Ztotožňujete se se slovy? Uvědomujete si dobré či špatné otisky těch, kteří do vašeho života vstoupili?

Nejlepší odpovědi stejně jako vtipy jsou ty stručné.
Takže 1) neztotožňuji

2. ano, uvědomuji, tečka.

Doplňuji:
Abych nevypadal tak úplně skoupý, přidám podobný stručnější citát.
„Každý v sobě nosíme jakoby malý hřbitov těch, které jsme kdysi milovali.“
(myslím, že André Maurois).

Upravil/a: anonym

Uvedomuji si dobre i spatne otisky … , ale " nechavam " si na sobe stejne jen ty svoje. Rodice vse mysleli dobre , mela jsem milujici rodice ( a jsem take dost rozmazlena ) , ale ridim se tim , ze kazda generace vyrostla v odlisnem zazemi a tim padem ziskali i jine zivotni zkusenosti. Od tech se pak odviji i rozdilne nazory. A na tohle myslim a myslela jsem stale i nyni , kdyz naopak moji synove vychovavaji obcas me. 🙂 -iv-

Vidíte,tohohle spisovatele vůbec neznám,už jsem si napsala jeho jméno,až půjdu do knihovny,něco si půjčím.Tato jeho slova,jsou pravdivá.Každé­ho,který se jen proletí vaším životem,milujete jej,tak ho máte v srdci a hlavě navždy.To,jestli nás ovlivnili,ukáže jen čas.Tímto člověkem byla moje babička.Nezapomenu slova,která mi říkávala:Holka ty nebudeš po mně.Nechala ve mně takový otisk sebe,že bych jí ráda řekla-babí,jsem!

Uvědomuji si to.Myslím že každého z nás ovlivní život našich blízkých,když s nimi žijeme tak se přizpůsobujeme stylu jejich života a to v nás zůstává aniž by jsme si to uvědomili.A pak se jim i částečně podobáme.
Spisovatele neznám a tak ani jeho díla.