annas

Odpověděl/a – 10.září 16:01

ILnformace na netu o půbofu názvu nejsou uvedeny, Ale heldala sjsem v mnohoa zdrojoích a vydedukovala, že název souvisí s ob ranou města, pod hraedbami byli orácni, kteřío msueli být vždy přioraveni. Už jsem uvádělal dříov, že se na venkov stěšhovali šlelchtici a chtšli získat území pro sebe,.

Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená v roce 1304,. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bělá náležela k ledečskému panství, které v té době vlastnila Markéta Ledečská z Říčan. V té době byla tvrz ještě zachována, v nájmu od ledečské vrchnosti ji měl jakýsi sedlák Bartoň, který v ní také bydlel. Následující historie Bělé byla shodná s osudy ledečského panství. V pozdější době se také již nikde neobjevují žádné zmínky o bělské tvrzi,.

Původní název byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Takže obec bylo třeba chránit před útoky nepřátel, třeba i kvůli stříbru, azavbránit snaze šlchticů o zíoskání nového úpzemí. prpto pod hradbami píkopy a domy, v nichž byldeli ječdinci, kteří město v případě napadenoí chránili. Taklže byli stále v pohotovost, a b ránilil mšsto proti neořátellm>
Král Václav potvrdil roku 1396 dne 8.února svobody města Bělé a zastavil potom Bělou s Bezdězem, jak již na svém místě pověděno, Prokopovi, markrabí. Týž, ač práva k tomu neměl, ale nouzí jsa k tomu připouzen, zapsal tvrz a město Bělou s jistým příslušenstvím ve 2000 kopách Janovi z Vartemberka a z Ralska. Jan se tu někdy zdržoval; na Bělé dán jest list dlužní, jímž (r. 1403, 20.května) dluh Chvalovi z Javora zapsal. Postoupením tím sice docíleno, že se Bělá v držení nepřátel králových nedostala, ale Jan tu zdělal škody víc než za 30.000 kop, nadělal dluhů v židech, a když král chtěl zase Bělou míti, tomu se protivoval. Vácslav podlé zvyku svého velice byl na Jana rozhněván, ale odpustil Janovi svůj hněv, když se tento r. 1406 dne 21.srpna na Žebráce zavázal, že ihned Bělé postoupí odtud nejezdě listem a skutečně po témdni a že se všemi svými tvrzemi nikdy proti králi nebude. Novým purkrabí královským stal se Jan ze Smržova, který králi při výplatě Bezděze skutečně pomáhal a byv roku 1408 jen purkrabí na Bělé, potom k tomu purkrabství Bezdězské přijal a za místopurkrabě Kunše z Rachovic ustanovil. Mezi tím naskytla se také králi příležitosť statek jeden v Bezdědicích, jenž odumřel, obrátiti na manství ke hradu Bělé. Ač není pochyby, že Jan byl vrchním purkrabí, přece se r. 1413 nazýval jen purkrabí na Bělé, an tehda měl tuhou při s děkanem Vítkem z Černčic. Po odstoupení Kunšově převzal purkrabství na Bělé Jan z Kostelce (r. 1415), jsa poddán Janovi Smržovskému, jenž sem po něm asi r. 1418 za purkrabě Jana z Polak dosadil.

https://www.hra­dy.cz/zamek-bela-pod-bezdezem/texty?tid=45698

Později zde vznikly bělské papírny – mlýn na papír. . Bělské papírny je také název základní sídelní jednotky která zahrnuje k papírnám přilehlé osady Šubrtov a Pohotovostní osadu na jižní terase údolí. V areálu je několik vodních nádrží. Ze severní strany prochází kolem areálu železniční trať č. 080 (k ní je napojena závodní vlečka) se zastávkou Bělá pod Bezdězem zastávka. Z jižní strany vede silnice II/276.
Největší problém v podobě znečišťování následného toku říčky Bělé byl ale odstraněn až v roce 2005 instalováním biologické čističky.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

I teyto vodnoí nádrže sloužily jako zásobárna vody, když v řece jío bylo málo, možná zde bydleeli i dělníci, kteří ve mlýnš pracovali, i když název Pohotovostnoí osada vznikl rzy po založenío Bělé,

annas

Odpověděl/a – 10.září 16:12

ILformace na netu o původu názvu nejsou uvedeny, Ale protože se zajímám o etymologii všech druhů pojmenovánoí, hledala jsem v mnoha zdrojích a z hisstorie vydedukovala, že název souvisí s obranou města, pod hradbami tvrze žili obránci kteří museli být vždy přiraveni, tedy v pohotovosti. . Už jsem uvádělal n ěškde dřív, že se na venkov stěhovali šlechtici a chtšli získat území pro sebe, a mšli snadný přístup do Prahy.

Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená v roce 1304,. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bělá náležela k ledečskému panství, které v té době vlastnila Markéta Ledečská z Říčan. V té době byla tvrz ještě zachována, v nájmu od ledečské vrchnosti ji měl jakýsi sedlák Bartoň, který v ní také bydlel. Následující historie Bělé byla shodná s osudy ledečského panství. V pozdější době se také již nikde neobjevují žádné zmínky o bělské tvrzi,.

Původní název obce byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami.

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Takže obec bylo třeba chránit před útoky nepřátel, třeba i kvůli stříbru, a zavránit snaze šlechticů o získání nového území. cv okloloí Prahy, Prpto pod hradbami ebyly příkopy a domy, v nichž bydleeli jedinci, kteří město v případě napadení chránili. Takže byli stále v pohotovosti, a bránili mšsto proti neořátellm

Král Václav potvrdil roku 1396 dne 8.února svobody města Bělé a zastavil potom Bělou s Bezdězem, jak již na svém místě pověděno, Prokopovi, markrabí. Týž, ač práva k tomu neměl, ale nouzí jsa k tomu připouzen, zapsal tvrz a město Bělou s jistým příslušenstvím ve 2000 kopách Janovi z Vartemberka a z Ralska. Jan se tu někdy zdržoval; na Bělé dán jest list dlužní, jímž (r. 1403, 20.května) dluh Chvalovi z Javora zapsal. Postoupením tím sice docíleno, že se Bělá v držení nepřátel králových nedostala, ale Jan tu zdělal škody víc než za 30.000 kop, nadělal dluhů v židech, a když král chtěl zase Bělou míti, tomu se protivoval. Vácslav podlé zvyku svého velice byl na Jana rozhněván, ale odpustil Janovi svůj hněv, když se tento r. 1406 dne 21.srpna na Žebráce zavázal, že ihned Bělé postoupí odtud nejezdě listem a skutečně po tém dni a že se všemi svými tvrzemi nikdy proti králi nebude. Novým purkrabí královským stal se Jan ze Smržova, který králi při výplatě Bezděze skutečně pomáhal a byv roku 1408 jen purkrabí na Bělé, potom k tomu purkrabství Bezdězské přijal a za místopurkrabě Kunše z Rachovic ustanovil. Mezi tím naskytla se také králi příležitosť statek jeden v Bezdědicích, jenž odumřel, obrátiti na manství ke hradu Bělé. Ač není pochyby, že Jan byl vrchním purkrabí, přece se r. 1413 nazýval jen purkrabí na Bělé, an tehda měl tuhou při s děkanem Vítkem z Černčic. Po odstoupení Kunšově převzal purkrabství na Bělé Jan z Kostelce (r. 1415), jsa poddán Janovi Smržovskému, jenž sem po něm asi r. 1418 za purkrabě Jana z Polak dosadil.

https://www.hra­dy.cz/zamek-bela-pod-bezdezem/texty?tid=45698

Později zde vznikly bělské papírny – mlýn na papír. Bělské papírny je také název základní sídelní jednotky která zahrnuje k papírnám přilehlé osady Šubrtov a Pohotovostní osadu na jižní terase údolí. V areálu je několik vodních nádrží. Ze severní strany prochází kolem areálu železniční trať č. 080 (k ní je napojena závodní vlečka) se zastávkou Bělá pod Bezdězem zastávka. Z jižní strany vede silnice II/276.
Největší problém v podobě znečišťování následného toku říčky Bělé byl ale odstraněn až v roce 2005 instalováním biologické čističky.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

I tyto vodní nádrže sloužily jako zásobárna vody, když jí v řece bylo málo, či byla příliš znečištěná, možná zde bydleeli i dělníci, kteří ve mlýněš pracovali,t i když název Pohotovostnoí osada vznikl rvrzy po založení Bělé,

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

annas

Odpověděl/a – 11.září 10:34

Informace na netu o původu názvu nejsou uvedeny, Ale protože se zajímám o etymologii všech druhů pojmenování, hledala jsem v mnoha zdrojích a z historie vydedukovala, že název zřwejmě souvisí s obranou města, pod hradbami tvrze žili zřejmě obránci, kteří museli být vždy přiraveni, tedy v pohotovosti. . Už jsem uváděla někde dřív, že se na venkov stěhovali šlechtici a chtěli získat území pro sebe, a měli tak snadný přístup do Prahy.

Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená v roce 1304,. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bělá náležela k ledečskému panství, které v té době vlastnila Markéta Ledečská z Říčan. V té době byla tvrz ještě zachována, v nájmu od ledečské vrchnosti ji měl jakýsi sedlák Bartoň, který v ní také bydlel. Následující historie Bělé byla shodná s osudy ledečského panství. V pozdější době se také již nikde neobjevují žádné zmínky o bělské tvrzi,.

Původní název obce byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami.

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Takže obec bylo třeba chránit před útoky nepřátel, třeba i kvůli stříbru, a zabránit snaze šlechticů o získání nového území. v okolí Prahy, Proto pod hradbami byly příkopy a domy, v nichž bydleli jedinci, kteří město v případě napadení chránili. Takže byli stále v pohotovosti, a bránili mšsto proti nepřátelům.

Král Václav potvrdil roku 1396 dne 8.února svobody města Bělé a zastavil potom Bělou s Bezdězem, jak již na svém místě pověděno, Prokopovi, markrabí. Týž, ač práva k tomu neměl, ale nouzí jsa k tomu připouzen, zapsal tvrz a město Bělou s jistým příslušenstvím ve 2000 kopách Janovi z Vartemberka a z Ralska. Jan se tu někdy zdržoval; na Bělé dán jest list dlužní, jímž (r. 1403, 20.května) dluh Chvalovi z Javora zapsal. Postoupením tím sice docíleno, že se Bělá v držení nepřátel králových nedostala, ale Jan tu zdělal škody víc než za 30.000 kop, nadělal dluhů v židech, a když král chtěl zase Bělou míti, tomu se protivoval. Vácslav podlé zvyku svého velice byl na Jana rozhněván, ale odpustil Janovi svůj hněv, když se tento r. 1406 dne 21.srpna na Žebráce zavázal, že ihned Bělé postoupí odtud nejezdě listem a skutečně po tém dni a že se všemi svými tvrzemi nikdy proti králi nebude. Novým purkrabí královským stal se Jan ze Smržova, který králi při výplatě Bezděze skutečně pomáhal a byv roku 1408 jen purkrabí na Bělé, potom k tomu purkrabství Bezdězské přijal a za místopurkrabě Kunše z Rachovic ustanovil. Mezi tím naskytla se také králi příležitosť statek jeden v Bezdědicích, jenž odumřel, obrátiti na manství ke hradu Bělé. Ač není pochyby, že Jan byl vrchním purkrabí, přece se r. 1413 nazýval jen purkrabí na Bělé, an tehda měl tuhou při s děkanem Vítkem z Černčic. Po odstoupení Kunšově převzal purkrabství na Bělé Jan z Kostelce (r. 1415), jsa poddán Janovi Smržovskému, jenž sem po něm asi r. 1418 za purkrabě Jana z Polak dosadil.

https://www.hra­dy.cz/zamek-bela-pod-bezdezem/texty?tid=45698

Později zde vznikly bělské papírny – mlýn na papír. Bělské papírny je také název základní sídelní jednotky která zahrnuje k papírnám přilehlé osady Šubrtov a Pohotovostní osadu na jižní terase údolí. V areálu je několik vodních nádrží. Ze severní strany prochází kolem areálu železniční trať č. 080 (k ní je napojena závodní vlečka) se zastávkou Bělá pod Bezdězem zastávka. Z jižní strany vede silnice II/276.
Největší problém v podobě znečišťování následného toku říčky Bělé byl ale odstraněn až v roce 2005 instalováním biologické čističky.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

