Historie úprav
Odpověděl/a – 31.říjen 12:05
Peo hledání BOha nešlze zapojilt smysly, takže se zkouší teorie pravdwěpodobnostio, hledání odpovwdio na otázku Je vesmír tvořený matematikou?
pokud věříte ve vnější realitu nezávislou na lidech, pak musíte také věřit, že naše fyzická realita je matematická struktura. !Všechno v našem světě je čistě matematické – včetně vás.. " podrobnosti v okdazu
https://www-scientificamerican-com.translate.goog/article/is-the-universe-made-of-math-excerpt/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
Co na Boha a Víru prohlásil strofyzik Jiří Grygar.
Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky „jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání. Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.
Odpověď na jeho otáziku
Je dnešní vědecký pohled na skutečnost slučitelný s vírou v Boha a trascendencí vůbec?
O tom vůbec nepochybuji. To je právě důsledek toho, co jsem se právě pokoušel popsat – dlouhý historický vývoj, který měl své vrcholy i propady. Je známo, že byly období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.
Ale právě ve zmíněném dvacátém století nastal zvrat ve vztahu mezi
přírodními vědami a náboženstvím, či náboženskou vírou. Ještě do
devatenáctého století vítězilo naprosté oddělení přírodních věd a
náboženství a to až v nepřátelském slova smyslu. Někteří se dokonce
domnívali, že pokrok přírodních věd nakonec náboženství vytlačí.
Paradoxně úspěchy přírodních věd, které často byly považovány za
méněcené, a úspěchy teologie v dvacátém století připravili půdu pro
nynější novou syntézu. Ve světě se na této „syntéze“ velmi pracuje a
trochu i u nás.
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/rozhovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem
Odpověděl/a – 31.říjen 12:07
Pro hledání Boha nelze zapojit smysly, takže se zkouší teorie pravděpodobnosti, včetně hlelání hledání odpovwdio na otázku „Je vesmír tvořený matematikou“?
„Pokud věříte ve vnější realitu nezávislou na lidech, pak musíte také věřit, že naše fyzická realita je matematická struktura. Všechno v našem světě je čistě matematické – včetně vás.. " podrobnosti v odkazu. “
https://www-scientificamerican-com.translate.goog/article/is-the-universe-made-of-math-excerpt/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
Co na Boha a Víru prohlásil strofyzik Jiří Grygar.
Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky „jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání. Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.
Odpověď na jeho otáziku
Je dnešní vědecký pohled na skutečnost slučitelný s vírou v Boha a trascendencí vůbec?
O tom vůbec nepochybuji. To je právě důsledek toho, co jsem se právě pokoušel popsat – dlouhý historický vývoj, který měl své vrcholy i propady. Je známo, že byly období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.
Ale právě ve zmíněném dvacátém století nastal zvrat ve vztahu mezi
přírodními vědami a náboženstvím, či náboženskou vírou. Ještě do
devatenáctého století vítězilo naprosté oddělení přírodních věd a
náboženství a to až v nepřátelském slova smyslu. Někteří se dokonce
domnívali, že pokrok přírodních věd nakonec náboženství vytlačí.
Paradoxně úspěchy přírodních věd, které často byly považovány za
méněcené, a úspěchy teologie v dvacátém století připravili půdu pro
nynější novou syntézu. Ve světě se na této „syntéze“ velmi pracuje a
trochu i u nás.
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/rozhovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem
