Odpověděl/a – 26.leden 18:38
Vše, co člověka baví, těší, naplňuje radostí.
Spokojeností a klidem.
Nemusí mít valný smysl (budovat, předat, zanechat), to nemusí být nutným
motorem, pro všechny.
Někdo rád pomáhá, chce být užitečná, pečuje o něco/někoho.
Někoho baví poznávat
Dále:
„Psychiatr Dilip Jeste k tomu tématu uvedl: „Když je člověku dvacet, je
nejistý. Neví, zda udělá kariéru, zda najde partnera, co ho zajímá.
Pátrá po smyslu života. Po čtyřicítce se vše ustaluje a pak,
v šedesáti už máte čas a zkušenosti na vnímání smyslu života.
Připadá vám, že ho znáte. Později se vše zase komplikuje nemocemi,
stárnutím, takže člověk znovu začíná přemítat nad tím, zda a jaký
smysl život měl.“ A dodává, že právě období kolem šedesátky je pro
mnohé lidi časem, kdy žijí takzvaně tady a teď, tedy užívají si
běžný život a zároveň si uvědomují, jaké to je štěstí, že si ho
užívat mohou.“
Podobnou studii provedl profesor David Blanchflower, uznávaný ekonom. Ten
vyzpovídal stovky lidí a tvrdí, že právě kolem šedesátky se lidé
naučí přizpůsobovat svým silám, slabinám a začnou si svých životů
vážit více než dříve. „Dojde jim, že jejich životy jsou dobré takové
jaké jsou a že je to tak v pořádku,“ říká.
Odpověděl/a – 26.leden 20:21
Vše, co člověka baví, těší, naplňuje radostí.
Spokojeností a klidem.
ČLOVĚK by měl rozhodovat, jaký smysl chci svému životu dát.
Stačí maličkost, něco i ve vypjaté situaci. může najít vnitřní
klid.
Jsme tvůrci svého životního příběhu.
Po smyslu života se neptáme, za svůj život neseme, máme, berme
odpovědnost.
Nemusí mít valný smysl (budovat, předat, zanechat), to nemusí být nutným
motorem, pro všechny.
Někdo rád pomáhá, chce být užitečná, pečuje o něco/někoho.
Někoho baví poznávat. bádat. Pro dalšího je motorem práce,
zvídavost.
Dále:
„Psychiatr Dilip Jeste k tomu tématu uvedl: „Když je člověku dvacet, je
nejistý. Neví, zda udělá kariéru, zda najde partnera, co ho zajímá.
Pátrá po smyslu života. Po čtyřicítce se vše ustaluje a pak,
v šedesáti už máte čas a zkušenosti na vnímání smyslu života.
Připadá vám, že ho znáte. Později se vše zase komplikuje nemocemi,
stárnutím, takže člověk znovu začíná přemítat nad tím, zda a jaký
smysl život měl.“ A dodává, že právě období kolem šedesátky je pro
mnohé lidi časem, kdy žijí takzvaně tady a teď, tedy užívají si
běžný život a zároveň si uvědomují, jaké to je štěstí, že si ho
užívat mohou.“
Podobnou studii provedl profesor David Blanchflower, uznávaný ekonom. Ten
vyzpovídal stovky lidí a tvrdí, že právě kolem šedesátky se lidé
naučí přizpůsobovat svým silám, slabinám a začnou si svých životů
vážit více než dříve. „Dojde jim, že jejich životy jsou dobré takové
jaké jsou a že je to tak v pořádku,“ říká.