Historie úprav

EKSOT123

Odpověděl/a – 14.květen 9:38

Video je sice moc pěkné, ale jestli myslíš konsumismus, tak žertovné nebo pro někoho snad i matoucí. Protože konsumismus se projevuje hlavě v zadlužování, spotřebě neobnovitelných zdrojů na úkor dalších generací, snižování porodnosti,… zkrátka život jako by po nás měl už být konec světa. Ale člověku je těžké se z toho vymanit. Zvlášť, pokud jsi živitel rodiny. Situace je vyostřována nerovnoměrným rozdělením majetku a bezohlednou snahou některých lidí zbohatnout. V důsledku více konsumují nejen bohatí, ale i chudší jsou pod mnohem větším stresem a tlakem aby zabezpečili rodinu, než by to bylo v poctivé společnosti. Všichni pak za sebou zanechávají zvýšenou uhlíkovou stopu. Kromě toho nikdo nechce být úplně mimo hru, příliš pozadu za ostatními. Např. u nás nejsou slamy. Ale pokud bys žil ve slamu, zase by ti tak nevadilo, že nemáš to či ono, když to nemají sousedi…

Nebo vem si jen malinký výsek života na dnešní vesnici. Práce tam už není, do práce dojíždíš čím dál do větší vzdálenosti. Co si dřív člověk sám vypěstoval, postavil, vyrobil,… jen s malou uhlíkovou stopou, to si dnes většinou koupí. Vyrobí to společnost za něj. Taková dělba práce je na jedné straně výhodná, máš možná víc volného času, ale taky starostí. Ale zase je to s větší uhlíkovou stopou. Na výrobu i různé transporty zboží. Názorná ukázka uhlíkové stopy na obyčejném trávníku. Předtím jej vypásly slepice, husy nebo ovce, navíc jsi měl maso. Dnes posekáš sekačkou, odvezeš do kontejneru (ti normálnější trávu použijí jako mulč nebo na kompost.) kontejner se pak veze kdoví kam a pak následuje celá řada operací na kompostování, balení, transport a prodej kompostu. Takhle bychom mohl uhlíkovou stopu analyzovat na mnoha dalších případech…
A kdo to kdy zastaví? Kdyby se to společnost snažila systematicky řešit, ledacos by se podařilo.( Jedinec sice také může ledacos, ale společnost má nesrovnatelně komplexnější možnosti.) Místo toho se z ekologie dělá byznys, lobbisté prosazují zákony a dotace na pro ně výhodné akce, v důsledku ekologicky a sociálně nevýhodné. Říká se tomu greenwashing. Takže se to nejspíš přizastaví v důsledku problémů a nedostatku až postupně samo, samozřejmě tak, aby na tom zase někdo vydělal.

EKSOT123

Odpověděl/a – 14.květen 9:53

Video je sice moc pěkné, ale jestli myslíš konsumismus, tak žertovné nebo pro někoho snad i matoucí. Protože konsumismus se projevuje hlavě v zadlužování, spotřebě neobnovitelných zdrojů na úkor dalších generací, snižování porodnosti,… zkrátka život jako by po nás měl už být konec světa. Ale člověku je těžké se z toho vymanit. Zvlášť, pokud jsi živitel rodiny. Situace je vyostřována nerovnoměrným rozdělením majetku a bezohlednou snahou některých lidí zbohatnout. V důsledku více konsumují nejen bohatí, ale i chudší jsou pod mnohem větší nejistotou, stresem a tlakem aby zabezpečili rodinu, než by to bylo v poctivé společnosti. Všichni pak za sebou zanechávají zvýšenou uhlíkovou stopu. Kromě toho nikdo nechce být úplně mimo hru, příliš pozadu za ostatními. Např. u nás nejsou slamy. Ale pokud bys žil ve slamu, zase by ti tak nevadilo, že nemáš to či ono, když to nemají sousedi…

Nebo vem si jen malinký výsek života na dnešní vesnici. Práce tam už není, do práce dojíždíš čím dál do větší vzdálenosti. Co si dřív člověk sám vypěstoval, postavil, vyrobil,… jen s malou uhlíkovou stopou, to si dnes většinou koupí. Vyrobí to společnost za něj. Taková dělba práce je na jedné straně výhodná, máš možná víc volného času, ale taky starostí. Ale zase je to s větší uhlíkovou stopou na výrobu i různé transporty zboží.
Názorná ukázka uhlíkové stopy na obyčejném vesnickém trávníku: Předtím jej vypásly slepice, husy nebo ovce, navíc jsi měl maso. Dnes posekáš sekačkou, odvezeš do kontejneru (ti normálnější trávu použijí jako mulč nebo na kompost.) kontejner se pak veze kdoví kam a pak následuje celá řada operací na kompostování, balení, transport a prodej kompostu. A ještě mnohem větší množství operací kolem toho masa, které ti dřív vyrostlo doma.

A kdo to kdy zastaví? Kdyby se to společnost snažila systematicky řešit, ledacos by se podařilo. (Jedinec sice také může ledacos, ale společnost má nesrovnatelně komplexnější možnosti.) Místo toho se z ekologie dělá byznys, lobbisté prosazují zákony a dotace na pro ně výhodné akce, v důsledku ekologicky a sociálně nevýhodné. Říká se tomu greenwashing. Takže se to nejspíš přizastaví v důsledku problémů a nedostatku až postupně samo, samozřejmě tak, aby na tom zase někdo vydělal.