Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 3.květen 18:50

Pochopitelně by se změnilo všechno… 🤣 Tebe (tvou lidskou osobnost) by to VÍCEméně „zabilo“. Dá se říct, že by snad zbyl nějaký zbytek tvé osobnosti (vzpomínek, vlastností), ale vedle TOHO VŠEHO by to byla jen nepatrná a zanedbatelná část. Už bys nebyl člověk, byl bys mimo intelekt a mimo běžné, omezené poznání. A vůbec jakékoli omezení. Roli by v jisté míře hrály vševědoucnost, všudepřítomnost a všemohoucnost (dle náboženství, ale dá se říct, že v určité míře to platí pro většinu bohů/náboženství). Kontrola nad prostorem, realitou, sférami, časem aj. Viděl a prožil/zažil bys vše co kdy existovalo nebo bude a taky bys nad tím měl kontrolu.

„Stát se bohem“ je vlastně součástí mnoha náboženství nebo náboženských filozofií. Většiny polyteistických (dnes obzvlášť hinduismus), buddhismus, taoismus, aj. V podsatatě je to jistým cílem každého mysticismu (a každé náboženství má svou mystiku → dokonce na tom snad každé náboženství vzniklo).
Celé to stojí na postupném očištění se, přibližení se (k) bohu, na sjednocení, transformaci a transcendenci.

Pak je zde ještě možnost apoteózy, kdy tě ostatní prohlásí za boha. Ale to je jen otázka postavení a statusu v lidské společnosti. Staly by ses bohem „de iure“ (dle vnímání lidí), ale ne „de facto“.

Disraeli

Odpověděl/a – 3.květen 18:57

Pochopitelně by se změnilo všechno… 🤣 Tebe (tvou lidskou osobnost) by to VÍCEméně „zabilo“. Dá se říct, že by snad zbyl nějaký zbytek tvé osobnosti (vzpomínek, vlastností), ale vedle TOHO VŠEHO by to byla jen nepatrná a zanedbatelná část. Už bys nebyl člověk, byl bys mimo intelekt a mimo běžné, omezené poznání. A vůbec jakékoli omezení. Roli by v jisté míře hrály vševědoucnost, všudepřítomnost a všemohoucnost (dle náboženství, ale dá se říct, že v určité míře to platí pro většinu bohů/náboženství). Kontrola nad prostorem, realitou, sférami, časem aj. Viděl a prožil/zažil bys vše co kdy existovalo nebo bude a taky bys nad tím měl kontrolu.

„Stát se bohem“ je vlastně součástí mnoha náboženství nebo náboženských filozofií. Většiny polyteistických (dnes obzvlášť hinduismus), buddhismus, taoismus, aj. V podsatatě je to jistým cílem každého mysticismu (a každé náboženství má svou mystiku → dokonce na tom snad každé náboženství vzniklo).
Celé to stojí na postupném očištění se, přibližení se (k) bohu, na sjednocení, transformaci a transcendenci.

Pak je zde ještě možnost apoteózy, kdy tě ostatní prohlásí za boha. Ale to je jen otázka postavení a statusu v lidské společnosti. Staly by ses bohem „de iure“ (dle vnímání lidí), ale ne „de facto“.
Ale jako i dle těch nábožensko-filozofických konceptů, máš k tomu hodně daleko. Tohle se mělo podařit (dle mytologií aj.) naprostému minimumu lidí v historii, kteří došli nejvyššího osvícení a překonání lidství. Prostě extrémně výjimeční jedinci³.