Zamýšľate sa niekedy nad pocitmi vecí?

Občas sa mi to stane, hlavne pri búrlivých debatách s počítačom.
Napríklad, keď mu poviem:
„ty usilovný blbec, kedy urobíš konečne niečo rozumné“,
akoby mi odpovedal:
„neurážaj, robím len to, čo do mňa vložíš a prikážeš…, ako píšeš, tak robím… Píš rozumne a zreteľne“
Predstavte si tú jeho nevychovanú drzosť.

Takhle jak to říkáš ty zrovna ne, ale někdy když nemůžu najít třeba klíče vod baráku, tak se vždycky zamyslím a říkám si: „Kdybych byl svazek klíčů, kam bych se schoval…“

no a nakonec je vždycky najdu.
Doplňuji:
arygnoc mě donutil zamyslet se nad věcmi a jejich cítěním, tak schválně kdo pozná podle následujících pocitů, o jakou věc se jedná…

„né, né! do vody néé! …zatáhni mě! zatáhni mě, ještě můžeš.....pro­sííím!… néééé.. (ŽBLUŇK)..
brrr, to je studený..zima, zima…co to děláš? hergot co to sakra DĚLÁŠ?!!! neblbni… nešahej na to!!! buď kámoš…splním ti tři přání..jen mě nesplachuj…áá­áááááá…“

Upravil/a: bolak

Ne, tohle nedělám. 🙂
Podle tvých osobních, perfektně vypsaných asociací jsi pěkně pod tlakem (a ještě to vypadá na nějakou tu fekální úchylku, ale to nechci urazit.) 🙂

Ja myslim hlavne na auto , mam ho rada .. a povidam si s nim a dekuji mu , ze je na me hodne a ze me vzdycky vsude dobre doveze. A vloni jsem mu trosku nabourala " fasadu " , tak jsem se mu i omluvila. 🙂
Myslim , ze i jak se chovame k vecem, tak se oni chovaji pak k nam. -iv-