Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.září 22:13

Na dobré pommes frites potřebuješ Kartoffele varného typu A, ideálně speciální odrůdy, která „rozchodí“ to dvojí smažení. Takové Kartoffele Ty, jako drobnospotřebitel, v MOC, a s DPH, koupíš nad Kč 50.00 / kg, ale to ber jako opravdu strop, počítej, spíše, s částkou dvojnásobnou, aby to za něco stálo. Vždyť, proboha, úplně obyčejné, francouzské, pommes de terre stojí kolem Kč 40.00 / kg, na naše poměry je to extra klasa, na francouzské úplně obyčejný standard.

Nemusíš se ptát. Zajdi si do těch řetězců, kup si nejmenší porci hranolek bez ničeho. Sedni si, vezmi jednu, čichni k tomu, jestli ucítíš přepálený tuk, tak je úplně někde, jestli ta vstupní surovina byla takové nebo makové kvality, když jí zprasili. Když ne, hledej pach brambor, ne zeminy, ne nějakých postřiků proti svrabu a mšicím. Když ucítíš pach brambory, značí to kvalitnější vstupní surovinu.

Rozlom jí. Měla by být pevná, při rozlomení by měla křupnout, uvnitř bys měl vidět stopy po dvojím smažení a jádro by mělo být podobné uvařené zemčici. A silně vonět po pachu brambor. Pokud ne, tak to buďto reklamuj, nebo hoď do prvního odpadkového koše.

Na rovinu, i kdyby to byla sebelepší odrůda, tak tím – a to už jsme tu probírali – průmyslovým zpracováním, přemražením, dostane takovou zátěž, že z té kvality moc nezbude. Dobré hranolky není těžké vyrobit, jenom to není úplně levná záležitost (hodně odpadu, hodně tuku) a musíš je připravovat a la minute (můžeš je mít předsmažené na to první smažení, pár desítek minut dopředu, ale dodělat je musíš a la minute).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.září 22:15

Na dobré pommes frites potřebuješ Kartoffele varného typu A, ideálně speciální odrůdy, která „rozchodí“ to dvojí smažení. Takové Kartoffele Ty, jako drobnospotřebitel, v MOC, a s DPH, koupíš nad Kč 50.00 / kg, ale to ber jako opravdu strop, počítej, spíše, s částkou dvojnásobnou, aby to za něco stálo. Vždyť, proboha, úplně obyčejné, francouzské, pommes de terre stojí kolem Kč 40.00 / kg, na naše poměry je to extra klasa, na francouzské úplně obyčejný standard.

Nemusíš se ptát. Zajdi si do těch řetězců, kup si nejmenší porci hranolků bez ničeho. Sedni si, vezmi jednu, čichni k tomu, jestli ucítíš přepálený tuk, tak je úplně někde, jestli ta vstupní surovina byla takové nebo makové kvality, když jí zprasili. Když ne, hledej pach brambor, ne zeminy, ne nějakých postřiků proti svrabu a mšicím. Když ucítíš pach brambory, značí to kvalitnější vstupní surovinu.

Rozlom jí. Měla by být pevná, při rozlomení by měla křupnout, uvnitř bys měl vidět stopy po dvojím smažení a jádro by mělo být podobné uvařené zemčici. A silně vonět po pachu brambor. Pokud ne, tak to buďto reklamuj, nebo hoď do prvního odpadkového koše.

Na rovinu, i kdyby to byla sebelepší odrůda, tak tím – a to už jsme tu probírali – průmyslovým zpracováním, přemražením, dostane takovou zátěž, že z té kvality moc nezbude. Dobré hranolky není těžké vyrobit, jenom to není úplně levná záležitost (hodně odpadu, hodně tuku) a musíš je připravovat a la minute (můžeš je mít předsmažené na to první smažení, pár desítek minut dopředu, ale dodělat je musíš a la minute).