemskou přitažlivost. Viděl někdo zemskou
přitažlivost? Jak asi vypadá? Nikdy jsme ji neviděli, přesto věříme, že
existuje. Zemská přitažlivost je neviditelná a přitom ji vidíme všude,
kam se podíváme. Vidíme, jak spadlo ze stromu jablko nebo jak někdo zrovna
skočil bungee-jumping. Proč? Protože nevidíme sice přitažlivost samotnou,
ale vidíme, co zemská přitažlivost způsobuje. – tedy její
důsledek.
Ještěš jednou. Vzpomínám na slova Jiřího Grygara, který tvrdil,, že věda odpovídá na otázku Jak něco funguje, zatímco víra se ptá "Proč to tak je? Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.
Člověk je obdarován smyslovým i rozumovým poznáním, takže na základě skutečnosti, pudů, emocí , fantazie, představivosti, vjemů obrazotvornosti či pokusů a omylů, vytvoří něco s čím se nikdy nesetkal. Třeba kuchařské recepty, pokus, omyl chuťové b buň ky atd,.
Myslíom, tedy jsem, proto opochxbuji. „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“ — Buddha
Odpověděl/a – 21.únor 13:35
Připomněla jsem si slova vědce Jiřího Grygara, který je známý svým myšlením o vztahu víry a vědy. Tvrdil, že věda odpovídá na otázku ""Jak něco funguje, „zatímco víra se ptá " "Proč to tak je? “
Jinak věda se zabývá materiálním světem, víra světem nemateriálním.
Shoda mezi nimi spočívá v tom, že víra uznává materiální svět a věda
svět nemateriální .
Věda je nepochybně člověkem vyvinutý nástroj, jak rozumět světu,
Z filosofie víme, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné.
Podle Kanta, jevy (určitou realitu) = „věci pro sebe,“ poznáme na
základě zkušeností, ale „věci o sobě“ existují samy o sobě,
nezávisle na člověku a jeho poznání; nejsou poznatelné vůbec, protože to
nejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět ani Boha,
jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale
chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost, jak Bůh stvořil svět
podle bible existuje, bez ohledu na to, zda a jak ji vnímáme,, Proto pro
každého může být jiná.
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme
subjektivně, zapojíme emoce, případně poznáváme ve chvíli hnutí mysli,.
Tedy Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat.
Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.
V náboženských příručkách se uvádí výčet Božích vlastností,
například: Bůh je věčný, všudypřítomný, vševědoucí, všemohoucí,
nejvýš svatý, nejvýš spravedlivý.
Žádná z těchto vlastností však nemůže plně postihnout Boží
skutečnost. Je to jen lidský pokus Boha si poněkud přiblížit. Bůh totiž
daleko přesahuje lidskou chápavost., proto není možné na Vaši otázku
.odpověšdět. „Víra je to, čemu věříte, nikoliv to, co víte.
Jsou věci, které jsme nikdy neviděli, a přesto věříme, že existují.
Všichni věříme například v zemskou přitažlivost. Viděl někdo zemskou
přitažlivost? Jak asi vypadá? Nikdy jsme ji neviděli, přesto věříme, že
existuje. Zemská přitažlivost je neviditelná a přitom ji vidíme všude,
kam se podíváme. Vidíme, jak spadlo ze stromu jablko nebo jak někdo zrovna
skočil bungee-jumping. Proč? Protože nevidíme sice přitažlivost samotnou,
ale vidíme, co zemská přitažlivost způsobuje. – tedy její
důsledek.
Ještěš jednou. Vzpomínám na slova Jiřího Grygara, který tvrdil,, že věda odpovídá na otázku Jak něco funguje, zatímco víra se ptá "Proč to tak je? Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.
Člověk je obdarován smyslovým i rozumovým poznáním, takže na základě skutečnosti, pudů, emocí , fantazie, představivosti, vjemů obrazotvornosti či pokusů a omylů, vytvoří něco s čím se nikdy nesetkal. Třeba kuchařské recepty, pokus, omyl chuťové b buň ky atd,.
Myslíom, tedy jsem, proto opochxbuji. „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“ — Buddha
https://citaty.net/citaty-o-myslenkach/
Podle znalostí filosofie.
