Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 2.květen 0:50

Z těchto dvou kritérií – protože je to jednoduše o něco vyšší stupeň vzdělání (téměř však rovnocený). Takže ten důvod je tak nějak jasný. A POKUD společnost bere u zaměstnanců ohled na vzdělání uchazečů, tak to vyšíí má logicky přednost. Vyučení je víc než ZŠ, maturita je víc než vyučení (nebo často SŠ > SOŠ), VOŠ je víc než maturita, VŠ zrpavidla více než VOŠ (a pak už rozhoduje, konkrténí studium/dosažený titul). Takže jednoduše: maturita > vyučení.

Není to však nezbytně pravda. Byť spousta vyučních oborů má i tu možnost maturity – tj. ten vyúční obor nebo i stejný/podobný existuje i v maturitní formě (případně s možností si ji dodělat – třeba na nástavbě), tak některé typické řemeslné si v pohodě vystačí jen s výučákem a zaměstnavatelé ani nepožadují maturitu.
Lidi, co si dělají maturitu (alespoň u takových těch dělnických oborů) mají navíc možnost udělat si bonusově i výuční list – z toho oboru. Takže jsou na tom pochopitelně líp. Mají obojí.
Maturita je náročnější, takový obor trvá (o rok) dýl, víc se tam učí, je tam víc teorie. VĚTŠINOU je tam míň praxe, ale za to je to trochu rozmanitější a probírá se toho víc. Udělat maturitu je taky často složitější, než výučák. Je to celkově složitější a ucelenější zkoušeka z mnohem víc předmětů.
V praxi je to ale podle mě téměr rovnocené. Obzvlášť proto, že člověk s výučákem už má tak nějak práci jistou (vyučil se v konkrétním oboru – obecně spíše dělnické a podobné profese), kdežto člověk s maturitou může jít buď studovat výš nebo pracovat i do úplně jiných prací (kancelářských, „byrokratických“ a podobných), než někdo s výučákem. Jednoduše se v praxi často rozcházejí – tedy je vůbec pravděpodobnější, že budou dělat jinou profesi. Jiná kategorie.

Ale naštěstí v dnešní době přibývá firem (alespoň ty rozumnější), které nehledí na formální vzdělání. Začíná se více brát ohled na schopnosti a dovednosti dotyčného, taky zkušenosti a je to více individuální. Taky čím dál víc firem nabízí možnost úplného zaškolení/zaučení…

Disraeli

Odpověděl/a – 2.květen 0:59

Z těchto dvou kritérií – protože je to jednoduše o něco vyšší stupeň vzdělání (téměř však rovnocený). Takže ten důvod je tak nějak jasný. A POKUD společnost bere u zaměstnanců ohled na vzdělání uchazečů, tak to vyšíí má logicky přednost před nižším. Vyučení je víc než ZŠ, maturita je víc než vyučení (nebo kolikrát SŠ > SOŠ), VOŠ je víc než maturita, VŠ zpravidla více než VOŠ (a pak už u VŠ a univerzit rozhoduje, konkrétní studium/dosažený titul). Takže jednoduše: maturita > vyučení.

Není to však nezbytně pravda. Byť spousta vyučních oborů má i tu možnost maturity – tj. ten vyúční obor nebo i stejný/podobný existuje i v maturitní formě (případně s možností si ji dodělat – třeba na nástavbě), tak některé typické řemeslné si v pohodě vystačí jen s výučákem a zaměstnavatelé ani nepožadují maturitu.
Lidi, co si dělají maturitu (alespoň u takových těch dělnických oborů s maturitou) mají navíc možnost udělat si bonusově i výuční list – z toho oboru. Takže jsou na tom pochopitelně líp. Mají obojí.
Maturita je náročnější, takový obor trvá (o rok) dýl, víc se tam učí, je tam víc teorie i víc možností. VĚTŠINOU je tam míň praxe, ale za to je to trochu rozmanitější a probírá se toho víc. Udělat maturitu je taky často složitější, než výučák. Je to celkově složitější a ucelenější zkoušeka z mnohem víc předmětů. Z principu je tu i o něco vyšší „prestiž“.
V praxi je to ale podle mě téměr rovnocené. Obzvlášť proto, že člověk s výučákem už má tak nějak práci jasnou (vyučil se v konkrétním oboru – obecně spíše dělnické a podobné profese), kdežto člověk s maturitou může jít buď studovat výš nebo pracovat i do úplně jiných prací (kancelářských, „byrokratických“ a podobných), než někdo s výučákem. Jednoduše se v praxi často rozcházejí – tedy je vůbec pravděpodobnější, že budou dělat jinou profesi. Jiná kategorie.
Hlavní je obor vzdělání a zde se v realitě často rozchází vyučení s maturitou. Přestože některé maturitní obory (dělnické) jsou příbuzné s těmi výučními, tak jich není tolik. A i tak, má takový člověk víc možnosti – ať už jde studovat výš nebo ne. Maturita mu dá větší rozmanitost, větší možnosti ucházet se u jiných profesí… Člověk, co se vyučil obráběčem, jen málo pravděpodobně půjde pracovat do banky, kanceláře, jako obchodní zástupce atd.

Ale naštěstí v dnešní době přibývá firem (alespoň ty rozumnější), které nehledí na formální vzdělání. Začíná se více brát ohled na schopnosti a dovednosti dotyčného, taky zkušenosti, intelekt, jeho osobnost (učenlivost, snaha, pracovitosti) a celkově je to více individuální. Taky čím dál víc firem nabízí možnost úplného zaškolení/zaučení a možnost rekvalifikace… A to je jen dobře. Obzvlášť když školství funguje tak, jak „funguje“.