I tyto vodní nádrže sloužily jako zásobárna vody, když jí v řece bylo málo, či byla příliš znečištěná, možná zde bydleli i dělníci, kteří ve mlýně pracovalit i když název Pohotovostní osada vznikl brzy po založení Bělé,

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

annas

Odpověděl/a – 13.září 11:07

Informace na netu o původu názvu nejsou uvedeny, Ale protože se zajímám o etymologii všech druhů pojmenování, hledala jsem v mnoha zdrojích a z historie vydedukovala, že název zřwejmě souvisí s obranou města, pod hradbami tvrze žili zřejmě obránci, kteří museli být vždy přiraveni, tedy v pohotovosti. . Už jsem uváděla někde dřív, že se na venkov stěhovali šlechtici a chtěli získat území pro sebe, a měli tak snadný přístup do Prahy.

Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená v roce 1304,. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bělá náležela k ledečskému panství, které v té době vlastnila Markéta Ledečská z Říčan. V té době byla tvrz ještě zachována, v nájmu od ledečské vrchnosti ji měl jakýsi sedlák Bartoň, který v ní také bydlel. Následující historie Bělé byla shodná s osudy ledečského panství. V pozdější době se také již nikde neobjevují žádné zmínky o bělské tvrzi,.

Původní název obce byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami.

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Takže obec bylo třeba chránit před útoky nepřátel, třeba i kvůli stříbru, a zabránit snaze šlechticů o získání nového území. v okolí Prahy, Proto pod hradbami byly příkopy a domy, v nichž bydleli jedinci, kteří město v případě napadení chránili. Takže byli stále v pohotovosti, a bránili mšsto proti nepřátelům.

Král Václav potvrdil roku 1396 dne 8.února svobody města Bělé a zastavil potom Bělou s Bezdězem, jak již na svém místě pověděno, Prokopovi, markrabí. Týž, ač práva k tomu neměl, ale nouzí jsa k tomu připouzen, zapsal tvrz a město Bělou s jistým příslušenstvím ve 2000 kopách Janovi z Vartemberka a z Ralska. Jan se tu někdy zdržoval; na Bělé dán jest list dlužní, jímž (r. 1403, 20.května) dluh Chvalovi z Javora zapsal. Postoupením tím sice docíleno, že se Bělá v držení nepřátel králových nedostala, ale Jan tu zdělal škody víc než za 30.000 kop, nadělal dluhů v židech, a když král chtěl zase Bělou míti, tomu se protivoval. Vácslav podlé zvyku svého velice byl na Jana rozhněván, ale odpustil Janovi svůj hněv, když se tento r. 1406 dne 21.srpna na Žebráce zavázal, že ihned Bělé postoupí odtud nejezdě listem a skutečně po tém dni a že se všemi svými tvrzemi nikdy proti králi nebude. Novým purkrabí královským stal se Jan ze Smržova, který králi při výplatě Bezděze skutečně pomáhal a byv roku 1408 jen purkrabí na Bělé, potom k tomu purkrabství Bezdězské přijal a za místopurkrabě Kunše z Rachovic ustanovil. Mezi tím naskytla se také králi příležitosť statek jeden v Bezdědicích, jenž odumřel, obrátiti na manství ke hradu Bělé. Ač není pochyby, že Jan byl vrchním purkrabí, přece se r. 1413 nazýval jen purkrabí na Bělé, an tehda měl tuhou při s děkanem Vítkem z Černčic. Po odstoupení Kunšově převzal purkrabství na Bělé Jan z Kostelce (r. 1415), jsa poddán Janovi Smržovskému, jenž sem po něm asi r. 1418 za purkrabě Jana z Polak dosadil.

