Za jak dlouho se rozloží v zemi skleněný odpad?

doba rozkladu jednotlivých materiálů záleží také na podmínkách místa, ve kterém byly v přírodě ponechány svému osudu. Záleží na teplotě, vlhkosti místa apod. Materiál překrytý jistou vrstvou biologicky aktivní půdy se bude rozkládat podstatně rychleji, než na skále, či na povrchové krustě zbytnělé půdy. Záleží pochopitelně i na počasí. Nicméně uvádím orientační doby v nějakém „průměrném prostředí“ v přírodě, např. na povrchu lesní půdy mimo zimní období:
ohryzek jablka, hrušky : 16 dní, papír : 4 měsíce (např. toaletní ještě rychleji), šlupka od banánu : 5 měsíců, šlupka pomeranče : 1 rok, vlněná ponožka : 1,5 roku, krabice od nápoje bez hliníkové folie (kefíry, netrvanlivá mléka) : 7 let, nedopalek cigarety s filtrem : 15 let, plechovka : 15 let, igelitový sáček : 25 let, plastový kelímek : 70 let, PET lahev : 100let, alobal (v krabici Tetra-pack od trvanlivého mléka aj.) : 100 let, sklo : tisíce let, pěnový polystyren : desetitisíce let.
Jak vidíte, různé plasty se mezi sebou také liší. Záleží na tom, jsou-li trvrzené, jaký je jejich základní monomer apod. V tomto směru připomínám, že nejhorší plastem pro rozklad v přírodě je PVC (na obalech značeno PVC nebo trojkou v trojúhelníčku z šipek), neboť při určitých podmínkách by se při rozkladu mohl uvolňovat i jedovatý monomer vinylchlorid. Velmi nebezpečné jsou také jakékoliv baterie a elektrické články a zbytky elektrospotřebičů. Jistě Vám však nemusím zdůrazňovat, že do přírody nepatří žádný odpad, který je navíc často využitelnou surovinou. Jak patrno, plast, kovy a sklo jen velmi těžko podléhají rozkladným procesům.