Odpověděl/a – 2.říjen 11:49
Vydělat si mohou na jedné knize opravdu různě. Hodně… hodně málo
i opravdu hodně moc. ;)
Záleží, jak moc je chtěná, kolik se jí prodá. Taky si vem vydané kusy,
to se liší. Někdy nevydají ani 1000 ks, u jiné vydají i třeba
100 000 ks.
Proč tak málo? protože jak píšeš, tak jim to třeba stačí. :D
V Česku je několik tisíc vydavatelů, z toho několikset aktivních (kde se počítají ti, kteří vydají alespoň nějakou jednu publikaci za rok).
Náklady na knihu bývají vyšší, ale taky může mít vysoké příjmy/zisky. Z toho nakladatel má zpravidla nejvyšší část z těch příjmů (či jako jediný má příjmyúzisky, ostatní jen fixní část). Tj. většina ostatních jsou třeba jen zaměstnanci nebo prostředníci, kterým se platí nějaká mzda/odměna – totéž i třeba autor (byť ten může mít třeba provize atd – záleží, jak se dohodnou). Tak, či tak je to většinou nakladatel/vydavatel, kdo má sice největší náklady, ale má taky největší výnosy z té knihy… Proto taky bývá lepší být vydavatelem, než autorem. :D :D
Záleží, co je to za knihu a jaké náklady se k ní váží. Tuzemský autor, či zahraniční, je nutno překlad, speciální ilustrace atd. nebo se to bez toho obejde, papírová nebo elektronická. Váží se na to autorská práva a nebo už jsou „prošlá“, je majitel zároveň pracovník toho nakldatelství (například korektor), atd atd. To vše může ovlivnit náklady a to dost podstatně. Kdy jedna může mít náklady ve statisícech a jiná opravdu téměř žádné.
Jedna kniha, která se prodává v tisících za vyšší cenu je výděleščnější, než deset jiných, které se prodávají v desítkách/stovkách za cenu nižší.
Nezapomeň, že to není jen jedna kniha za rok, ale počítají se knihy
i z minulých let. Tj. i „stará“ vydání mohou pořád vydělávat
(lépe u e-knih, ale platí i u papírových). Tzn. že knihkupci, knihovny
aj. neodkupují jen knihy a vydání z roku 2023, ale i třeba 2022, 2021,
2020. Ten nakladatel taky kolikrát může mít ty knihy skladam a stále se
prodávají – hromadně, i když jsou to knihy třeba z minulého
roku…
Různá nakladatelství (malá i velká) mají na kontě stovky, ale i tisíce
knih z úplynulých let. Vem si nakladatelství, které existuje už 15 let
(jsou takové co mají i 100) a vydalo třeba 800 různých knih a různých
vydání. Různé jejich knihy vydané za posledních třeba 5 let jim stále
mohou vynášet…
A tak některý rok vydají 10 knih, někdy i 25, ale stane, že někdy
nevadjí nic nebo jen málo.
Další je problém s nakladatelstvím.
OBČAS je někdy edice mylně ozačována za nakladatelství (a to na různých
stránkách, které se tomu věnují). Není to sice nějak běžné, ale
stává se to. Tak třeba některé nakladatelství má edici a ta vydá jen
jednu knihu za rok, ale samotné nakladatelství vydá třeba 10 knih za
rok…
Někdy je to malé nakladatelství, soustředí se jen na něco a třeba to ani
není jejich primární obživa..
Občas i velká nakladatelství vydávají jen málo knih a někdy skutečně
žádnou za rok. Viz – stačí jim to; mají zisky/příjmy i z minulých
„let“ (tj. stále se prodávající knihy, které vyšly už dřív). Někdy
mohou mít i problémy, finanční aj., ale i třeba právní problémy,
problémy se zaměstnanci atd – tak jim vydavelství zrovna vázne.