https://www.hra­dy.cz/zamek-bela-pod-bezdezem/texty?tid=45698

Později zde vznikly bělské papírny – mlýn na papír. Bělské papírny je také název základní sídelní jednotky která zahrnuje k papírnám přilehlé osady Šubrtov a Pohotovostní osadu na jižní terase údolí. V areálu je několik vodních nádrží. Ze severní strany prochází kolem areálu železniční trať č. 080 (k ní je napojena závodní vlečka) se zastávkou Bělá pod Bezdězem zastávka. Z jižní strany vede silnice II/276.
Největší problém v podobě znečišťování následného toku říčky Bělé byl ale odstraněn až v roce 2005 instalováním biologické čističky.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

I tyto vodní nádrže sloužily jako zásobárna vody, když jí v řece bylo málo, či byla příliš znečištěná, možná zde bydleli i dělníci, kteří ve mlýně pracovalit i když název Pohotovostní osada vznikl brzy po založení Bělé,

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

Omlouvám se, za svou přeedchozoí úvahkovoiu odpovšď,. POepa má pravdu jen v tom, že osada vznikla v 60. letech, ui když kdy tak bxla oojmenovaná se neví.

Jak jsem napsala, protože se zajímám o etymologie, obrátitla jsem se na zástupe města Bělá pod Bezdězemn a zeptala se na původ názvu . Dnes jsem se dověděla, že v 60. letech na území, které patřilo papírnám, byly postaveny nové domy, a to v čistém prostředí v lese. Totiž tehdy šlo o oslavu na počest vybudování nové továrny na místě původní valchy v roce 1880. Další podstatnou změnou v charakteru výroby bylo odstavení celulózky v roce 1969.
Tímto krokem došlo ke zlepšení životního prostředí v celém okolí Bělé pod Bezdězem.
Někdo ocenil pohotovost, rychlý jnápad pracovníka na výstavbu nových domů v čistém prostsředí v okolío , Takže šlo o pohotovostní a rychlý nápad. S pohotovostí dělníků název prý nemá nic společného. Název pohotovostní se ujal l a vznikl pojmejnování Pohotovostní osada, kerá se později stala ulilcí,

Opakuji.
Pohotovostní osada. Obdržela jsem informaci, že osada v lese vznikla v 60.letech v souvislosti s výročím vzniku papírem,.

Šlo o slovo pohotovost ve význam rychlost, byxtrost, takže nškdo dostal nápad rychle psoetaviot domy v pěkném a zdravém klesním prostředío,. Neščlo o pohotovst prarcovníků pro potřevba paoíren. .

annas

Odpověděl/a – 13.září 17:26

Informace na netu o původu názvu nejsou uvedeny, Ale protože se zajímám o etymologii všech druhů pojmenování, hledala jsem v mnoha zdrojích a z historie vydedukovala, že název zřwejmě souvisí s obranou města, pod hradbami tvrze žili zřejmě obránci, kteří museli být vždy přiraveni, tedy v pohotovosti. . Už jsem uváděla někde dřív, že se na venkov stěhovali šlechtici a chtěli získat území pro sebe, a měli tak snadný přístup do Prahy.

Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená v roce 1304,. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bělá náležela k ledečskému panství, které v té době vlastnila Markéta Ledečská z Říčan. V té době byla tvrz ještě zachována, v nájmu od ledečské vrchnosti ji měl jakýsi sedlák Bartoň, který v ní také bydlel. Následující historie Bělé byla shodná s osudy ledečského panství. V pozdější době se také již nikde neobjevují žádné zmínky o bělské tvrzi,.

Původní název obce byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami.

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Takže obec bylo třeba chránit před útoky nepřátel, třeba i kvůli stříbru, a zabránit snaze šlechticů o získání nového území. v okolí Prahy, Proto pod hradbami byly příkopy a domy, v nichž bydleli jedinci, kteří město v případě napadení chránili. Takže byli stále v pohotovosti, a bránili mšsto proti nepřátelům.

