Znáte odpověď?

Tento gen má za úkol udržet živočicha při životě. Je funkční i v „době hojnosti“.

Nejzřetelněji se tlak sobeckého genu projevuje ve vzájemném chování mužů a žen. Zatímco v zájmu každé „samice“ je především kvalitní genotyp jejího partnera – to jest získání co nejlepších genů pro svého potomka, protože jeho donošení a výchova jí zabere mnoho času a doba její plodnosti je omezená, je zájmem každého samce oplodnit co nejvíce samic a dosáhnout tak maximálního rozšíření genů. Člověk je ovšem druhem s vysokou mírou otcovských investic, muži se také starají o své potomky, především o ty legitimní, a tak je lidská společnost poněkud specifická. Žena sice pro zplození potomka usiluje o geneticky co nejkvalitnějšího partnera, ale zároveň hledá muže, který jí i jejím dětem věnuje co nejlepší péči. Největší obavou mužů je naopak to, že budou svůj čas a úsilí investovat do cizího potomka, a tak si jako stálé partnerky vybírají ženy, které jim zaručí přiměřené množství vlastních kvalitních potomků. Nevěra žen je tak vzácnější a jejím cílem je získání kvalitních genů bez rizika ztráty muže – pečovatele. Přitom muži na tuto fyzickou nevěru reagují velmi negativně, protože ohrožuje to nejpodstatnější – staví je před riziko, že pečují o potomka s cizími geny. Sami muži jsou přitom nevěrní poměrně často a snaží se rozsévat svůj genom kde mohou, ženy pak fyzickou nevěru mužů obvykle snáze tolerují, ohrožující je pro ně, když si muž začne s jinou ženou „rozumět“ – obávají se odchodu partnera – pečovatele