No a taky, různá nakladatelství jsou ve vlastnictví jiných nakladatesltví
(většího). Dceřijná společnost, ale i taky odkoupená společnost apod.
V takovém případě rozhoduje především celkový zisk hlavní
společnosti. Jejich jedno nakladatelství vydá jednu knihu za rok, ale
celkvoě vydají třeba stovky a tisíce knih.
Dále bývá chyba i v uvádění vydaných knih (Databáze knih a různé
další) – nejsou aktualizované, neuvádí pravý počet, at.
No a pak jde třeba o vydavatelství, které nevadává jen knihy, ale
i třeba časopisy nebo tiskoviny různého druhu. V takovém případ taková
vydání ani nebývají zharnuta (v seznamech knih atd) – a mají příjmy
z jiné vydavatelské činnosti.
Vydavatelství může poskytovat i nějaké služby a nemusí jen vydávat
knihy (i když to bývá primární záležitost). A tak mít i jiné
příjmy. nemluvě o tom, že se často jedná o právnické osoby (s.r.o.,
a.s.), které mohou investovat a různě spolupracovat a podnikat.
Nakladatelství-vydavatelství bývají často s.r.o., taky a.s., ale taky it řeba živnost na jméno nebo i jiné způsoby. Od toho se taky liší i styl podnikání, jejich organizace, vlastnictví (a počet majitelů), velikost. atd.
Odpověděl/a – 2.říjen 12:05
Vydělat si mohou na jedné knize opravdu různě. Hodně… hodně málo
i opravdu hodně moc. ;)
Záleží, jak moc je chtěná, kolik se jí prodá. Taky si vem počet
vydaných kusů, to se všude liší. Někdy nevydají ani 1000 ks, u jiné
vydají i třeba 100 000 ks.
Proč někdy tak málo? protože jak píšeš, tak jim to třeba
stačí. :D
V Česku je několik tisíc vydavatelů, z toho několikset aktivních (kde se počítají ti, kteří vydají alespoň jednu publikaci za rok).
Náklady na knihu bývají vyšší, ale taky může mít vysoké
příjmy/zisky. Z toho nakladatel má zpravidla nejvyšší část z těch
příjmů (či jako jediný má příjmy/zisky, ostatní jen fixní částky).
Tj. většina ostatních jsou třeba jen zaměstnanci nebo prostředníci,
kterým se platí nějaká mzda/odměna – totéž i třeba autor (byť ten
může mít třeba provize atd – záleží, jak se dohodnou). Tak, či tak je
to většinou nakladatel/vydavatel, kdo má sice největší náklady, ale má
taky největší výnosy z té knihy… Proto taky bývá lepší být
vydavatelem, než autorem. :D :D
Taky záleží jak moc si dává na té knize záležet – a to hraje roli
při otázce času a nákladech. Kolik lidí platí, jeakých služeb využívá
apod. Taky na spoustu věcí může prdět a vydat špatné vydání (nepěkné,
se spoustou chyb atd).
Záleží, co je to za knihu a jaké náklady se k ní váží. Tuzemský autor, či zahraniční, je nutno překlad, speciální ilustrace atd. nebo se to bez toho obejde, papírová nebo elektronická. Využívá distributora a vkládá peníze do propagace. Váží se na to autorská práva a nebo už jsou „prošlá“, je majitel zároveň pracovník toho nakladatelství (například korektor), atd atd. To vše může ovlivnit náklady a to dost podstatně. Kdy jedna může mít náklady ve statisícech a jiná opravdu téměř žádné.
Jedna kniha, která se prodává v tisících za vyšší cenu je výděleščnější, než deset jiných (dohromady), které se prodávají v desítkách/stovkách za cenu nižší.
