Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 4.listopad 22:23

Protože jsou bohatší a můžou si to dovolit. 😅 Odpověď máš v otázce. Možná ses spíš chtěl zeptat, proč jsou bohatší. Zde by byla jednoduchá Drapova odpověď, že mají silnější ekonomiku a umí lépe hospodařit.

Ale co se týká zboží, tak v žádném případě nemusí platit pravdilo, že silnější ekonomiky ho mají levnější. Naopak, může být dražší (a obzvlášť pro turisty nevýhodnější), než v chudších státech. A těch faktorů může být víc, ale například průměrná mzda je tam mnohem vyšší, daně mohou být nižší, některé náklady a poplatky mohou být nižší, takže ve výsledku je to „dražší“ zboží pro ně levnější, lépe dostupné. Dále zákon nabídky a poptávky, zákonů/politiky (přístupů/postoje k něčemu), podmínek (jako i přírodních) té země atd atd. A typicky třeba SAE a Dubaj – není tam levněji než v Česku; ceny jsou tam jako v jiných mocnostech a velkoměstech, ale v porovnání (nejen) s Českem mají mnohem, mnohem vyšší průměrné mzdy, nižší daně, lepší hospodaření obecně a liberálnější ekonomiku.
Já osobně ale nepovažuji silné ekonomiky s drahým zbožím navíc i třeba s vyššími daněmi a regulací za skutečně bohaté a ideální; navíc i ve státech s relativně dost silnou ekonomikou, mohou mít rozsáhlou chudobu, nezaměstnatnost, bezdomovectví, žebráctví, místami i klidně hladomor a všelijaké (nejen) ekonomické potíže. Což je vše tak trochu paradox. Rostoucí ekonomika a docela (nebo jen zdánlivě) bohatý stát, ale vesměs chudí občané. Není to až taková vzácnost. Rostoucí ekonomika ani nemusí představovat bohatnoucí nebo bohatý stát (přestože se to tak zpravidla bere) nebo jeho občany. Stát může být silný a může mít i velkou ekonomiku a zároveň být chudý, s chudým obyvatelstvem nebo v krizi (nebo před „vybuchnutím“) – různé říše/mocnosti v historii, Francie před revolucí, SSSR, Rusko, Indie, Brazílie, Čína, ale i třeba USA aj. – zde jsou ovšem Čina a USA na tom relativně (sociálně) dobře, než ty výše zmíněné. Velká a silná ekonomika nemusí se zkrátka rovnat nějaké super bohatství a kvalita života. Spousta chudých zemí jsou označovány jako silné ekonomiky (z různých důvodů). Nenmusí to představovat skutečné bohatství.
Když chceš levnost, tak jeď třeba do Pákistánu. ;) Ale nezaručuju ti dobrou životní úroveň ani vysoké příjmy, pohodlí/luxus, prvotřídní kvalitu, bezpečí ani ekonomickou nebo jinou stabilitu. Ovšem když si „něco“ vyděláš a našetříš v Česku (nebo i lepší zemi, třeba v tom Dubaji) a přestěhuješ se tam, tak tam budeš bohatý pán. ;)
Každopádně důvody, proč má stát takové a taková ceny (i v porovnání s jeho ekonomikou) mohou být různé a faktorů je několik. Je to celé větší problematika. Když tě zajímá víc a chceš znát příčiny, zabývej se ekonomií a ekonomikou. A zační klasickými autory, obyčejnými školními učbnicemi (ty ber s VELKOU rezervou) a na motivaci je dobrý a srozumitelný třeba Bastiat. Pak bude dobrý Hayek a Mises. Jestli chceš být ekonomický de*ílek, tak se zabývej hlavně Keynesem a můžeš třeba dělat ekonoma v lecktrém státě, který hospodaří naprsoto šíleně, nesmyslně a hezky pěkně na dluh.

Disraeli

Odpověděl/a – 4.listopad 22:38

Protože jsou bohatší a můžou si to dovolit. 😅 Odpověď máš v otázce. Možná ses spíš chtěl zeptat, PROČ jsou bohatší. Zde by byla jednoduchá Drapova odpověď, že mají silnější ekonomiku a umí lépe hospodařit.

Ale co se týká zboží, tak v žádném případě nemusí platit pravdilo, že silnější, bohatší ekonomiky ho mají levnější. Naopak, může být dražší (a obzvlášť pro turisty nevýhodnější), než v chudších státech. A těch faktorů může být víc, ale například průměrná mzda je tam mnohem vyšší, daně mohou být nižší, některé náklady a poplatky mohou být nižší, takže ve výsledku je to „dražší“ zboží pro ně levnější, lépe dostupné. Dále zákon nabídky a poptávky, zákonů/politiky (přístupů/postoje k něčemu), podmínek (jako i přírodních) té země atd atd. A typicky třeba SAE a Dubaj – není tam levněji než v Česku; ceny jsou tam jako v jiných mocnostech a velkoměstech, ale v porovnání (nejen) s Českem mají mnohem, mnohem vyšší průměrné mzdy, nižší daně, lepší hospodaření obecně a liberálnější ekonomiku.
Já osobně ale nepovažuji silné ekonomiky s drahým zbožím navíc i třeba s vyššími daněmi a regulací za skutečně bohaté a ideální; navíc i ve státech s relativně dost silnou ekonomikou, mohou mít rozsáhlou chudobu, nezaměstnatnost, bezdomovectví, žebráctví, místami i klidně hladomor a všelijaké (nejen) ekonomické potíže. Což je vše tak trochu paradox. Rostoucí ekonomika a docela (nebo jen zdánlivě) bohatý stát, ale vesměs chudí občané. Není to až taková vzácnost. Rostoucí ekonomika ani nemusí představovat bohatnoucí nebo bohatý stát (přestože se to tak zpravidla bere) nebo jeho občany. Stát může být silný a může mít i velkou ekonomiku a zároveň být chudý, s chudým obyvatelstvem nebo v krizi (nebo před „vybuchnutím“) – různé říše/mocnosti v historii, Francie před revolucí, SSSR, Rusko, Indie, Brazílie, Čína, Írán, ale i třeba USA aj. – zde jsou ovšem Čina a USA na tom relativně (sociálně) dobře, než ty výše zmíněné. Velká a silná ekonomika nemusí se zkrátka rovnat nějaké super bohatství a kvalita života. Spousta chudých zemí jsou označovány jako silné ekonomiky (z různých důvodů). Nemusí to představovat skutečné bohatství.
Když chceš levnost, tak jeď třeba do Pákistánu. ;) Ale nezaručuju ti dobrou životní úroveň ani vysoké příjmy, pohodlí/luxus, bezpečí ani ekonomickou nebo jinou stabilitu. Ovšem když si „něco“ vyděláš a našetříš v Česku (nebo i lepší zemi, třeba v tom Dubaji) a přestěhuješ se tam, tak tam budeš bohatý pán. ;)
Každopádně důvody, proč má stát takové a taková ceny (i v porovnání s jeho ekonomikou) mohou být různé a faktorů je několik. Je to celé větší problematika. Když tě zajímá víc a chceš znát příčiny, zabývej se ekonomií a ekonomikou. A zační klasickými autory, obyčejnými školními učbnicemi (ty ber s VELKOU rezervou) a na motivaci je dobrý a srozumitelný třeba Bastiat. Pak bude dobrý Hayek a Mises. Jestli chceš být ekonomický de*ílek, tak se zabývej hlavně Keynesem a můžeš třeba dělat ekonoma v lecktrém státě, který hospodaří naprsoto šíleně, nesmyslně a hezky pěkně na dluh.