Historie úprav
Odpověděl/a – 2.červenec 10:10
Odpověděl/a – 2.červenec 10:18
Meteorologie v historii je docela zajímavá část historie, mimo jiné i proto, protože jsou to fakta.
Takhle se na to dívat nemůžeš. Musel bys mít přehlednou meteorologickou statistiku pro dané místo, minimálně za sto let, mít spočítán průměrný počet ledových dnů, průměrný počet mrazových dnů, průměrný počet tropických dnů, průměrný počet supertropických dnů, průměrný počet letních dnů, průměrný počet tropických nocí, průměrný úhrn srážek v příslušné dny, průměrnou sněhovou pokrývku v příslušné dny, průměrný počet bouřek v příslušném období etc. etc. etc.
Třeba „bílé Vánoce“ jsou mythus, pokud teda nebydlíš někde vyloženě na horách. Nejstarší záznamy o počasí máme z pražského Klementina (18. století), plus je něco v kronikách (docela dost, akorát se to nedá přesně datovat a nemá to statistickou hodnotu). Vánoce na sněhu jsou spíše výjimkou, než pravidlem.
V pozdním středověku byly roky, že nebylo léto, a to doslova. V červenci, srpnu nebylo víc, než 5°C, úhrn srážek byl nadprůměrný. Máme o tom záznamy v kronikách (ale v těch nemáš teplotu, máš tam něco ve stylu, že bylo chladno, jako: na popeleční středu, na svátek všech svatých atp. – „srpen blíží se, a jeden by děl, že popeleční středa jest!“) a objektivisováno to máme z letokruhů stromů. Středověkou společnost to docela decimovalo, nebyla úroda.
Celé 18. století bylo tzv. malou dobou ledovou, většina nejnižších teplot je z té doby. Zase v 1/3 19. století bylo teplo zhruba, jak nyní, a to nebyl v Klementinu takový teplotní aglomerační most, takže ještě tepleji.
Výkyvy teplot v dekádách jsou normální. Jedinec tu paměť nemůže mít, nežije tak dlouho, aby to mohl relevantně posoudit.