Nezapomeň, že to není jen jedna kniha za rok, ale počítají se knihy
i z minulých let. Tj. i „stará“ vydání mohou pořád vydělávat a
taky vydělávají (lépe u e-knih, ale platí i u papírových). Tzn. že
knihkupci, knihovny aj. neodkupují a neobchodují jen s knihy a vydání
z roku 2023, ale i třeba 2022, 2021, 2020 (a níž). Ten nakladatel taky
kolikrát může mít ty knihy skladam a stále se prodávají – hromadně,
i když jsou to knihy třeba z minulého roku…
Různá nakladatelství (malá i velká) mají na kontě stovky, ale i tisíce
knih z úplynulých let. Vem si nakladatelství, které existuje už 15 let
(jsou takové co mají i 100) a vydalo třeba 800 různých knih a různých
vydání. Různé jejich knihy vydané za posledních třeba 5 let jim stále
mohou vynášet… samozřejmě se postupem času ty zisky z jedné knihy
snižují (až někde zcela mizí), ale taky se vrství množství těch knih,
které vynášejí. Dohromady tedy stále vydělávají dost.
A tak některý rok vydají 10 knih, někdy i 25, ale stane, že někdy
nevadjí nic nebo jen málo. Protože nemusí, nechce se jim. Proč neustále
pracovat, s něčím se trápit, vytvářet nové náklady, když doteď mají
dostatečné příjmy – za už odvedenou práci z minulých let. ;)
Další je problém s nakladatelstvím.
OBČAS je někdy edice mylně ozačována za nakladatelství (a to na různých
stránkách, které se tomu věnují). Není to sice nějak běžné, ale
stává se to. Tak třeba některé nakladatelství má edici a ta vydá jen
jednu knihu za rok, ale samotné nakladatelství vydá třeba 10 knih za
rok…
Někdy je to malé nakladatelství, soustředí se jen na něco a třeba to ani
není jejich primární obživa..
Občas i velká nakladatelství vydávají jen málo knih a někdy skutečně
žádnou za rok. Viz – stačí jim to; mají zisky/příjmy i z „minulých
let“ (tj. stále se prodávající knihy, které vyšly už dřív). Někdy
mohou mít i problémy, finanční aj., ale i třeba právní problémy,
problémy se zaměstnanci atd – tak jim vydavelství zrovna vázne.
No a taky, různá nakladatelství jsou ve vlastnictví jiných nakladatesltví
(většího). Dceřinná společnost, ale i taky odkoupená společnost apod.
V takovém případě rozhoduje především celkový zisk hlavní
společnosti. Jejich jedno nakladatelství vydá jednu knihu za rok, ale
celkově vydají třeba stovky a tisíce knih.
Změna majitele, změny uvnitře nakldatelství, přeměna nakladatelství, či
nějaká fúze, nemoc, nedostatek času atd. – to vše může ovlivnit
(momentální) činnost vydavetelství.
Dále bývá chyba i v uvádění vydaných knih (Databáze knih a různé
další) – nejsou aktualizované, neuvádí pravý počet, at.
No a pak jde třeba o vydavatelství, které nevadává jen knihy, ale
i třeba časopisy nebo tiskoviny různého druhu. V takovém případ taková
vydání ani nebývají zharnuta (v seznamech knih atd) – a mají příjmy
z jiné vydavatelské činnosti.
Vydavatelství může poskytovat i nějaké služby a nemusí jen vydávat
knihy (i když to bývá primární předmět jejich podnikání). A tak mít
i jiné příjmy. Nemluvě o tom, že se často jedná o právnické osoby
(s.r.o., a.s.), které mohou investovat, spolupracovat a podnikat různými
způsoby.
Nakladatelství-vydavatelství bývají často s.r.o., taky a.s., ale taky
i třeba živnost na jméno nebo i jiné způsoby. Od toho se taky liší
i styl podnikání, jejich organizace, vlastnictví (a počet majitelů),
velikost. atd.
Středně velkému (nebo malému) nakladatelství s jedním majitelem, který
nemá moc nákladů, stačí vydávat málo knih – protože příjmy může
mít opravdu dostatčné.