Král Václav potvrdil roku 1396 dne 8.února svobody města Bělé a zastavil potom Bělou s Bezdězem, jak již na svém místě pověděno, Prokopovi, markrabí. Týž, ač práva k tomu neměl, ale nouzí jsa k tomu připouzen, zapsal tvrz a město Bělou s jistým příslušenstvím ve 2000 kopách Janovi z Vartemberka a z Ralska. Jan se tu někdy zdržoval; na Bělé dán jest list dlužní, jímž (r. 1403, 20.května) dluh Chvalovi z Javora zapsal. Postoupením tím sice docíleno, že se Bělá v držení nepřátel králových nedostala, ale Jan tu zdělal škody víc než za 30.000 kop, nadělal dluhů v židech, a když král chtěl zase Bělou míti, tomu se protivoval. Vácslav podlé zvyku svého velice byl na Jana rozhněván, ale odpustil Janovi svůj hněv, když se tento r. 1406 dne 21.srpna na Žebráce zavázal, že ihned Bělé postoupí odtud nejezdě listem a skutečně po tém dni a že se všemi svými tvrzemi nikdy proti králi nebude. Novým purkrabí královským stal se Jan ze Smržova, který králi při výplatě Bezděze skutečně pomáhal a byv roku 1408 jen purkrabí na Bělé, potom k tomu purkrabství Bezdězské přijal a za místopurkrabě Kunše z Rachovic ustanovil. Mezi tím naskytla se také králi příležitosť statek jeden v Bezdědicích, jenž odumřel, obrátiti na manství ke hradu Bělé. Ač není pochyby, že Jan byl vrchním purkrabí, přece se r. 1413 nazýval jen purkrabí na Bělé, an tehda měl tuhou při s děkanem Vítkem z Černčic. Po odstoupení Kunšově převzal purkrabství na Bělé Jan z Kostelce (r. 1415), jsa poddán Janovi Smržovskému, jenž sem po něm asi r. 1418 za purkrabě Jana z Polak dosadil.

https://www.hra­dy.cz/zamek-bela-pod-bezdezem/texty?tid=45698

Později zde vznikly bělské papírny – mlýn na papír. Bělské papírny je také název základní sídelní jednotky která zahrnuje k papírnám přilehlé osady Šubrtov a Pohotovostní osadu na jižní terase údolí. V areálu je několik vodních nádrží. Ze severní strany prochází kolem areálu železniční trať č. 080 (k ní je napojena závodní vlečka) se zastávkou Bělá pod Bezdězem zastávka. Z jižní strany vede silnice II/276.
Největší problém v podobě znečišťování následného toku říčky Bělé byl ale odstraněn až v roce 2005 instalováním biologické čističky.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

I tyto vodní nádrže sloužily jako zásobárna vody, když jí v řece bylo málo, či byla příliš znečištěná, možná zde bydleli i dělníci, kteří ve mlýně pracovalit i když název Pohotovostní osada vznikl brzy po založení Bělé,

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/B%C4%9Blsk%C3%A9_pap%­C3%ADrny

Omlouvám se, za svou předchozí úvahovou nepřesnou odpovšěď,. Pepa má pravdu jen v tom, že základy osady vznikly v 60. letech, i ale kdy bylo pohotovostní pojmenování d změněno na Pohotoostní se přesně neví. .

Jak jsem napsala, protože se zajímám o etymologii, obrátitla jsem se na zástupce města Bělá pod Bezdězem a zeptala se na původ názvu . Dnes jsem se dověděla, že v 60. letech na území, které patřilo papírnám, byly postaveny nové domy, a to v čistém prostředí v lese. Totiž tehdy šlo o oslavu na počest vybudování nové továrny na místě původní valchy v roce 1880. Další podstatnou změnou v charakteru výroby bylo odstavení celulózky v roce 1969.
Tímto krokem došlo ke zlepšení životního prostředí v celém okolí Bělé pod Bezdězem.
Někdo ocenil pohotovost, rychlý nápad pracovníka na výstavbu nových domů v čistém prostředí v okolním lese. Takže šlo o pohotovostní a rychlý nápad. S pohotovostí dělníků název prý nemá nic společného. Název pohotovostní se ujal, proto vzniklo později pojmenování Pohotovostní osada, která se později stala ulilcí,

Opakuji.
Pohotovostní osada. Obdržela jsem informaci, že osada v lese vznikla v 60. letech v souvislosti s výročím vzniku papíren,.

Šlo tedy o slovo pohotovost ve významu rychlost, bystrost, takže někdo dostal nápad rychle postavit domy v pěkném a zdravém lesním prostředí,. Nešlo prý o pohotovst pracovníků pro potřebu papíren. .