Historie úprav
Odpověděl/a – 9.prosinec 9:20
Je zajímavé, že už ve středověku exstovaly pasy. Prože i šlechtici cestovali.
„Cestovní pasy představují jeden z druhů dokladů, které svému držiteli slouží k prokázání totožnosti (dříve pomocí svědků), což v dějinách vyžadovala každá společnost. Právě cestovní pasy patří k historicky nejstarším a nejrozšířenějším dokladům na světě. První zmínky můžeme zaznamentat již v období 5. století př. n. l. v oblastech Středního východu na území tehdejší Perské říše. V období středověku, však začíná význam cestovních pasů narůstat na významu, a to především v zemích Západní Evropy například ve Velké Británii, kdy cestovní pas svému držiteli sloužil jako doklad k překračování hranic, či vstupu do přístavů.“
V době feudalismu se lidé zdržovali na svém panstvé, snad jen výjimečně jako tzv. krajánci se objevovali jinde. Právě v této době vznikala i nářečí.
Lidé se znali, rozlišovali se křestním jménem. Když nestačilo, tak se přidávalo jméno matky, nebo otce, případně nějaký výrazný znak,
Např.
Vít – Majdalena jmenovaného matka.
Jan jinak řečený Janoušek, šenkýř
Jan jinak Jíša, kovář atd.
Na vesnici to stačilo. Později když vznikala města označovali se s jedinci povoláním, podle otce , domovního znamení , duševních vlastností atd. Některá zesměšňovala, ale nebyly poažovaná za urážky.
Později se tato přízviska uzákonila. O tom víc v otázce na původ příjmení.
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-vlastne-zacala-vznikat-prijmeni
Podle Dobroslavy Modlanové Naše příjmenká
Samozřejmě u šlechticů šlo o pojmenování podle roddokmenů, erbů či místa sídla.
Odpověděl/a – 9.prosinec 9:23
Je zajímavé, že už ve středověku exstovaly pasy. Protože i šlechtici cestovali.
"Cestovní pasy představují jeden z druhů dokladů, které svému držiteli slouží k prokázání totožnosti (dříve pomocí svědků), což v dějinách vyžadovala každá společnost. Právě cestovní pasy patří k historicky nejstarším a nejrozšířenějším dokladům na světě. První zmínky můžeme zaznamentat již v období 5. století př. n. l. v oblastech Středního východu na území tehdejší Perské říše.
V období středověku však začíná význam cestovních pasů narůstat na významu, a to především v zemích Západní Evropy například ve Velké Británii, kdy cestovní pas svému držiteli sloužil jako doklad k překračování hranic, či vstupu do přístavů."
V době feudalismu se lidé zdržovali na svém panství, snad jen výjimečně jako tzv. krajánci se objevovali jinde. Právě v této době vznikala i nářečí.
Lidé se znali, rozlišovali se křestním jménem. Když nestačilo, tak se přidávalo jméno matky, nebo otce, případně nějaký výrazný znak,
Např.
Vít – Majdalena jmenovaného matka.
Jan jinak řečený Janoušek, šenkýř
Jan jinak Jíša, kovář atd.
Na vesnici to stačilo. Později když vznikala města označovali se jedinci povoláním, podle otce , domovního znamení , duševních vlastností atd. Některá příjmí zesměšňovala, ale nebyla považovaná za urážky.
Podle Dobroslavy Modlanové Naše příjmení
Později se tato přízviska uzákonila. O tom víc v otázce na původ příjmení.
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-vlastne-zacala-vznikat-prijmeni
Samozřejmě u šlechticů šlo o pojmenování podle roddokmenů, erbů či místa sídla.